Článek
Článek si také můžete pustit v audioverzi.
Počet podaných prvních dávek vakcín proti covidu, a tedy i lidí, kteří se z různých důvodů rozhodli očkovat, začal v posledních dnech klesat.
Podle aktuálních dat, která zveřejňuje Ministerstvo zdravotnictví, bylo v pondělí podáno 7 400 prvních dávek vakcín. Pokud nepočítáme víkendové údaje a svátky, jde o nejnižší číslo od středy 20. října.
Podobně i nedělních 1 321 podaných prvních dávek je nejméně od neděle 17. října. A na stejný pokles poukazuje i obecnější trend – v pátek počet aplikovaných prvních dávek poprvé během všedních dnů od poloviny října klesl pod deset tisíc za den.
Oslovení specialisté upozorňují, že postupný propad zájmu o první dávky nelze vysvětlit pouze jednou příčinou. Jde podle nich o kombinaci hned několika důvodů, které se různě přelívají, doplňují a podporují. Podobně jako se lidé, kteří očkování odmítají, pohybují na škále od zarytých odpůrců, přes takzvané černé pasažéry, kteří sází na to, že se proočkuje dostatek ostatních, až po takzvané lajdáky.
V grafu můžete vidět vývoj prvních dávek vakcín od října do 6. prosince. Protože u části lidí převládá racionální kalkul, jak o tom mluví sociolog Martin Kreidl, vydělili jsme z celkového počtu vakcín jednorázové vakcíny Janssen. Z dat je patrné, že lidé ztrácí zájem i o ně. Data vychází ze zveřejněných údajů na MZČR, které mohou být průběžně dopočítávány,
Čekání na příští vládu i třetí dávky
Matematik a pedagog Martin Šmíd z Ústavu teorie informace a automatizace na Akademii věd ČR, který spolupracuje s Centrem pro modelovaní biologických a společenských procesů se zabývá daty, jež epidemie generuje. Poukazuje na dva možné důvody poklesu. Tím prvním podle něj může být velký přetlak zájmu o posilující dávky. Registrační systémy tak mohou zájemce o takzvané booster dávky upřednostnit před lidmi, kteří chtějí jít na první vakcínu.
„Může tady být také očekávání, že přijde nová vláda a už nebude chtít jenom systém očkování a po nemoci (takzvaný systém O-N – pozn. red.). A třeba ho rozšíří. Je signál, že nová vláda bude uznávat PCR testy,“ upozorňuje Šmíd.
Je zřejmé, že nastupující vláda sděluje, že se něco změní. Takže může část lidí, kteří jsou váhaví a nechali by se přesvědčit nějakými výhodami nebo nevýhodami, teď čekat, jak to dopadne.
Jako jeden z možných důvodů to vnímá i sociolog Martin Kreidl z Masarykovy univerzity, který mimo jiné vede výzkum Současná česká rodina.
„Je zřejmé, že nastupující vláda sděluje, že se něco změní. Takže může část lidí, kteří jsou váhaví a nechali by se přesvědčit nějakými výhodami nebo nevýhodami, teď čekat, jak to dopadne. Je to docela dobře možné,“ podotýká Kreidl. Dodává ovšem, že podle něj je to spíše až třetí nejpravděpodobnější důvod.
Jako pádnější vnímá to, že výhody pro očkované se začínají omezovat. „Pro spoustu lidí je zaočkování úplně racionální kalkul, chtějí chodit například do hospody a nechtějí se testovat. Je čím dál víc zřetelnější, že výhody nejsou tak masivní. Teď se zkrátila platnost certifikátů,“ vysvětluje sociolog.
Z věkového rozložení je patrné, že nejvíce prvních dávek mají mladí lidé, například přicházející na vysokou školu nebo do první práce. S věkem postupně počet lidí, kteří od října na první dávku šli, klesá.
Souběžně podle Martina Kreidla může být dalším silným důvodem i to, že lidé, kteří očkování přes léto odkládali s pocitem, že společnost už covid překonala, se nechali naočkovat v posledních dvou měsících, kdy epidemie opět sílila. „Takže část váhajících, kteří doufali, že se obejdou bez očkování, už se nechala očkovat,“ dodává sociolog.
Klesá zájem i o jednorázové vakcíny
Očkovací koordinátor z Moravskoslezského kraje Pavel Rydrych se vrací k další příčině – posilující dávky. Upozorňuje, že aktuálně vakcinační centra musí zvládat nápor zájmu o přeočkování.
„V prosinci je to šest měsíců od června, kdy bylo podáno nejvíce dávek. Po těch šesti měsících se to teď prolinkuje,“ říká Rydrych. Dokládá svá slova i tím, že v minulém týdnu měli 125procentní mezitýdenní nárůst u aplikovaných třetích dávek.
Koordinátor upozorňuje i na to, že někteří lidé zůstávají registrovaní u praktických lékařů.
Eva Libigerová, mluvčí Fakultní nemocnice Bulovka, která se personálně stará i očkovací místo na pražském Hlavním nádraží, které je mediálně známé tím, že u něj lidé stáli i několikahodinové fronty na očkování bez registrace, ještě zmiňuje, že klesá zájem o jednorázové vakcíny Janssen.
„Od středy se bude na Hlavním nádraží očkovat vakcínou Moderna. Vycházíme z toho, že je menší zájem o jednorázové vakcíny,“ říká Libigerová. