Půl roku s koronavirem. Co všechno jsme se o něm dozvěděli

Nový koronavirus způsobující onemocnění covid-19 je tu s námi už přes půl roku, počet nakažených se přiblížil deseti milionům. Fakta a statistiky bez emocí: co vše víme a co stále zůstává velkou neznámou?

Začátkem roku 2020 svět paralyzoval nový typ do té doby neznámého koronaviru SARS-CoV-2 způsobujícího onemocnění covid-19. V podstatě všechny informace, které se viru týkaly, byly úplně nové.

Pojďme si shrnout nejdůležitější fakta a statistická data, která o viru a onemocnění zatím víme.

Smrtnost viru se vypočítává z poměru počtu nakažených vůči počtu úmrtí. Je tak nutné znát co největší množství skutečných případů, aby smrtnost nebyla výrazně zkreslená. Nejblíže skutečným číslům tedy budou ty země, které testují plošně, nikoliv pouze osoby, které již vykazují příznaky nebo mají dokonce těžký průběh nemoci. Odhalí totiž i lehké a bezpříznakové případy, které smrtnost statisticky snižují.

Z evropských zemí mělo v přepočtu na počet obyvatel jednu z nejvyšších protestovaností Švýcarsko. Tam se smrtnost pohybuje okolo 6,2 %.

Smrtnost se ale liší i v rámci jednotlivých zemí. Například na jihu Itálie a Sicílii je okolo 8 %, zatímco Lombardie má poměr mrtvých vůči nakaženým přes 18 %.

Smrtnost se výrazně liší i v rámci věkových skupin. Zatímco u mladých osob se pohybuje v rámci desetin procenta, u lidí nad 60 let je násobně vyšší. Ukazují to podrobná data z Itálie.

Klíčovou roli ve smrtnosti ale hrají i komorbidity pacientů, tedy další nemoci, kterými trpí. V případě covid-19 se riziko těžkého průběhu nemoci zvyšuje s jejich počtem.

Mezi nejčastější onemocnění spojená se smrtí pacientů pozitivních na covid-19 patří podle ÚZIS vysoký krevní tlak, diabetes mellitus a plicní nebo onkologické onemocnění.

Data o úmrtí na infekci covid-19 způsobenou novým typem koronaviru dále ukazují také, že virus ohrožuje více muže než ženy. To ukazovaly už statistiky z Číny a podobný poměr bezmála dva ku jedné pak hlásily i další státy zasažené nákazou ve větším měřítku. Ať už šlo o Itálii, Španělsko nebo později Spojené státy.

Vysvětlení, proč tomu tak je, jsou zatím velmi předběžná. Nejdříve se vědci snažili najít příčinu v rizikovějším stylu života mužů (například častěji kouří) nebo v tom, že více trpí srdečními nemocemi. Nejnovější analýzy, které ovšem stále čekají na potvrzení, pak pracují i s genetickými rozdíly.

Teorie o tom, že Čína zkresluje svá čísla ohledně nákazy koronavirem, přiživuje fakt, že má země úplně jiné statistiky než v podstatě celý zbytek světa. Do současnosti hlásí nejlidnatější země světa 84 tisíc nakažených.

Čína má 1,4 miliardy obyvatel a 84 tisíc nakažených je 0,005 % promořenosti. Pro srovnání: Česká republika má se svým počtem pozitivně testovaných případů promořenost 0,09 %. To je skoro dvacetinásobně více než Čína, kde bylo původní ohnisko světové pandemie. Česko patří naopak mezi země, kterým se podle statistiky prakticky vyhnula.

Spojené státy mají momentálně přes dva miliony potvrzených případů. Tedy téměř pětadvacetkrát více než Čína. Samotná provincie Chu-pej, kde se nachází město Wu-chan, původní epicentrum pandemie, má oficiálně potvrzeno 68 tisíc případů. Chu-pej má hustotu populace 310 kilometrů čtverečních. Stát New York, který má hustotu poloviční (159/km2), má zároveň pětinásobek nakažených, tedy necelých 400 tisíc osob.

Skutečný počet nakažených a zemřelých ale znám není. Podle ÚZIS bychom v ČR mohli odpověď na tuto otázku znát zhruba za dva měsíce.

Domažlicko, Chebsko nebo Karvinsko, v Polsku Slezské vojvodství. V těchto krajích se v nedávné minulosti objevilo ohnisko nákazy.

