Článek
Článek si můžete pustit také v audioverzi.
Výraznou část nejběžnějších vedlejších účinků vakcín proti koronaviru ve skutečnosti nemusela způsobit samotná očkovací látka, ale psychologický efekt zvaný nocebo. Tak zní závěr studie publikované v časopise JAMA Network Open vydávaném Americkou lékařskou asociací.
Autoři to vyvozují z faktu, že vedlejší účinky v podobě únavy a bolesti hlavy hlásí kromě očkovaných i ti, kdo dostali placebo v rámci klinických testů vakcín. Na studii upozornil britský deník The Guardian.
Studie se zabývala jen běžnými a nežádoucími účinky a nikoliv těmi velmi vzácnými, jako jsou krevní sraženiny nebo záněty srdečního svalu.
Co je to nocebo a placebo?
- Nocebo a placebo jsou termíny, které v kontextu medicíny označují změnu zdravotního stavu člověka, ke kterému dojde čistě v důsledku jeho očekávání a domněnek vztahujících se k léčbě.
- V případě placeba jde o zlepšení zdravotního stavu pacienta, ke kterému dojde jen díky tomu, že věří v efektivitu nasazené léčby. Toto zlepšení může být částečně zdánlivé, ale i reálné, protože psychika se může odrazit i ve fyziologii.
- Při testování vakcín a dalších léků se slovem placebo označuje neúčinná látka, která je podávána lidem v zaslepených studiích. Při takových výzkumech vědci ani účastníci až do vyhodnocení výsledků netuší, kdo dostal účinnou látku a kdo testovaný lék. Rozdílem mezi skupinou s placebem a s účinnou látkou v daném faktoru se pak měří účinnost látky.
- Nocebo je opakem placeba. Efekt se projevuje tak, že člověk pocítí negativní vliv na svůj zdravotní stav čistě na základě očekávání, že se tak stane.
- Typickým příkladem je právě pociťování očekávaných vedlejších účinků nějaké látky při klinických testech i v případě, že místo ní daný člověk dostal neúčinnou látku (placebo). Známé jsou i případy, kdy se u lidí dostavily příznaky otravy poté, co se jen domnívali, že snědli moc léků nebo něco jedovatého.
Autoři studie uvádějí, že k závěrům došli na základě analýzy dat z 12 klinických testů provedených za účelem zhodnocení efektivity a bezpečnosti vakcín proti covidu-19. Zúčastnilo se jich celkem 45 380 lidí.
Víc jak třetina lidí s placebem hlásila systémové vedlejší účinky
Po první dávce placeba podle nich hlásilo nežádoucí účinky v podobě únavy nebo bolesti hlavy v průměru 35 % lidí a 16 % si stěžovalo na lokální vedlejší účinky, kterými jsou třeba bolest ruky nebo otok v místě vpichu.
Po druhé dávce placeba bylo takových hlášení o něco méně - necelých 32 % lidí hlásilo alespoň jeden tzv. systémový vedlejší účinek (únavu, bolest hlavy atd.) a téměř 12 % lokální.
Už tato čísla svědčí o tom, že množství hlášení vedlejších účinků v důsledku nocebo efektu byl v daném vzorku významný. Přesný odhad, kolik procent ze všech hlášení tento efekt může způsobit, ale lze udělat až po porovnání s množstvím hlášení u skupiny těch, kdo dostali skutečné očkování.
V této skupině si lidé na vedlejší účinky samozřejmě stěžovali častěji. Po první dávce vakcíny systémový vedlejší účinek hlásilo přes 46 % účastníků studie a lokální skoro 67 %. Po druhé dávce se na rozdíl od placeba po vakcíně počet hlášení vedlejších účinků ještě zvýšil na 61 a 73 %.
Nocebo může způsobovat většinu nejčastějších vedlejších účinků
Konečným závěrem studie je prohlášení, že nežádoucích účinků bylo na jedné straně sice výrazně víc hlášeno mezi očkovanými skutečnou vakcínou, ale nocebo efekt celkově mohl zodpovídat až za 76 % hlášení po první a 52 % hlášení po druhé dávce.
Kromě toho vědci ještě zkoumali, jak se nocebo efekt projevil v datech o vážnosti vedlejších účinků. Po první dávce byly podle nich nahlášené stupně vážnosti systémových příznaků „podobné“ u očkovaných i těch, kdo dostali placebo. Po druhé dávce zůstaly hlášené stupně závažnosti u placeba prakticky stejné, jako byly u první, u očkovaných ale bylo hlášeno proporčně víc „středních a vážnějších“ nežádoucích účinků.
Autoři studie na základě svých zjištění vyzývají k osvětě. „Říct lidem, že vedlejší účinky po intervenci, kterou podstupují, hlásí i lidé s placebem v randomizovaných klinických studiích, může potlačit jejich úzkost a donutí je se nad tím zamyslet,“ řekl podle Guardianu jeden z autorů studie Ted Kaptchuk z Harvardu.
I přestože výzkum ukázal, že vedlejší účinky může u lidí vyvolat jen samotná informace o nich, Kaptchuk vyjasnil, že zamlčovat vedlejší účinky ve snaze snížit obavy lidí není správná cesta. Každý by se měl o nežádoucích účincích dozvědět co nejvíc a nikoliv co nejmíň.
