Článek
Ačkoliv premiér Petr Fiala (ODS) tvrdí, že by vláda omezení neočkovaných zrušila i bez rozhodnutí Nejvyššího správního soudu, covidová data jdou proti vládním krokům. V úterý padl denní rekord v počtu nakažených, postupně rostou také počty hospitalizovaných a úmrtí. Biochemik Jan Konvalinka v rozhovoru pro Seznam Zprávy říká, že k rozvolnění opatření se mělo sáhnout o týden nebo dva později.
Vláda rozhodla, že se od 9. února lidé nemusí prokazovat covidovými certifikáty. Je to symbolický konec za současnou vlnou omikronu?
Zaprvé je škoda, že jde o politický krok vynucený rozhodnutím Nejvyššího správního soudu, který navíc jenom konstatoval, že máme špatně napsaný pandemický zákon. Přitom by se měla vláda řídit epidemiologickými a obecně odbornými závěry.
Zadruhé mi přijde nešťastný celkový dojem. I když to tak není, teď se může zdát, že si vládní rozhodnutí vynutilo pár křiklounů před Parlamentem se symboly šibenic. Jak praví pointa jedné židovské anekdoty – ještě aby to tak byla pravda, jakoby nestačilo, že to tak vypadá. To je špatně.
Nevěříte tedy premiéru Fialovi, podle kterého vláda nerozhodla „na základě tlaku správního soudu“?
Nechce se mi říkat, že nevěřím panu premiérovi, ale postup vlády prostě nepůsobí důvěryhodně.
Na druhou stranu i některé evropské země už opatření ruší…
Určitě by k tomu došlo i u nás, ale třeba o týden nebo 14 dní později. Dánové a další země, které rovněž opatření ruší, jsou totiž v jiné situaci. Zaprvé mají mnohem vyšší proočkovanost. Zadruhé se přes ně už omikron převalil a čísla jim pomalu klesají. U nás naopak teprve začínají kulminovat.
Podle ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09) měla třeba situace v dětských kolektivech vrcholit už před více než týdnem, ale do největších problémů se školy dostaly kvůli karanténám a izolacím až tyto dny. Neudělala vláda tedy předčasný krok?
Podle mého názoru je to poněkud předčasné. Rozhodně ale nechci vypadat jako nějaký lockdownista, který by nejraději všechny zavřel až do Vánoc. Vláda má ale rozhodovat na základě dat, ne soudních rozhodnutí.
Vy jste v rozhovoru pro Český rozhlas řekl, že za to zaplatíme 500 až 1000 lidskými životy. Lze podle vás skutečně daň za rozvolnění takhle vyčíslit?
Nechtěl jsem říci, že si lidské oběti vyžádá přímo vládní rozhodnutí. Musíme si ale uvědomit, že pokud si nedáme pozor, omikronová vlna pošle do nemocnic tisíce covid pozitivních, horní hranice se může pohybovat až na šesti tisících hospitalizovaných.
A odhady počtu obětí na základě modelování ze Spojených států a Izraele, který má kupodivu podobnou proočkovanost jako my, i když více aplikovaných třetích dávek, mohou ukazovat na 500 až 1200 obětí za omikronovou vlnu.
Tedy i když se zdá, že je omikron poměrně mírnou variantou covidu, stále musíme počítat s významnými dopady?
Omikron není banální onemocnění. Vypadá to tak jen díky tomu, že jsme proočkovaní a promoření. V posledních dnech už ale narůstají počty hospitalizovaných a bohužel i obětí. Navíc omikron má evidentně delší nástup.
Na izraelských a amerických datech můžeme vidět, že zatímco u varianty delta vrcholy počtů nakažených, hospitalizovaných a úmrtí od sebe dělilo asi sedm až deset dní, u omikronu jde o tři týdny. Jestliže tedy nyní v Česku kulminuje počet nově nakažených, tak nejvíce hospitalizovaných uvidíme až na konci února nebo v březnu. Nechci dělat paniku, české zdravotnictví to zvládne. Není to armagedon ani ebola, na druhou stranu ale také ne „rýmička“. Stovky lidí zemřou.
I po zvládnutí současné vlny ale bude samozřejmě stále tématem očkování. Jak byste tedy doporučil, aby běžný člověk nadále o očkování přemýšlel? Mladí a lidé ve středním věku kolem mě například zvažují, jestli jít nyní na třetí dávku – pandemie podle vlády v Česku končí, společenské benefity z toho neplynou…
U mladých lidí a u dětí jde o zcela legitimní otázku. Přeci jenom bych ale doporučoval booster. I omikron může být nepříjemná věc a třetí dávka pomáhá, na to máme zcela jasná data. Senioři by si pro booster měli dojít jednoznačně. Rozumím ale lidem středního věku, že třetí dávku odkládají na podzim pro případ, že přijde nějaká nová vlna. Ale může to být riziko. Mezi infektology a vakcinology, pokud to mohu posoudit, panuje většinový názor, že booster je užitečný i pro lidi mladšího a středního věku.
Pokud si někdo pro booster dojde nyní, nebo si ho už nechal aplikovat dříve, nebude muset před potenciální podzimní vlnou stejně pro čtvrtou dávku, protože mu už zase obranyschopnost vyvane?
Můj velmi pokorný a nejistý odhad je, že na podzim budou dostupné multivalentní (bránící proti různým variantám covidu-19, pozn. red.) vakcíny nové generace. Starší a zranitelní lidé by se pak měli nechat vakcinovat, stejně jako chodí nebo by alespoň měli chodit na vakcínu proti chřipce. Možná už budou ostatně existovat i kombinované vakcíny. Uvidíme, jestli bude nutné přeočkování i u lidí střední a mladší generace, to nelze v tuto chvíli říct.
Současně se ale budeme moct spolehnout na virostatika účinná proti koronaviru, vedle paxlovidu i na další. Jsem přesvědčen, že kombinace nové generace vakcín a léků pak konečně s virem „zatočí“.
Stane se tedy z covidu definitivně onemocnění podobné chřipce, na které nebudou umírat v Česku tisíce lidí díky očkování a dostupným lékům?
Věřím, že s koronavirem budeme bojovat dokonce úspěšněji než s chřipkou. Proti chřipce totiž zatím příliš účinná virostatika nemáme. Díky obrovskému úsilí vědy a průmyslu se už proti koronaviru objevilo hned několik virostatik a další budou přibývat. Možná se nám tak povede, že před podzimní sezonou budeme na koronavirus připraveni lépe než na chřipku.