„Většina regionů je prakticky bez výskytů nemoci covid-19. Plošně nemáme problém, ale jsou lokální ohniska,“ řekl 11. června na tiskové konferenci ministr zdravotnictví Adam Vojtěch.

Tato lokální ohniska tak vytváří většinu denních celorepublikových přírůstků. Podobně je tomu i v dalších zemích, například v Polsku, kde je ve Slezském vojvodství celkový počet nakažených násobně vyšší než v ostatních regionech.

V České republice jde v první řadě o Karvinou a Prahu. Tato ohniska se pak slovy Ministerstva zdravotnictví odhalují pomocí trasování kontaktů a jejich testováním. Virus se tak momentálně nešíří plošně, ale hlavně lokálně.

Z měření platformy EuroMOMO, která monitoruje veškerou úmrtnost ve vybraných evropských zemích, vyplývá výrazný nárůst v období od 11. do 20. týdne roku 2020. Tedy přesně v období celosvětové pandemie. Tento nárůst způsobuje z velké části vysoká úmrtnost v několika konkrétních zemích, jako je Španělsko, Itálie, Británie nebo Švédsko. To jsou zároveň země nejvíce zasažené onemocněním covid-19.

Následující graf ukazuje nadměrnou úmrtnost ve vybraných evropských zemích po týdnech. V posledním měsíci se pak celková úmrtnost v Evropě vrátila zpátky k normálním hodnotám.

Co se týče celkové úmrtnosti, tak se nový koronavirus rychle zařadil nad všechny poslední chřipkové epidemie. Důležitým faktorem nicméně nejsou jen celková čísla obětí, ale i rychlost, se kterou nemoc nastoupila. Britští doktoři uváděli tuto rychlost jako nevídanou.

Data ze Spojených států ukazují v čase všechny poslední epidemie chřipky ve srovnání s koronavirem. Graf začíná počátkem chřipkové sezony a pro koronavirus končí počátkem května 2020.

Z čísel vyplývá, že v zemi se nákaza šířila rychle a úmrtí s ní související překonala často zmiňovanou chřipku během relativně krátké doby.

Podle Evropského střediska pro prevenci a kontrolu nemocí je nejpravděpodobnější varianta přenosu za pomoci kapének. Šíření tak výrazně napomáhá kýchání, kašel, nebo pokud lidé tráví delší čas v prostoru, kde je mezi nimi menší rozestup než jeden metr. Kapénky se nejlépe vstřebávají sliznicemi, jako jsou ústa nebo nos, zároveň však stačí kontakt ruky, na které jsou kapénky s virem, s očima, ústy či nosem.

Virus dokáže v závislosti na materiálu přežít od několika hodin (například měděné povrchy), do řádu dní (plast nebo nerez). Množství viru na povrchu se však s postupem času může snižovat, a nemusí tak být dostatečné k nakažení.

Podle dat ECDC může být člověk přenašečem až o dva dny dříve, než se u něj projeví první symptomy nákazy. Jestli nemoc přenáší i bezpříznakoví nakažení, stále není zcela jasné.

Americké Centrum pro kontrolu a prevenci nemocí doporučuje nosit roušky všude tam, kde je obtížné nebo nemožné dodržovat jiné preventivní kroky, jako jsou například obchody, nebo lékárny. V České republice je v současné době povinností nosit roušku například v MHD, v obchodech či na úřadech. Česko bylo jednou z prvních zemí, která povinné zakrytí nosu a úst zavedla, přistoupila k tomu 19. března.

Světová zdravotnická organizace nošení roušek momentálně také doporučuje. A to konkrétně látkových, nikoliv zdravotnických. Podle organizace by měly mít tři různé látkové vrstvy, aby byly efektivní. Nejde ale o samostatnou ochranu před virem, nýbrž o jedno z mnoha opatření, která snižují jeho přenos.

Křivku nakažených se podařilo rozložit v čase a vytíženost českých nemocnic se tak během pandemie nedostala nad své kapacity. Momentálně je v České republice necelých sedm tisíc volných lůžek s kyslíkem a necelé dva tisíce k tomu pro pacienty pozitivní na covid-19.

Podle statistik Ústavu zdravotnických informací a statistiky nemocnice ani zdaleka nebyly přetížené. Nejméně zbylo volných lůžek na ARO a jednotkách intenzivní péče a i ta mají necelou třetinu nevyužitou.

Následující graf ukazuje vytíženost zdravotnického systému - počet volných lůžek, který je rozdělený na pacienty s covid-19 a pro ty bez něj, dále také počet vytížených lékařů a sester nebo přístroje: