Vláda chystá zkrácení covid pasu, někteří přijdou o bezinfekčnost

Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) ve čtvrtek naznačil, že vláda brzy zkrátí platnost certifikátů o očkování proti covidu na devět měsíců. Odkázal se přitom na rozhodnutí Evropské unie. Ministerstvo podle něj začne na této úpravě pracovat.

„Nařízení platí pro celou EU a předpokládáme, že touto cestou půjdeme, dává to největší logiku, aby ten certifikát lidem platil devět měsíců. Návrh Evropské komise je rozumný,“ řekl Vojtěch.

Jenže část vládních opatření nyní stojí právě na registru očkovaných a lidí po prodělání covidu-19. A z tohoto registru by rázem velká skupina lidí vypadla. Není proto od věci pořádně se podívat, co vlastně EU schválila, a jak je to s těmi devíti měsíci.

Evropská komise ve čtvrtek schválila návrh dokumentu, o kterém bude ještě jednat Rada Evropské unie. Jde o doporučení pro členské státy a dá se očekávat, že ho rada schválí, zatím ale žádné závazné ani nezávazné pravidlo neplatí. Návrh se zabývá evropským covid certifikátem, tedy zjednodušeně tím, co v Česku známe jako Tečku. Je to potvrzení o očkování, prodělané nemoci nebo negativním testu a primárně slouží k volnému pohybu mezi členskými státy EU.

Právě k cestování se přímo vztahuje i dokument, který Komise schválila. Píše se v něm, že by všechny státy měly uznávat bezinfekčnost občanů ostatních členských států při vstupu na jejich území, pokud nemají déle než 9 měsíců od očkování nebo prodělání nemoci. A výslovně se v tomto doporučení píše, že i bez očkování nebo prodělání nemoci se člověk může prokázat negativním testem.

Zajímavé je i rozhodnutí o délce trvání právě v rozsahu 9 měsíců. Reálná účinnost vakcíny je totiž podle současného poznání o třetinu kratší. Komise se odkazuje na Světovou zdravotnickou organizaci (WHO) a Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC), které za bezpečnou dobu po prodělání nemoci nebo aplikaci vakcíny považují půl roku, tedy šest měsíců. Nadpočetné tři měsíce mají podle komise sloužit k tomu, aby jednotlivé státy zvládly přesvědčit občany k aplikaci další dávky vakcíny. A zároveň aby státy stihly očkování posilující dávkou zorganizovat.

„Toto devítiměsíční období zohledňuje pokyny Evropského střediska pro prevenci a kontrolu nemocí týkající se podávání posilovacích dávek po uplynutí období 6 měsíců a stanoví dodatečnou lhůtu v délce tří měsíců, aby bylo možné přizpůsobit vnitrostátní očkovací kampaně a aby občané měli k posilovacím dávkám přístup,“ píše se v dokumentu.

České autority dospěly ke stejnému závěru – očkování bez posilující dávky efektivně chrání před nákazou přibližně půl roku. Česká vakcinologická společnost vydala nejčerstvější stanovisko k vakcínám proti covidu tento týden v pondělí. Společnost v něm popisuje, jakým způsobem účinnost všech schválených vakcín proti onemocnění covid-19 v čase klesá.

Na základě českých dat Ústavu zdravotnických informací a statistiky po půl roce klesá účinnost druhé dávky proti nákaze u všech vakcín k 60 % a po tři čtvrtě roce pak pod 50 %. Podle předběžných dat za období dvou měsíců aplikace booster dávek v ČR vyplývá, že aplikace posilující dávky, u vakcíny Comirnaty (Pfizer) a Spikevax (Moderna) zvyšuje účinnost na 90 %.

„U mRNA vakcín Comirnaty (Pfizer) a Spikevax (Moderna) a u vektorové vakcíny Vaxzevria (AstraZeneca) doporučujeme všem osobám starším 18 let posilující dávku nejdříve 6 měsíců od druhé dávky vakcíny. U všech těchto vakcín doporučujeme pro osoby ve vysokém riziku nákazy a závažného průběhu umožnit přeočkování již 5 měsíců od druhé dávky. Všem osobám očkovaným vektorovou vakcínou Janssen doporučujeme aplikaci posilující dávky nejdříve 2 měsíce od předchozí dávky,“ píše se ve stanovisku vakcinologické společnosti.

