Článek
Otázka, kterou lékaři slýchají denně. Nakolik koronavirus ohrožuje těhotné ženy? Odpovědi se snažila najít analýza zveřejněná ve vědeckém týdeníku British Medical Journal, která zahrnuje 77 studií z celého světa. Celkem studie sledovaly 11 432 těhotných žen s podezřením nebo s potvrzenou nákazou koronavirem. Analýza odhalila, že oproti stejně starým ženám ty těhotné méně často vykazují příznaky, roste u nich ale pravděpodobnost hospitalizace na jednotce intenzivní péče.
Stejně je tomu podle vědců i u dalších respiračních onemocnění. Podle studie zveřejněné v časopise Science může být větší náchylnost na onemocnění respiračními chorobami u těhotných žen způsobena náporem na imunitu. Imunitní systém matky je totiž poměrně vytížený kvůli ochraně dítěte, a tak plíce a kardiovaskulární systém, oblast, na kterou koronavirus nejvíce útočí, jsou již během těhotenství pod náporem.
Ve srovnání se ženami, které nejsou těhotné, se také u budoucích matek ukázalo, že je u nich méně častý projev příznaků nákazy koronavirem. Zatímco až dvě třetiny žen, které se nakazily koronavirem, ale nebyly těhotné, měly typické příznaky onemocnění jako teplotu, kašel nebo dušnost, většina žen v jiném stavu, které se nakazily koronavirem, byla asymptomatická, řekla Guardianu profesorka a autorka analýzy Shakila Thangaratinamová z Univerzity v Birminghamu.
Přibližně čtyři procenta těhotných žen, které se nakazily koronavirem, pak lékaři museli umístit na jednotku intenzivní péče. „Skutečné riziko je samo o sobě nízké, ve srovnání s ženami v reprodukčním věku, které nejsou těhotné, se ale zdá, že těhotné ženy jsou na JIP přijímány o něco více,“ uvedla Thangaratinamová. Smrtnost těhotných žen ale není „ani trochu blízko“ číslům, která bylo možné sledovat během epidemie SARS a MERS a dalších nemocí, zdůrazňuje Thangaratinamová s odkazem na studii z vědeckého časopisu Maedica. Z celkem 11 432 pozorovaných žen zamířilo na JIP 457, z nichž 73 zemřelo.
Pregnancy and #COVID19: a systematic review of 77 studies
— Eric Topol (@EricTopol) September 1, 2020
Pregnant women vs non, similar age
—less symptoms (fever, myalgia)
—more ICU admissions (and their newborns)
—comorbidity impacts
—more preterm birth
new @bmj_latest https://t.co/Jtp81n6yIs
by @thangaratinam & colleagues pic.twitter.com/TuTY4he2Zx
Pro porovnání během epidemie chřipky H1N1 v roce 2009 muselo na jednotku intenzivní péče zamířit 10 procent nakažených žen, z nichž 11 procent zemřelo. Nejtragičtější čísla pak lékaři zaznamenali během pandemie SARS v roce 2003, kdy 50 procent žen nakažených touto nemocí museli lékaři umístit na JIP, 33 % z nich pak vyžadovalo připojení na plicní ventilátor, smrtnost pak dosahovala 25 procent.
Vědci ale upozorňují na možná rizika pro novorozence. U dětí narozených matkám nakaženým koronavirem například podle analýzy vzrostla pravděpodobnost předčasného porodu a umístění dítěte na neonatologické oddělení. U matek s koronavirem existuje také nízké, podle vědců „zanedbatelné riziko“ úmrtí plodu nebo novorozence. Komplikace u žen nakažených koronavirem mohou také přibývat s rostoucím věkem, vliv má i obezita, případně již diagnostikované zdravotní obtíže.
Autoři analýzy ale varují, že pro průkaznější výsledky je potřeba především větší množství vzorků žen v jiném stavu, které se nenakazily covid-19. Vědce v posledních měsících zaplavily údaje a nové poznatky o viru, většina z nich ale již zastarala a je potřeba je neustále aktualizovat. Nakolik jsou těhotné ženy a jejich nenarozené děti ovlivněny covid-19, zůstává otázkou, nadále je potřeba zjistit vliv koronaviru na rané těhotenství a také přenos onemocnění z matky na dítě v děloze.