Zvážíme francouzskou vakcínu, říkají rodiče, kteří děti očkovat nechtějí

Jiří je otec tří dětí z Prahy. Nejstaršímu je sedmnáct a na booster půjde příští týden. Třináctileté dítě je očkované dvěma dávkami a třetí, nejmladší, zatím jednou dávkou.

„Zvažovali jsme případné nežádoucí účinky po očkování a na druhé straně, co by to znamenalo, kdyby dítě mělo těžší průběh nemoci nebo postcovidový syndrom. Vůbec jsme neváhali. Připadá nám, že ostatní běžné vakcíny, jako je tetanovka nebo hexavakcíny, zatěžují tělo o hodně víc než RNA vakcíny,“ říká přesvědčeně.

Rozhodnutí mu posvětil i pediatr. „Jednoznačně to doporučil. Ale rozhodovali jsme se i podle vlastní zkušenosti. Covid jsem prodělal a myslím si, že když to má špatný, těžší průběh, tak to není pro tělo vůbec dobré. Byl bych radši, kdybych jej neprodělal. Ale vzhledem k tomu, že jsem byl dvakrát očkovaný, byl průběh celkem dobrý. Nicméně pořád to na sobě cítím. Rozhodně bych nepřál svým dětem, aby se potýkaly s nějakým diskomfortem po prodělání nemoci,“ říká Jiří.

Soudě podle vykázaných očkování jsou rodiče dětí názorově rozděleni přesně na dvě poloviny. Jana z Plzně patří mezi ty, kteří sice neodmítají očkování proti covidu jako takové, ale nepovažují ho za vhodné pro děti.

„S manželem je nám 41 let. Nechali jsme se oočkovat, abychom se vyhnuli případné zdravotní komplikaci. Dětem je 13 a 15 let. Rozhodli jsme se je neočkovat, protože nejsou ohroženou skupinou. Teď jsme prodělali covid, děti měly jeden den teplotu a jsou z toho venku. My jsme s manželem byli týden nemocní,“ popisuje Jana.

Nemít očkování dnes znamená praktické komplikace, například ve škole. Školní výlety ale děti neměly, na závodech se zase prokázaly negativním testem. Po nedávném setkání s covidem teď mají podle současných opatření půl roku klid. Jana ale zvažovala především zdravotní stránku věci.

„Ptali jsme se dětské lékařky. Říkala nám, že děti nejsou ohrožená skupina, ale že nám neříká, jestli máme, nebo nemáme očkovat, že očkování obecně je samozřejmě v pořádku. Člověk čerpá informace i z médií. Když Roman Prymula psal, že děti nemá smysl očkovat RNA vakcínami, že je možná lepší počkat na Valnevu nebo Novavax, že mají na děti mnohem menší dopad… Že by to neriskoval, pokud k tomu není dobrý důvod. Ten důvod k očkování dětí by byl, pokud bychom například měli v rodině nějakého vážně nemocného člověka. To bychom se možná rozhodli jinak. Budeme ale čekat na nové vakcíny. Teď jsme si navíc prošli covidem, takže to půl roku řešit nebudeme,“ dodává.

O nové vakcíně mluví i Pavlína z Hradce. Dostupné vakcíny proti covidu-19 totiž považuje za nedostatečně vyzkoušené.

„S očkováním dětí proti covidu rozhodně nesouhlasím. Myslím, že ty vakcíny nejsou dostatečně otestované, aby se tím očkovaly děti. Myslím, že to není dostatečně odzkoušené na to, aby se očkovaly. Děti mají lehký průběh covidu, podle mého názoru je to úplně zcestné. Děti očkovat nenechám,“ říká.

Také ona zmiňuje francouzskou vakcínu Valneva. Ta by měla fungovat na základě inaktivovaného viru. Jedná se o tradiční technologii vývoje očkovacích látek, která se používá už více než 60 let, se zavedenými metodami a vysokou úrovní bezpečnosti. Tato technologie se používá při výrobě většiny vakcín proti chřipce a řady dětských vakcín.

