Amsterdam utichl. Večerní lockdown utnul zábavu, zavírá se už v pět

„Za půl hodiny zavíráme,“ přivítá mě s omluvným pokrčením ramen barman Heddy v podniku De Groote Swaen v centru Amsterdamu. Je sice teprve půl páté, vládní nařízení je ale neúprosné – restaurace, bary, kavárny i coffee shopy zavírají už v pět. Do osmi se pak dají nakoupit jen nezbytné věci v supermarketech, drogeriích, lékárnách nebo také zverimexech.

„Je to strašné. Před 14 dny jsem zavíral v osm, teď v pět… Příště mi asi řeknou, že nemám ani otevírat,“ zlobí se barman, jehož podnik hostil v předpandemických časech zákazníky až do třetí hodiny ranní. I na necelých třicet minut ale ještě chystá míchané nápoje jednomu staršímu páru. Když se pak přiblíží pátá hodina, vyjede si z pokladny účtenky a začne obcházet stoly. Nikdo neprotestuje, všichni zaplatí, rozloučí se a odcházejí.

Večerním lockdownem reagovala vláda na prudce rostoucí počty nakažených koronavirem, když ale opatření nezabralo tak, jak si představovala, čas zavíraček se ještě posunul.

Ani tak ještě není vyhráno – ve čtvrtek leželo na jednotkách intenzivní péče v celém Nizozemsku přes šest stovek lidí, což je nejvíc od konce května. Dalších dvanáct pacientů převezly sanitky do sousedního Německa, kde měli v nemocnicích víc místa.

Přesto je v zemi tulipánů stále podstatně lepší situace než v Česku. Nizozemsko má více než o polovinu víc obyvatel, s nemocí covid-19 se však v nemocnicích léčí necelé tři tisíce lidí oproti šesti tisícům v Česku.

Nad nutností zavírat v pět kroutí hlavou i Gonnie, majitelka malého baru s názvem Dijk 120. „Přijde mi, že vládní nařízení nedávají smysl. Chtěli, aby byl večer klid a lidé se neshlukovali. Proto musíme v pět skončit. Výsledkem je ale to, že lidé přijdou dřív a míchají se tu ti, kteří dříve chodili přes den, s těmi, kteří chodili večer,“ říká argument, jejž pak slyším i z několika dalších úst.

V koktejlovém baru Café Cuba je ve tři hodiny odpoledne takřka úplně prázdno, u stolku sedí jediná dvojice hostů. „Lidé obvykle pracují do pěti a pak sem chodívají dát si koktejl nebo pár piv. Teď je to katastrofa, každý týden přicházíme o peníze,“ stěžuje si barman Karim.

Kompenzace prý sice stát vyplácí, pokryjí ale sotva 60 procent nákladů. V baru pracuje asi dvacet lidí, po posledním zkrácení pracovní doby už na ně ale nevycházejí služby: „Těch je jen 13… Nevím, co budeme dál dělat,“ kroutí smutně hlavou. Dodává přitom, že už dříve plnili všechna covidová opatření, jako je dodržování rozestupů a kontrola QR kódů na očkovacích certifikátech.

Současná opatření nechápou ani dvě mladé ženy Mellina a Esther, které před dalším z amsterdamských podniků popíjejí pivo. „Já pracuju taky v hospodě, ale tady jsem jako zákazník,“ říká Mellina, podle níž se lidé scházet nepřestanou. „Dřív to bylo pod kontrolou, přece jen se v podnicích kontrolovalo očkování a podobně. Teď si lidi uspořádají party u někoho v bytě, tam se nekontroluje nic. A virus se může vesele šířit dál,“ myslí si.

Její kamarádka jen doplňuje, že pandemie trvá už moc dlouho. Pár měsíců nebo rok to lidé s pochopením snášeli, po dvou letech toho už ale mají všichni dost. Obě ženy dodávají, že jsou očkované a neúčastní se žádných demonstrací, které musela v minulých týdnech rozhánět policie pomocí vodních děl a slzného plynu.

O moc lepší nálada nepanuje ani v restauracích, které mají na rozdíl od barů alespoň možnost prodávat jídlo s sebou. Před japonskou restaurací Taste of Ramen v ulici Zeedijk stojí její majitel, pan Lam, a kouří. Po oslovení jen rozhodí ruce: „Podívejte se po ulici. Tady normálně bývají davy, že sotva projdete. A teď? Nikdo. To je katastrofa,“ říká s tím, že v poslední době přichází o 90 procent zisku.

Úbytek turistů je v holandské metropoli více než znatelný, přestože země nijak neuzavírá hranice a k návštěvě stačí jen doklad o očkování nebo provedeném testu.

O Nizozemsku se ale v posledních týdnech neobjevují právě dobré zprávy – nejdříve oblétly světová média záběry z násilných protestů v Haagu a Rotterdamu, poté se psalo o mutaci omikron, která se v Nizozemsku objevila jako v jedné z prvních evropských zemí.

Nyní se zdejší zdravotníci připravují na vrchol koronavirové vlny, který by měl přijít asi za 14 dní.