Článek
Britsko-americký tým vědců zahrnující i vědce z řad firmy AstraZeneca ukázal na pravděpodobný spouštěč vzácného vedlejšího účinku vakcíny v podobě krevních sraženin ve studii publikované v časopise Science Advances.
Krevní sraženiny jsou podle nich nejspíš výsledkem řetězové reakce, na jejímž začátku je interakce klíčového komponentu očkovací látky s proteinem běžným v lidské krvi zvaným destičkový faktor 4.
Že je spouštěčem právě šimpanzí adenovirus, který vakcína používá jako tzv. vektor neboli nosič materiálu nutného k vytvoření imunity do buňky, se vědci domnívali už dřív. Přezkoumali ho proto kryonovou mikroskopií, která umožňuje vidět strukturu virů téměř na atomové úrovni. Výsledkem je zjištění, že adenovirus se váže na destičkový faktor 4 neboli jak zjednodušeně píše BBC, adenovirus tento protein „přitahuje jako magnet“.
Fungování adenovirové vakcíny
Vakcínu tvoří další virus (adenovirus), který byl modifikován takovým způsobem, že obsahuje gen pro tvorbu spike proteinu viru SARS-CoV-2. Ten se nachází na povrchu koronaviru a virus ho potřebuje k tomu, aby mohl vstupovat do buněk organismu.
Po podání vakcína dopraví tento gen viru do buněk očkovaného jedince a ty pomocí tohoto genu vytvoří právě spike protein. Tento neškodný koronavirový „hrot“ pak imunitní systém rozpozná jako cizí a začne reagovat. Vytvoří proti němu protilátky a aktivuje T buňky (bílé krvinky), aby jej napadly.
„Jestliže se daná osoba později setká s virem SARS-CoV-2, její imunitní systém jej rozpozná a organismus bude připraven se proti němu bránit,“ informuje na svém webu Státní ústav pro kontrolu léčiv s upozorněním, že adenovirus ve vakcíně se nemůže množit a nevyvolává onemocnění.
Celému procesu vědci ještě neporozuměli
To je ale jen část obrázku. K interakci adenoviru s destičkovým faktorem 4 se k rozvinutí krevních sraženin musí ještě přidat série dalších nešťastných náhod, jejichž povahu zatím vědci nerozklíčovali.
Má se za to, že lidské tělo začne následně na destičkové faktory 4 útočit, protože si je splete s adenovirem, ke kterým se proteiny lepí. Do krve se tak uvolňují protilátky, které se shlukují s destičkovým faktorem 4 a tvoří krevní sraženiny. To je ale zatím jen hypotéza.
„Výzkum není definitivní, ale nabízí zajímavý vhled a společnost AstraZeneca zkoumá způsoby, jak tato zjištění využít k odstranění těchto extrémně vzácných vedlejších účinků,“ uvedla k tomu pro BBC farmaceutická společnost.
Účastník výzkumu a profesor na Univerzitě v Cardiffu Alan Parker k tomu dodal, že „něco takového (vzácné případy krevních sraženin po vakcinaci, pozn. red.) nemohl nikdo předpovědět a šance, že k tomu dojde, jsou mizivé. Proto je třeba mít na paměti širší kontext a myslet na to, kolik životů vakcína zachránila.“
V době, kdy se souvislost vakcíny s krevními sraženinami začala prokazovat, celá řada zemí různými způsoby omezila očkování vakcínou od AstraZenecy.
Později se ale očkování touto vakcínou ve většině případů znovu rozjelo s tím, že není doporučováno mladším lidem. Například v Česku je vakcína dostupná pro všechny nad 18 let, ale doporučuje se jen starším 60 let. Velká Británie zase všem pod 40 let nabídla místo AstraZenecy na výběr z jiných vakcín.
Riziko je minimální
Celkové počty případů úmrtí na krevní sraženiny po vakcinaci se pohybují v řádech desítek na desítky milionů dávek. Například Británie uvádí, že bylo potvrzeno 73 úmrtí na 50 milionů dávek podaných po celém Spojeném království. Počet lidí, které v souvislosti s vakcínou postihly vážné krevní sraženiny, činí 426.
Riziko krevních sraženin po vakcíně je tak nižší než u některých běžně užívaných léků. Například americký Úřad pro kontrolu léčiv (FDA) uvádí, že krevní sraženiny se každý rok vyskytnou u tří z 10 000 žen, které používají hormonální antikoncepci obsahující drospirenon.
Britský premiér Boris Johnson už na jaře nízkou míru rizika po vakcinaci demonstroval srovnáním s výskytem krevních sraženin při cestování letadlem na dlouhé vzdálenosti, kdy ke sraženinám může dojít v důsledku dlouhého sezení na místě a sníženým průtokem krve v žilách.
Britská televize Sky News to následně ještě rozebrala s odkazem na data úřadů ministerstva zdravotnictví. Podle těch je při letu letadlem pod čtyři hodiny hlášen v průměru jeden případ krevní sraženiny na 106 000 letů, jeden na 4656 letů u letů do 16 hodin a jeden na 1264 u letů nad 16 hodin. Takže je riziko opět o hodně vyšší než u očkování.
Úderné bylo i srovnání zveřejněné slovenským ministerstvem zdravotnictví, kde například stojí, že pravděpodobnost vzniku krevní sraženiny po očkování vakcínou AstraZeneca je nižší než pravděpodobnost smrtícího zásahu bleskem.
Hlavním argumentem, který zastává například i Evropská léková agentura (EMA), je nicméně ten, že benefity vakcíny v podobě ochrany před covidem-19 dalece převažují riziko vedlejších účinků. To znamená, že člověka spíš než problémy spojené s vedlejšími účinky vakcíny daleko pravděpodobněji potkají horší potíže spojené s nákazou covidem-19, pokud se nenaočkuje.