„Se standardními vakcínami pro děti nemáme žádný problém, ty jsou myslím zcela v pořádku. Ale tento nový typ vakcíny určitě ne. Má vyjít nová francouzská vakcína Valneva dělaná stejně jako všechny ostatní vakcíny, tam myslím, že bych byla svolná nechat děti naočkovat. Ale rozhodně ne tím, co je teď k dispozici,“ říká Pavlína.

Někteří rodiče jsou už ale o krok dál a nyní řeší, zda podat dítěti i posilující třetí dávku. V pondělí začala registrace dětí od 12 let. Alespoň jednu dávku vakcíny má necelá polovina dětí ve věku od 12 do 15 let. Booster je možné dostat pět měsíců po druhé dávce. Zdrženliví jsou ale i někteří odborníci.

Například Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL) ve stanovisku z poloviny ledna uvedl, že nemůže posilující dávku pro děti doporučit, protože k tomu nemá dostatečná data. Použití třetí dávky pro děti schválil americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv, i ten ovšem vycházel pouze z údajů o očkování starších věkových skupin. Částečná data o očkování dětí má Izrael, ani tam ale nejsou průkazná, poukazuje SÚKL.

„Na základě dosud známých a výše uvedených dat nelze doporučit v souladu s medicínou založenou na důkazech podání posilovací dávky vakcíny Comirnaty pro populaci od 12 do 15 let. Poměr přínosů a rizik pro booster dávku je pro tuto populaci prozatím neznámý,“ zní stanovisko SÚKLu. Toto stanovisko je součástí oficiálního rozhodnutí ministerstva, které očkování dětí boosterem povoluje.

Česká vakcinologická společnost doporučuje podávání posilující dávky dospělým. Ve stanovisku pro Ministerstvo zdravotnictví ale vakcinologická společnost navrhuje umožnit podání boosteru i dětem od 12 let.

„Dosavadní dostupná data nenaznačují větší bezpečnostní rizika u posilovacích dávek vakcíny Comirnaty (Pfizer-BioNTech) u dětí ve věku 12 až 15 let než u věkově starších osob. Podání jednotlivé posilující dávky doporučujeme pro všechny dospělé od 18 let věku a navrhujeme umožnit podání také pro děti ve věku 12 a více let, které mají ukončené základní schéma, a to v těchto intervalech nejdříve pět měsíců po ukončení základního dvoudávkového schématu mRNA vakcínami,“ stojí ve stanovisku.

Ministr zdravotnictví očkování dětí třetí dávkou též doporučuje. „Očkování posilovací dávkou výrazně snižuje riziko vážného onemocnění covidem-19, a to včetně varianty omikron,“ uvedl k přeočkování dětí Vlastimil Válek (TOP 09).

Očkování dětí proti covidu je možné u praktických lékařů a na očkovacích místech, některá z nich ale neočkují osoby mladší 16 let. Mladým ve věku 12 až 17 let se podává jako posilující dávka vakcína Comirnaty od firmy Pfizer/BioNTech, a to ve stejném množství jako pro dospělé.

K očkování je možné se registrovat na stránkách Ministerstva zdravotnictví. Děti mladší 16 let očkují jenom některá vakcinační místa, šestnáctiletí a sedmnáctiletí mohou naopak navštívit kterákoliv očkovací místa včetně těch bez předchozí registrace.

Přestože u dětí při nákaze koronavirem vážný průběh nemoci většinou nehrozí, od začátku epidemie bylo podle dat Ministerstva zdravotnictví hospitalizováno více než 11 tisíc lidí mladších 19 let a kolem 1 150 z nich bylo na jednotkách intenzivních péče. Jen za prvních 20 dní letošního roku bylo dětí hospitalizovaných s covidem-19 více než 640.