Válek chce brát covid jako chřipku. Experti varují před riziky

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Bude proti novým variantám koronaviru potřeba čtvrtá, desátá či 15. dávka vakcíny? Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) na vládní tiskové konferenci řekl, že hodlá udělat tlustou čáru za „očkovacím chaosem“. Ve spolupráci s praktiky chce proto na jaře představit nový systém standardizované péče proti covidu-19.

Přeočkování proti nemoci má podle ministra odrážet „sezónnost“ viru a podobat se přístupu k chřipce. Doplnil, že by české předsednictví v Evropské unii využil pro sjednocení proticovidových pravidel. „Je výborné, když máte vysokou hladinu protilátek v červnu, červenci či srpnu. Ale je to na nic z hlediska vln koronaviru. Je povinností zdravotnictví, aby to reflektovalo změnou očkovacího schématu,“ sdělil Válek. Detaily systému chce představit v březnu či dubnu.

Část odborníků, které Seznam Zprávy oslovily, však varuje před riziky. Podle nich nové varianty nemusejí udeřit jen v zimní či jarní vlně.

Zatímco Izrael, Dánsko nebo Chile zavedly či chystají už čtvrtou dávku vakcín, Válek chce razit šetrnější systém. „Očkování proti chřipce je v rukou praktiků, je tam cílené zvaní, fungující systém. Chci, aby takto od podzimu fungovala prevence covidu,“ naznačil. Zdůraznil, že nyní víme, jak covidové vlny vypadají.

Podporuje jej například viroložka a členka Národního institutu pro zvládnutí epidemie Hana Zelená. Podle ní je na čase odmýtizovat infekci a začít postupovat racionálně. „Závažnost varianty omikron je srovnatelná s chřipkou, podle některých údajů dokonce nižší. Souvisí to nejen s vlastnostmi samotného viru, ale velmi významně také se stavem imunizace obyvatelstva, které už není tou naivní vysoce vnímavou populací, jakou bylo před dvěma lety,“ uvedla.

Dodala, že mají být maximálně ochráněni zranitelní lidé a včas léčení nemocní. „A pak postupovat tak, aby ostatní lidé mohli zase žít normálně bez nesmyslných diskriminačních omezování,“ sdělila.

Další odborníci však upozorňují na předčasné závěry ohledně sezónnosti covidu. „Nejsem si jistý, jestli u variant souvisejících se SARS-CoV-2 je to možné definovat takovou sezónností, byť ji pozorujeme. Je však mnohem menší než u chřipky. Nemyslím si, že kdybychom očkovali proti závažnějším variantám, vystačíme si s pokrytím několika málo měsíců,“ sdělil pro Seznam Zprávy epidemiolog a exministr zdravotnictví Roman Prymula.

Obezřetný je v tomto ohledu také molekulární imunolog Václav Hořejší. „Jsou to hodně předčasné úvahy. Musíme nejdříve počkat, jak se vyvine současná epidemie omikronu,“ řekl. Bude prý třeba prozkoumat, jak po vlně omikronu vydrží odolnost proti reinfekcím. Zdůraznil také, že doposud vědci jednoznačně nevědí, zda omikron skutečně přináší slabší průběh nemoci anebo je menší síla daná promořeností a proočkovaností populace.

Experti ze Světové zdravotnické organizace (WHO) či Evropské lékové agentury přitom tvrdí, že další a další posilující dávky nejsou udržitelné. „Posilující dávku lze podat jednou, maximálně dvakrát, ale neměli bychom to neustále opakovat,“ zdůraznil Marco Cavaleri, šéf EMA pro biologické zdravotní hrozby a očkovací strategie. Podle něj také existují obavy, že čtvrtá dávka po čtyřech měsících může dokonce imunitní systém oslabit.

Čeští odborníci v reakcích nejsou jednotní. „Spekulace, že častější očkování třeba jednou za čtyři měsíce, bude dělat problém imunitnímu systému, rozhodně odmítám. Jsou to zatím jen spekulace nepodložené jakýmkoli výzkumem. Náš systém se každý den setkává a vyrovnává s ohromnou spoustou antigenních podnětů,“ zdůraznil Hořejší.

Naopak podle Zelené se s každou další dávkou vakcín může odpověď na nové varianty dále oslabit a při přehnané opakované stimulaci proti starému viru se může stát, že u takových jedinců nebude dobře fungovat ani inovovaná vakcína proti novým kmenům. „Mělo by se tedy velmi dobře zvažovat, komu, kdy a za jakých okolností posilovací dávky stávajících vakcín doporučit. Někteří vysoce rizikoví jedinci mohou mít i tak z posilovacích dávek alespoň krátkodobý prospěch, ale rozhodně neplatí, že by je měli dostávat plošně všichni včetně dětí,“ řekla.

Také Prymula zastává identický názor jako Cavaleri. „Aktuálně očkujeme vakcínou, které úplně nekryje varianty, které tu máme. Abychom byli schopní navodit účinnost současných vakcín, musíme dosáhnout velmi vysokých hladin protilátek, a to je imunologicky prakticky nemožné, protože protilátky rychle klesají,“ sdělil exministr.

Podle něj tak vzniká fenomén imunotolerance, kdy opakované posilující dávky nepřinášejí kýžený efekt. Při čtvrté dávce je tvorba protilátek násobně nižší než u těch předešlých. Prymula tak vidí cestu ven v univerzální vakcíně, která bude zabírat na různě závažné varianty koronaviru.

„Její vývoj se ještě nepodařil. Do té doby se musí výrazně zrychlit úřednický schvalovací proces upravených vakcín, pokud chceme předcházet různým vlnám. Tři, čtyři měsíce na schválení jsou moc, ty vlny většinou probíhají rychleji,“ dodal Prymula. Může se tak podle něj reálně stát, že v době, kdy EMA schválí účinnou vakcínu proti omikronu, bude hlavní vlna epidemie pryč.

Hořejší je v dalším vývoji optimistický. Zmínil účinná antivirotika, šanci také vidí v internazálních neboli slizničních vakcínách, jejichž vývoj však není dokončený. „Mohly by přinášet ochranu dlouhodobou, třeba i na několik let,“ dodal.

Podle Zelené má po vyvanutí omikronu přijít na řadu větší návrat k normálu, včetně odložení roušek a respirátorů. „Já jsem rozhodně pro, a to nejen kvůli imunitnímu systému, ale také kvůli zachování duševního zdraví. Je jistě na místě je zachovat v určitých specifických situacích, třeba při setkání s imunitně oslabeným člověkem nebo v plné čekárně u lékaře. V běžném životě bychom se bez nich ale mohli obejít a naučit se zase na sebe usmívat,“ dodala.