Vakcíny versus omikron. Jak obstojí Comirnaty nebo Sputnik?

Světoví vědci závodí s časem i mezi sebou, aby co nejdříve přinesli odpovědi na otázky týkající se nové mutace koronaviru zvané omikron.

Světová zdravotnická organizace (WHO) mutaci zaevidovala s datem 24. listopadu a o pět dní později už variantu na svém území hlásí 17 zemí.

Podle WHO navíc omikron představuje „velmi vysoké“ globální riziko nárůstu infekcí; jeho šíření by v některých oblastech světa mohlo mít vážné následky.

Mnoho zemí, někdy i z čistě preventivních důvodů, už zavedlo určitou formu cestovních restrikcí vůči Jihoafrické republice, která momentálně hlásí největší koncentraci mutace.

Zatím ale není zcela jasné, zda se mutace přenáší z člověka na člověka snadněji než její předchůdkyně. Probíhají proto studie jak s tímto zaměřením, tak i ty, které sledují, zda omikron pro nakažené představuje větší nebezpečí.

Otazník prozatím visí i nad účinností vakcín; jsou vakcíny Comirnaty, Vaxzevria nebo Sputnik připraveny vytáhnout do boje?

Americká společnost Moderna se čtvrtečním ránem, kdy se lidé ve Spojených státech probouzeli do Dne díkůvzdání, zmobilizovala stovky svých pracovníků, aby novou variantu koronaviru začali studovat. V nadcházejících týdnech pak odborníci očekávají, že budou moci poskytnout data o tom, jak moc je jejich v současnosti distribuovaná látka schopná omikron neutralizovat.

„O schopnosti naší současné vakcíny poskytovat ochranu bychom měli vědět v příštích několika týdnech. Pozoruhodná věc ohledně mRNA vakcín ale je, že s nimi můžeme pracovat velmi rychle,“ sdělil v nedělním pořadu stanice BBC hlavní lékař společnosti Paul Burton.

Pokud by Moderna musela vyrobit zbrusu novou vakcínu, bude podle lékaře dostupná ve velkém množství začátkem roku 2022.

To, zda bude kvůli omikronu potřeba „přeformulovaná“ verze vakcíny, však zatím stále není jasné. Burton se nicméně nechal slyšet o svém podezření, že nová varianta koronaviru opravdu může současným vakcínám uniknout.

Roli by však například mělo hrát i to, před jakou dobou člověk obdržel poslední dávku očkování.

Kromě testování aktuální podoby vakcíny studuje Moderna například i dvě potenciální látky na přeočkování, které experti navrhli tak, aby předvídaly různé koronavirové mutace.

„Je to nebezpečně vyhlížející virus, ale myslím, že momentálně máme ve výzbroji mnoho nástrojů, jak s ním bojovat,“ sdělil Burton s výzvou, aby se lidé nechali očkovat alespoň některou z nyní distribuovaných vakcín.

Firma Pfizer, která s vakcínou proti koronaviru přišla ve spolupráci se společností BioNTech, očekává, že se informace o tom, zda je varianta omikron odolná vůči jeho látce, dozví během dvou týdnů.

Pokud by výsledky opravdu ukázaly tuto skutečnost, bude prý tandem schopen vyrobit a distribuovat aktualizovanou verzi své vakcíny do 100 dnů.

„Společnosti Pfizer a BioNTech před měsíci přijaly opatření, aby v případě nové varianty byly schopné svou mRNA vakcínu přizpůsobit do šesti týdnů a její první šarže odeslat do sta dnů,“ uvedl Pfizer v prohlášení.

Agentuře Reuters pak mluvčí firmy sdělil, že společnost chápe obavy odborníků, a její experti tedy okamžitě zahájili studium nové mutace.

Spolu s BioNTechem už Pfizer vytvořil nové verze své mRNA vakcíny cílené na mutace alfa a delta. Aktualizované látky jsou založené na původním viru, který se před dvěma lety začal šířit na území Číny, a klinické studie, které zkoumají účinnost nových látek, stále probíhají.

„Alespoň ze spekulativního hlediska jsme určitým způsobem optimističtí, že by vakcína měla v případě vážného průběhu nemoci fungovat i proti nové variantě. Musíme ale počkat několik týdnů, než se to potvrdí,“ řekl pro rozhlasovou stanici BBC profesor Andrew Pollard z Oxfordské univerzity, která na vývoji této adenovirové vakcíny spolupracovala s firmou AstraZeneca.

Již v pátek se sama společnost nechala slyšet, že zkoumá dopad varianty omikron jak na její vakcínu, tak i na protilátkový koktejl, který firma uvedla na trh. Za účelem shromažďování dat navíc její experti momentálně provádějí výzkum v lokalitách, kde byla mutace identifikována, a to konkrétně v Botswaně a Svazijsku.

