Článek
V lednu se také často rozhodli neočkovat lidé, kteří do té doby váhali. Rodiče navíc méně než v předchozích měsících nechávají očkovat své děti. Výsledky průzkumu Život během pandemie Prokop komentoval na Twitteru.
Za poslední týden podle dat o očkování zdravotníci v pracovních dnech podali průměrně necelých 29 000 dávek, zahájených očkování bylo jen asi 1 500 denně, většinu tvořily posilující dávky.
„Státu se nepodařilo plně doručit booster mezi ochotné lidi nad 55 let s nižším vzděláním. Čtvrtina z nich je ochotná či váhá a je bez boosteru,“ napsal Prokop. Může podle něj jít o kombinaci horší možnosti dojet za očkováním, menší pomoci dětí a schopnosti registrovat se přes internet.
Pokud nová strategie počítá s očkováním rizikových před sezonami, měla by vláda zkoumat hlavně to, proč se jí nepovedlo dostat booster k velké části starších lidí z nižších sociálních skupin a jak to změnit.
„Pokud nová strategie počítá s očkováním rizikových před sezonami, měla by vláda zkoumat hlavně to, proč se jí nepovedlo dostat booster k velké části starších lidí z nižších sociálních skupin a jak to změnit,“ uvedl sociolog.
Lidé, kteří prozatím s vakcínou proti koronaviru váhali, se podle Prokopa v lednu často rozhodli neočkovat. Vláda v polovině ledna ohlásila, že pro lidi nad 60 let a některé profese očkování nakonec nebude povinné, tak jak s tím od března podle vyhlášky připravené bývalým vedením ministerstva zdravotnictví v čele s Adamem Vojtěchem (ANO) počítal minulý kabinet.
„Celých 60 procent neočkovaných sice jako důvod uvádí i obavu z velmi vzácných nežádoucích účinků. Ale drtivá většina z nich zároveň další tři a více důvodů,“ dodal Prokop. Podle něj velkou roli na zvýšení zájmu o očkování nebudou hrát ani nové vakcíny. O očkovací látku od Novavaxu se lidé mohou hlásit od minulého úterý, zatím ji chtějí řádově tisíce.
Zhruba o čtvrtinu se mezi prosincem a lednem snížila ochota rodičů k očkování dětí. Ve skupině s dětmi ve věku 5 až 11 let ze 40 na 22 procent a u starších dětí ze 66 na 45 procent. V současné době je podle ministerstva očkováno asi šest procent dětí ve věku 5 až 11 let, včetně registrací jde o necelých 7,5 procenta. U dětí ve věku 12 až 15 let jde o 49 procent očkovaných a téměř polovinu včetně registrací. Posilující dávku má jen 2,6 procenta.
„Pokles ochoty k očkování dětí je určitě dán menší vnímanou závažností omikronu. Nicméně asi hraje roli i chybná politika posílání tříd do karantén během plošného testování. Očkujete dítě, ale o školu stejně přijde,“ dodal Prokop. Do konce loňského roku se nemusely očkované děti ve škole testovat, při testování v letošním ruce už výjimku nemají. Stejně tak se na ně dříve nevztahovala karanténa při výskytu nákazy ve třídě.
