Článek
Premiér Petr Fiala (ODS) ve středu zopakoval, že se podle jeho informací z Krajských hygienických stanic nebudou kvůli úsporám vyhazovat pracovníci. „Pan ministr zdravotnictví (Vlastimil Válek, TOP 09) jasně řekl, že nejde o propouštění zaměstnanců, jde o neobsazená místa. Ministerstvo ani nemůže z hygienických stanic lidi propouštět,“ sdělil po jednání vlády.
Jak Seznam Zprávy už v úterý informovaly, celkově by hygienické stanice měly přijít o více než 90 milionů. Pro jednotlivá pracoviště v regionech to může znamenat propouštění personálu, snižování odměn nebo rušení přesčasů a víkendových služeb. Sami ředitelé zároveň podle svých slov informaci o propouštění dostali, dotknout se má celkem asi 130 míst.
Zůstáváme ve stávkové pohotovosti a nejspíš se obrátíme i na poslance. Mnoho z nich jsou lékaři a vědí, jak to s hygienou vypadá. Devastace hygienické služby je dlouhodobý problém. Bylo domluveno, že ti lidé posílí i další agendy po pandemii a počítá se s nimi. Ostatně původně bylo hygieniků přes šest tisíc a dnes je jich asi 2200.
„Není pravda, že je těch 134 míst neobsazených. Některá ano, ale je jich jen pár. Většina míst je obsazená a ti lidé budou muset dostat výpovědi a odstupné. Takže pan ministr a pan premiér ty informace nemají správné,“ vyvrací premiérova slova Dagmar Žitníková, předsedkyně Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče.
Tvrzení, že věc nespadá do kompetencí ministerstva, jsou podle ní pouhou snahou vlády umýt si ruce nad dopady, které navržené rozpočtové škrty reálně mají.
„Zůstáváme ve stávkové pohotovosti a nejspíš se obrátíme i na poslance. Mnoho z nich jsou lékaři a vědí, jak to s hygienou vypadá. Devastace hygienické služby je dlouhodobý problém. Bylo domluveno, že ti lidé posílí i další agendy po pandemii a počítá se s nimi. Ostatně původně bylo hygieniků přes šest tisíc a dnes je jich asi 2200,“ dodává předsedkyně odborů s odkazem na kroky, které už před lety vedly ke snižování personálu hygien.
Proti záměru snižovat prostředky pro orgány ochrany veřejného zdraví se postavil také předseda Společnosti hygieny a komunitní medicíny Pavel Dlouhý.
Neúcta, demotivace
„Snižovat počty terénních pracovníků na hygienických stanicích v době stále trvající pandemie by z odborného hlediska nebylo prozíravé. A samozřejmě, takový záměr by byl i neúctou k obrovskému pracovnímu nasazení hygieniků a epidemiologů a vedl by k demotivaci jich samotných, ale i budoucích zájemců o práci v takto potřebné oblasti,“ uvádí ve svém stanovisku, které mají Seznam Zprávy k dispozici.
Situace hygien nicméně není jediným bodem sporu mezi odbory a vládou. Kritizují i zmrazení plateb za státní pojištěnce. Zástupci Fialova kabinetu totiž potvrdili, že platby ponechají na úrovni minulého roku. Minulá vláda přitom rozhodla o jejich navýšení od ledna o 200 korun na 1960 korun, což by zdravotnictví přineslo přes 14 miliard korun.
Snížení plateb za státní pojištěnce bude mít nulový dopad na péči o české občany.
Krok kromě odborů odmítá také Asociace českých a moravských nemocnic. Její předseda Eduard Sohlich pro ČTK uvedl, že je třeba, aby se zavedla automatická valorizace těchto plateb, která by přinesla stabilitu. „Pro letošní rok platí dohody mezi pojišťovnami a poskytovateli, proto nelze vnášet nestabilitu do příjmů veřejného zdravotního pojištění. Pomyslné ušetření zhruba 14 až 15 miliard korun bude mít zásadní negativní dopad na již tak zhoršenou dostupnost a kvalitu zdravotní péče. Státnímu rozpočtu tento manévr nepomůže a zdravotnictví extrémně zhorší,“ napsal.
Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek z TOP 09 se nyní snaží obavy o peníze do zdravotnictví tlumit. Nenavýšení plateb podle něj nebude mít na oblast negativní dopad.
„Jsem si stoprocentně jistý, i po diskusi s pojišťovnami, že snížení plateb za státní pojištěnce bude mít nulový dopad na péči o české občany v České republice v tomto roce. Bude mít nulový dopad na dostupnost zdravotní péče a na její kvalitu, nulový dopad na mzdy pro zdravotníky,“ uvedl. Je podle něj podepsaná úhradová vyhláška, která dál platí.
Platby státu do systému veřejného zdravotního pojištění se za poslední tři roky téměř zdvojnásobily. Letos jsou plánované výdaje asi 440 miliard korun a příjmy o 9,5 miliardy korun nižší. Z této částky bude tvořit státní příspěvek 127 miliard korun, stejně jako loni. Původně připravený rozpočet počítal asi se 14 miliardami korun navíc.
