Článek
Jak pro Seznam Zprávy potvrdilo Ministerstvo zdravotnictví, od prosince 2020 do konce loňského roku odebrala Česká republika víc než 37 milionů dávek očkovacích látek proti covidu-19. Celkem stát za vakcíny zaplatil 14 miliard korun.
„Darováno bylo celkem téměř 2,5 milionu dávek vakcíny proti covidu-19, o možném darování dalších dávek se aktuálně jedná. Pokud jde o množství očkovacích látek na skladech, ČR disponuje množstvím dostatečným pro zajištění očkování po celý rok 2023,“ uvedl mluvčí ministerstva Ondřej Jakob. Další vyhodnocování inventur skladů ke konci roku 2022 podle něj stále probíhá.
Z dat je zároveň patrné, že zdravotníci doposud aplikovali celkem 18,6 milionu vakcín, přičemž si necelých sedm milionů lidí přišlo pro první i druhou dávku očkování.
Bližší pohled na údaje nicméně ukazuje, že to s proočkovaností Česka proti covidu a ochranou proti variantám omikronu ve skutečnosti příliš slavné není.
Absolvování pouze dvou dávek očkování původní verzí covidové vakcíny už totiž nyní v éře omikronových podvariant podle studií nehraje příliš velkou roli.
Kolik vakcín přišlo do Česka?
Do konce roku 2022 ČR odebrala více než 37 milionů dávek očkovací látky proti covidu-19
Celkem dodáno | Název vakcíny | Název společnosti |
---|---|---|
28 milionů | Comirnaty | Pfizer/BioNTech |
3,8 milionu | Spikevax | Moderna |
3 miliony | Vaxzevria | AstraZeneca |
1,7 milionu | JCovden | Jannsen |
572 tisíc | Nuvaxovid | Novavax |
38 tisíc | VidPrevtyn Beta | Sanofi |
Zdroj: MZČR
Nedávno na to opakovaně upozornila i Česká vakcinologická společnost (ČVS). „Ukazuje se, že i lidé, kteří mají očkování z minulosti původní vakcínou a nebyli přeočkováni či neprodělali nákazu, nejsou dostatečně chráněni. Proto doporučujeme přeočkování minimálně v jedné dávce každému,“ řekl předseda společnosti Roman Chlíbek.
Stejně to vidí i epidemiolog a člen zmíněné společnosti Petr Pazdiora. Jak uvedl pro Seznam Zprávy, lidé by neměli příliš kalkulovat ani s tím, zda infekci v minulosti prodělali, a spoléhat na ochranu. Doporučení je podle něj jasné.
„Po třech měsících od předchozího očkování či prodělání infekce neváhat a jít na posilující dávku, která díky složení pokrývá momentálně cirkulující subvarianty omikronu,“ uvedl.
V Česku je nyní dostupné přeočkování tzv. bivalentní vakcínou, která je kromě původního kmene upravena i na variantu viru omikron BA.4 a BA.5. Právě varianta BA.5 podle aktuálních dat z analýz Státního zdravotního ústavu (SZÚ) nyní v Česku převažuje.
Relevantnějším údajem pro posuzování proočkovanosti obyvatel je proto spíš kolonka ukazující aplikace posilujících dávek očkování proti covidu. Těch se ale zatím podalo jen přes čtyři miliony. Pro druhou dávku posilující vakcíny potom přišlo jen necelých 800 tisíc lidí. Zájem o očkování navíc den ode dne klesá. Ještě v říjnu si pro vakcínu chodilo v nejsilnějších dnech i přes 20 tisíc lidí denně. Dnes statistiky hlásí maximálně stovky či nižší tisíce zájemců ve všední dny.
Bivalentní vakcínu přitom vakcinologové doporučují bez ohledu na počet předchozích posilujících dávek původní monovalentní vakcíny. Tzv. boostery se totiž podávají z důvodu postupného vyvanutí imunity po vakcinaci i cirkulace nových subvariant koronaviru v populaci.
Kromě toho se očkování doporučuje všem, včetně těch, kdo onemocnění prodělali.
„Doba postinfekční protektivní imunity po prodělaném onemocnění covid-19 není známa a tato imunita není navozena u všech osob po prodělané infekci. Postinfekční imunita po prodělaném onemocnění vyvolaném původní variantou SARS-CoV-2, variantou předcházející variantám omikron, včetně omikron subvarianty BA.1, nemusí být dostatečná v případě aktuálně dominujících subvariant omikron BA.5 a BA.4, které cirkulují v populaci,“ dodávají vakcinologové.
Nová hrozba?
Orgán Evropské agentury pro léčivé přípravky (EMA) zároveň před pár týdny doporučil, aby byly bivalentní vakcíny používány i pro základní očkování první a druhou dávkou. Krok by se tak brzy mohl promítnout i do pravidel v Česku.
„Jde o obecné doporučení s tím, že ho jednotlivé státy mohou případně využít. ČVS nevydala zatím žádné doporučení, rozhodující je přístup Ministerstva zdravotnictví,“ okomentoval doporučení Petr Pazdiora.
Do celé situace každopádně může promluvit i další mutování koronaviru. V poslední době debaty rozvířila zejména forma omikronu označovaná jako XBB.1.5, přezdívaná také jako kraken. Americké Středisko pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) už před několika dny oznámilo, že eviduje její rychlý rozmach.
Nový podtyp omikronu stál podle oficiálních údajů ze začátku ledna za 40,5 procenta infekcí napříč USA. Podle expertů dokáže XBB.1.5 obcházet imunitu získanou očkováním nebo nákazou, poznatky jsou ale zatím omezené a nic nenasvědčuje tomu, že by tento typ způsoboval vážnější onemocnění než jiné formy omikronu.