Článek
Velká část veřejnosti má za to, že názory lékařů na očkování proti covidu-19 se výrazně rozcházejí. A že se k vakcínám staví pozitivně pouze o něco málo více než polovina z nich.
Tento předpoklad je ovšem značně zkreslený a ve skutečnosti vakcínám věří naprostá většina lékařů. Vyplývá to z výzkumu českých vědců z CERGE-EI, společného akademické pracoviště Univerzity Karlovy a Národohospodářského ústavu Akademie věd ČR a českých vědců z ekonomických akademických pracovišť v Německu, který byl 1. června zveřejněn na stranách prestižního zahraničního časopisu Nature. V tiskové zprávě na něj upozornila Univerzita Karlova.
Cílem vědců bylo poukázat na to, jak velký dopad mohou mít zkreslené představy o názorech lékařů na náladu ve společnosti. A rovněž na ochotu lidí nechat se očkovat proti covidu-19.
V první části výzkumu, která proběhla v únoru 2021, se vědci věnovali lékařům.
Zjistili, že celkem 89 % z 10 tisíc dotazovaných lékařů vakcínám věří, 90 % z nich je naočkováno nebo to plánuje a 96 % by doporučilo očkování svým zdravým pacientům.
Tato čísla následně srovnali s daty z výzkumu Život během pandemie agentury PAQ Research, kterého se zúčastnilo 2101 respondentů. Přišli na to, že přibližně 90 % dotazovaných si míry shody na prospěšnosti očkování mezi lékaři nebylo vědomo. Většinově předpokládali, že názory lékařů na vakcíny jsou rozděleny zhruba půl na půl.
Tento chybný předpoklad měl přitom silný dopad na jejich rozhodnutí nechat se očkovat.
Výzkumníci rozdělili respondenty do dvou skupin – jednu seznámili s opravdovými názory lékařů, druhou nechali v „nevědomosti“. Po devíti měsících se jich zeptali, zda se nechali očkovat.
Zjistili, že ti, kteří o shodě mezi lékaři věděli, k očkování zaujímali o poznání pozitivnější postoj než ti, kteří věřili tomu, že polovina doktorů s očkováním nesouhlasí. Proočkovanost se v důsledku toho zvýšila o 4,5 procentního bodu a o pětinu méně lidí bylo i nadále rozhodnuto vakcinaci nepodstoupit.
„Vliv na proočkovanost byl stabilní a dlouhodobý. I jednorázové poskytnutí informace zvýšilo proočkovanost po dobu minimálně devíti měsíců a přispělo i k zvýšenému zájmu o třetí dávku,“ okomentovala výsledky výzkumu jeho spoluautorka Julie Chytilová.
Výzkumníci se proto domnívají, že správné informování o názorové shodě mezi lékaři je základem úspěchu. Podle dalšího ze spoluautorů Michala Bauera je to způsob, jak „levně a dlouhodobě zvýšit zájem o očkování“.
Důležitou roli v tom podle výzkumníků hrají média. Mohou – ve snaze poskytovat ke kontroverzním tématům pestrou škálu názorů – celý problém prohloubit. Podle Chytilové je proto klíčové, aby i média informovala o shodě mezi lékaři.
Odborníci z oboru označují studii za „obrovský vědecký úspěch“. Upozorňují přitom na to, že v časopise Nature se podařilo dosud publikovat pouze poměrně malému počtu českých vědců. „Je to ohromně užitečný výsledek pro aktuální dění – nejenom v rámci covidu, a samozřejmě nejenom pro naši zemi,“ shrnuje ekonom Filip Matějka.
Také sami autoři se domnívají, že je možné výsledky jejich šetření aplikovat na další země i jiné oblasti zájmu než covid.
„Tento problém, kdy zkreslené představy o nejednotnosti expertů oslabují schopnost řešit globální výzvy, se velmi pravděpodobně týká i řady dalších oblastí. Například debat o klimatických změnách,“ upozorňuje Bauer.
Přestože výzkum vychází z reality České republiky, jeho závěry jsou do jisté míry zobecnitelné, tvrdí autoři. A to hned z několika různých důvodů. Za prvé proto, že Česká republika je zemí s průměrnou úrovní důvěry v lékaře. Za druhé proto, že příčiny zkreslených představ – tedy falešná vyváženost zpráv a takzvané echo chambers (označující situaci, kdy se skupina osob vzájemnou komunikací utvrzuje ve svých názorech, pozn. red.) – jsou všeobecně rozšířenými fenomény.