K osobám s vysokým rizikem se počítají senioři ve věku 65+ let, lidé v léčebnách dlouhodobě nemocných a v domovech pro seniory, v domovech pro osoby se zdravotním postižením nebo v domovech se zvláštním režimem, lidé s chronickými onemocněními s předpokladem k těžkému průběhu nemoci covid-19, zdravotníci, sociální pracovníci a těhotné ženy.

Kolika lidí by se změna pravidel dotkla? Řekněme, že by česká vláda zavedla zkrácení platnosti certifikátu od 1. prosince 2021. V tu chvíli by přišli o „bezinfekčnost“ všichni, kdo měli ukončené očkování na začátku března. Ukončené očkování začíná 14 dní po druhé dávce vakcíny. Jednodávková vakcína Johnson & Johnson nebyla na jaře minulého roku k dostání a i dnes se od ní spíš upouští, pro jednoduchost ji můžeme vynechat.

Pokud by tedy vláda zavedla nová pravidla pro certifikáty s platností od prvního prosince, byli by najednou považováni za neočkované všichni, kdo dostali druhou dávku do poloviny února 2021.

Hned první den by tedy ze seznamu očkovaných teoreticky vypadlo 180 tisíc lidí. A za další týden dalších 40 tisíc, za další týden dalších 28 tisíc, potom 25 tisíc, další týden 40 tisíc a tak dále. Pokud by vláda zavedla omezenou platnost certifikátů od 1. února 2021, propadla by sítem část těch, kdo dostali druhou dávku do poloviny dubna 2021. To už je více než 830 tisíc lidí.

Samozřejmě je třeba počítat s posilujícími dávkami, které „životnost“ certifikátu prodlužují. Prozatím má podle Evropské komise booster prodloužit platnost certifikátu na neomezenou dobu. Dá se ale očekávat, že i posilující dávka časem vyprchá a doporučení se změní v souladu s dalším vědeckým poznáním.

Posilující dávku má zatím v Česku 736 846 lidí. Nárok na booster už má ale skoro 2 100 000 lidí, tedy bezmála třikrát tolik. Jinými slovy, dva ze tří lidí zatím z nejrůznějších důvodů nevyužili možnost nechat si píchnout posilující dávku, případně čekají v pořadníku a šanci vlastně ani nedostali.

Odborníci poukazují, že očkování chrání přibližně 6 měsíců a ohrožené skupiny obyvatel by podle nich měly dostat posilující dávku raději už po 5 měsících. Politické rozhodnutí ale může být úplně jiné. Ministerstvo zdravotnictví zatím nepředstavilo přesnou podobu nového opatření, tedy jak dlouho a k čemu bude certifikát o očkování platit.

Evropská komise se snaží o to, aby pravidla pro uznávání bezinfekčnosti byla v rámci Unie co nejpodobnější. V první řadě se ale věnuje cestování, protože jeden z hlavních smyslů EU je zajistit volný pohyb všech občanů členských států. Pravidla pro uznávání bezinfekčnosti v rámci nejrůznějších místních opatření, jako je vstup do restaurací nebo ke kadeřníkovi, si potom jednotlivé vlády mohou nastavit i jinak.

„Pokud si třeba Rakušané nastaví, že do restaurace smíte jen s 3 dávkami Janssenu, tak do Rakouska sice dojedete s Janssenem, ale nedojdete si ani na benzince na záchod,“ uvedl pro Seznam Zprávy nejmenovaný zdroj z Ministerstva zdravotnictví.

Česko například v současnosti neuznává negativní test jako doklad o bezinfekčnosti, přestože podle EU je to stejně důležitý doklad jako certifikát o očkování nebo prodělané nemoci. A obdobně by české Ministerstvo zdravotnictví mohlo určit vlastní „trvanlivost“ Tečky pro místní opatření třeba na jeden rok po dokončeném očkování bez posilující dávky.

Vládu k tomu vedou politické i organizační důvody. Zaprvé se stále snaží přesvědčit citelnou část obyvatelstva, aby se vůbec odhodlala k první dávce vakcíny. Pokud se zmenší výhody spojené s očkováním, tedy pokud bude Tečka platit jen omezenou dobu, tak to motivaci některých lidí ještě sníží.

Zadruhé není jednoduché naočkovat rychle tolik lidí posilující dávkou. Očkování pro všechny bez rozdílu i bez registrace ostatně v Česku začalo až 12. července 2021, tedy více než půl roku od zahájení očkování.