I tento tandem věří, že si za dobu trvání pandemie dokázal vytvořit zázemí, díky kterému bude schopný rychle reagovat na nově objevené varianty viru.

Látka Vaxzevria je jednou ze čtyř covidových vakcín (dále také Comirnaty, Spikevax, Janssen), které jsou užívány i v Česku a dostalo ji už více než 800 tisíc lidí.

Netečnou nenechává aktuální varianta koronaviru ani společnost Johnson & Johnson, která stojí za jednodávkovou adenovirovou vakcínou Janssen.

I ta se již podle svého pátečního prohlášení, které od ní obdržela některá média, pustila do testování své vakcíny po kontaktu s mutací omikron.

„Pozorně sledujeme nově se objevující kmeny viru a momentálně již testujeme účinnost naší vakcíny proti nové a rychle se šířící variantě, která byla poprvé zjištěna na jihu Afriky,“ stojí ve stručném vyjádření firmy.

V případě potřeby by prý verzi své vakcíny měla dokázat poskytnout i čínská firma Sinovac Biotech.

Společnost uvedla, že již pečlivě sleduje studie a sbírá vzorky související s variantou omikron prostřednictvím své globální partnerské sítě. „Pokud to bude nutné, budeme schopni rychle pokročit ve vývoji a zahájit masivní výrobu nových vakcín, abychom uspokojili poptávku,“ prohlásila firma.

„Technologie a výroba jsou stejné a vakcínu lze po izolaci kmene připravit pro výzkum velmi rychle. Výroba není problém,“ cituje Sinovac web South Morning China Post. „Je však třeba příslušné studie dokončit a schválit nové vakcíny k použití v souladu s regulačními požadavky. Je také příliš brzy na to říci, zda pro tuto variantu bude potřeba samostatná vakcína.“

CoronaVac je momentálně nejpoužívanější vakcínou proti covidu-19 na světě.

Ještě v pátek na šíření varianty omikron reagovala také americká společnost Novavax. Ta uvedla, že již začala pracovat na verzi vakcíny, která se zaměří právě na novou mutaci. Výslednou látku firma plánuje mít připravenou k testování i výrobě během příštích týdnů.

Vakcína společnosti obdržela první schválení pro nouzové použití začátkem tohoto měsíce, a to v Indonésii a následně na Filipínách. Firma mimo jiné informovala, že je na dobré cestě podat žádost o schválení v USA ještě do konce tohoto roku. Předtím již požádala o schválení také u Evropské agentury pro léčivé přípravky a v Kanadě.

Podle profesorky Anči Baranové z George Mason University ve Virginii může ruská vakcína Sputnik V nabídnout o něco lepší ochranu proti nové variantě koronaviru než jiné vakcíny. Odbornice také předpovídá, že se současné vakcíny mohou v boji proti omikronu obecně ukázat jako méně účinné.

„Pfizer již vydal prohlášení, že do dvou týdnů provede experimenty, jak lze novou variantu neutralizovat, a oznámí, jak daný virus interaguje s protilátkami,“ cituje agentura TASS profesorku. „Tato data budou relevantní pro všechny ostatní vakcíny, které jsou založené na plnohodnotném antigenu. Pro Sputnik budou údaje Pfizeru dost přesné.“

„Sputnik může ve finále fungovat o něco lépe, o několik procent. Adenovirové vakcíny totiž obecně spouštějí širší imunitní odpověď než mRNA vakcíny. Ale rozdíl může být velmi malý,“ dodala Baranová.

Pozitivně je v tomto směru naladěn i šéf státního Ruského fondu přímých investic, který má na starosti zahraniční marketing vakcíny, Kirill Dmitrijev. Podle toho bude trvat asi dva nebo tři týdny, než ruští vědci variantu zanalyzují, s největší pravděpodobností ale nebudou v případě vakcíny muset nic měnit. Pokud by však přece jenom museli, mohlo by Rusko novou verzi látky poskytnout během dvou měsíců.

Variantu omikron tak nyní pečlivě pozoruje celý svět a WHO již spolupracuje se svými technickými partnery na pochopení jejího potenciálního dopadu na stávající protiopatření, včetně vakcín. Ty podle organizace nicméně zůstávají zásadní pro snížení závažného průběhu nemoci či úmrtí, a neočkovaní lidé by si tedy měli látky nechat aplikovat. Že i stávající verze vakcín nadále poskytují ochranu, která mnohé zachrání od hospitalizace, pak prohlásil například i americký vládní expert a imunolog Anthony Fauci.