Ztrácí vakcíny proti omikronu svou sílu? Podle dat si klíčový efekt drží

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Podle některých odborných prací nashromáždila varianta omikron množství mutací kvůli mezidruhovému přeskoku na myši, ze kterých následně přeskočila zpět na člověka.

Zda se tato teorie potvrdí, není jisté. Faktem nicméně je, že se omikron vyznačuje velkým počtem mutací s přibližně 30 změnami v oblasti S-proteinu a mnoho z nich je v místech, které se podílejí na imunitním úniku. Jak dobře si tedy zatím vedou vakcíny, které byly původně navržené na jinou podobu viru?

K dispozici je hned několik zatím nerecenzovaných studií. Jedny z prvních dat o tom, jak se omikron šíří vysoce proočkovanou populací, poskytla skupina britských vědců.

Jejich resumé je zřejmé: čtyři měsíce poté, co lidé dostali druhou dávku vakcíny společností Pfizer a BioNTech, byla její účinnost v prevenci symptomatických nákaz variantou omikron zhruba 35 procent. Je to výrazný pokles oproti účinnosti proti variantě delta. Podobné sdělení vyplynulo z dánského pozorování.

Evropská léková agentura (EMA) účinnost očkovacích látek hodnotí pravidelně a v úterý s odkazem na studii z Jihoafrické republiky závěry britských vědců potvrdila.

„Výsledky nedávno publikovaných studií ukazují, že je účinnost vakcín proti symptomatické nemoci způsobené omikronem nižší než u jiných variant a má tendenci s postupem času vyvanout. V důsledku se pravděpodobně u většího počtu očkovaných lidí vyvine nemoc způsobená omikronem,“ upozorňuje evropský regulátor.

V Česku omikron teprve začíná dominovat, už nyní ale lze odhadovat podobný vývoj. Postupná ztráta efektu proti nákaze byla zřejmá už v prosinci, kdy se omikron zemí teprve začínal šířit. Ochranný efekt spadnul k 56,6 procenta.

Celá věc má ale hned několik dalších aspektů, které jsou z pohledu dalšího vývoje naopak pozitivní. Jedním z nich je stále obstojná míra ochrany proti těžkému průběhu nemoci. Údaje ukazují, že očkování nadále poskytuje vysokou úroveň ochrany proti závažnému průběhu onemocnění a hospitalizaci v souvislosti s variantou omikron.

Vysoký efekt hlásí i data zaměřená na podávání posilujících dávek. „Údaje z Jihoafrické republiky ukazují, že lidé, kteří dostali dvě dávky vakcíny proti covid-19, mají až 70% ochranu před hospitalizací v důsledku covid-19; podobné údaje z Velké Británie ukazují, že zatímco ochrana klesá několik měsíců po očkování, po posilovací dávce se ochrana před hospitalizací opět zvyšuje na 90 %,“ doplňuje EMA.

O tom, že má očkování nadále smysl, a to jak při zahájení základní vakcinace, tak při podání boosteru, je přesvědčený biochemik a prorektor UK Jan Konvalinka. „Obecně je úmrtnost na covid okolo jednoho procenta, podle toho kde. Ale procento je pořád hodně, je to více než u polio viru (virus způsobující dětskou obrnu, pozn. red.), proti kterému se povinně očkujeme. Covid má větší smrtnost a přesto máme pocit, že je to zbytečné a je dobré se promořit. Ne, není. Je dobré se naočkovat a teprve poté může virus projít populací relativně bezbolestně,“ uvedl pro Seznam Zprávy.

Přestože jsou ale aktuální data o posilujících dávkách optimistická, například Světová zdravotnická organizace (WHO) upozornila, že je třeba vakcíny adaptovat a nikoliv na sebe v různých intervalech vršit další dávky.

„Je nutné, aby vakcíny proti covidu-19 vyvolávaly široké, silné a dlouhotrvající imunitní odpovědi, aby se snížila potřeba dalších posilovacích dávek. Očkovací strategie založená na opakovaných posilujících dávkách vakcíny v původním složení pravděpodobně není vhodná nebo udržitelná,“ upozorňují odborníci z technické skupiny WHO.

Výrobci vakcín už na upravených látkách pracují, než se však dostanou do oběhu, bude to chvíli trvat.

„EMA má scénáře, jak rychle implementovat změny v léčivých přípravcích. Není problém v rychlosti schválení, ale je problém, aby výrobci včas dodali data. Teď zkoumají, jak jejich protilátky neutralizují omikron in vitro (ve zkumavce, pozn. red.), ale je nutné to přenést na působení u člověka. Dalším faktorem je, jak rychle budou schopni navýšit výrobu. Takže mluvíme o horizontu měsíců než týdnů,“ uvedl pro Seznam Zprávy Tomáš Boráň, ředitel sekce registrací SÚKL.

Například Pfizer avizoval, že by upravená verze vakcíny mohla být k dispozici v březnu. Šéf Pfizeru Albert Bourla však pro CNBC zároveň připustil, že neví, zda tato verze skutečně bude potřeba. S tím souhlasí i někteří experti.

„Zatím nevíme, zda se omikron uchytí jako dominantní varianta. Mohlo by se stát, že teď tu máme jeho velmi rychlou vlnu, ale zůstane po ní něco jiného. Dokud tomu neporozumíme, nemůžeme s jistotou říci, co s upravenou vakcínou uděláme,“ cituje web CNN Petera Markse, ředitele Centra pro biologické hodnocení a výzkum FDA.