Covid je teď nakažlivější a postcovidový syndrom delší, varuje infektolog

Rozhovor si také můžete poslechnout v audioverzi.

Od začátku pandemie si covid prošel mnoha změnami. V průběhu let se neproměnil jen virus, ale i přístup společnosti k samotnému onemocnění. „Na začátku pandemie nebylo neobvyklé, že se u pacienta objevil zápal plic doprovázený dušností. V současné době se symptomy u většiny nakažených podobají spíše nemoci z nachlazení,“ říká v rozhovoru pro Seznam Zprávy Milan Trojánek, přednosta Kliniky infekčních nemocí a cestovní medicíny 2. LF UK a FN Motol.

Virus způsobující covid se neustále vyvíjí a proměňuje. Aktuálním variantám se musí adaptovat i vakcíny, aby byly co nejúčinnější. „Očkování může navíc snížit riziko postcovidového syndromu,“ říká v rozhovoru Trojánek.

Jak se virus způsobující covid od svého začátku vyvinul a proměnil?

Virus vyvolávající covid-19 se od začátku pandemie značně proměnil. V průběhu let se objevily různé varianty, které se vyznačují celou řadou změn. V důsledku těchto změn se mohl virus vyhnout imunitní reakci po předchozí infekci či očkování. Některé z těchto změn tak umožnily viru, aby se lépe šířil v populaci.

Jak konkrétně se virus proměnil?

Virus je nakažlivější, samotná infekce má kratší inkubační dobu. Zároveň je ale onemocnění v současnosti pro většinu osob méně závažné. Je opravdu výrazný rozdíl mezi závažností průběhu infekce způsobené variantou delta u tehdy neimunní populace na začátku pandemie a současným průběhem onemocnění covid-19. Přesto může být infekce stále u řady pacientů z rizikových skupin komplikovaná. Evoluce viru způsobuje také to, že se s onemocněním můžeme setkat opakovaně.

Co onemocnění v těle dělá?

Vir, který způsobuje onemocnění covid-19, napadá především respirační systém. U nekomplikovaného průběhu jsou postiženy zejména horní cesty dýchací. Zatímco u komplikovaného průběhu může virus napadnout i plíce, což může vést až k zápalu plic či akutnímu respiračnímu selhání. Virus však může postihnout i celou řadu dalších orgánů jako například srdce a cévy, mozek či ledviny. Komplikace mohou vznikat v důsledku samotné virové infekce, nasedající bakteriální infekce nebo celkové zánětlivé odpovědi organismu na infekci.

Společnost si prošla pandemií a je proočkovaná. Má i tohle vliv na vývoj onemocnění?

Jednoznačně, virus se snaží překonat imunitní odpověď organismu, proto se vyvíjí a mutuje. Zároveň došlo ke snížení smrtnosti a závažnosti průběhu onemocnění, díky tomu, že jsme se s infekcí setkali již opakovaně.

Je potřeba na vývoj viru reagovat?

Ano, je potřeba neustále adaptovat vakcíny na nové mutace, aby byly co nejúčinnější.

Projevuje se nyní onemocnění jinak, než tomu bylo na začátku pandemie?

U novějších variant pozorujeme u pacientů obecně spíše mírnější příznaky, zejména u nerizikových osob, které byly opakovaně očkovány nebo se s onemocněním opakovaně setkaly. Zatímco na začátku pandemie nebylo neobvyklé, když se u pacienta rozvinul zápal plic doprovázený dušností, v závažných stavech až respiračním selháním. V současné době se symptomy u většiny nakažených podobají nemoci z nachlazení.

S jakými příznaky se v současnosti lidé převážně potýkají?

Pacienti mají nejčastěji zvýšenou teplotu či horečku, zimnici, bolest hlavy, kloubů či svalů. Typickými příznaky jsou také rýma, pocit ucpaného nosu, bolest v krku nebo kašel. U některých pacientů se onemocnění může projevovat i průjmem. Průběh onemocnění se ale může lišit v závislosti na věku, stavu imunity a chronických onemocnění. Například u seniorů nemusí být některé příznaky vyjádřeny a infekce se prokáže až při rozvoji komplikací.

Jaká je nyní aktuální mutace?

Momentálně dominují kmeny, které náleží pod variantu omikron. Konkrétně v poslední době se často hovoří o variantě XEC, která byla poprvé identifikována v červnu 2024 v Německu. V tomto případě nedošlo k postupnému a pozvolnému vývoji kmenů viru, ale došlo ke spojení dvou cirkulujících variant, což je z hlediska vývoje viru poměrně zajímavý fenomén.

Co můžeme očekávat od dalšího vývoje onemocnění?

Je jisté, že virus bude i nadále mutovat a vzniknou nové varianty. Projevy infekcí způsobených těmito novými variantami však mohou zůstat podobné těm, které pozorujeme dnes. Postcovidový syndrom pravděpodobně zůstane jedním z hlavních problémů, jelikož jeho výskyt není vázán na závažnost akutní fáze onemocnění.

Mohl byste přiblížit, co postcovidový syndrom je?

Jedná se o dlouhodobé přetrvávání příznaků po prodělání covid-19. Symptomy mohou zahrnovat příznaky, jako je únava, pocit vyčerpanosti, bolesti pohybového aparátu, obtíže se soustředěním, výpadky paměti, snížená výkonnost či deprese.

Dá se postcovidovému syndromu předejít nebo ho aktivně léčit?

Současná léčba je zaměřena pouze na zmírnění symptomů. Zcela účinná metoda prevence ani léčby stále neexistuje. Některé studie ale naznačují, že očkování může snížit riziko postcovidového syndromu.

Doporučil byste tedy očkování lidem i v současné době?

Jednoznačně. Očkování je doporučováno všem, především pak osobám z rizikových skupin, jako jsou senioři, lidé s chronickým onemocněním srdce, cév, dýchacích cest, plic, jater nebo ledvin. Očkování se dále doporučuje pacientům s obezitou, cukrovkou, těhotným nebo osobám s poruchou imunity. Avšak svůj význam má očkování i pro osoby, které do přesně definovaných rizikových skupin nepatří, protože i samotná nekomplikovaná infekce může nakaženého vyřadit na řadu dnů z běžného života a očkování může navíc snížit riziko postcovidového syndromu.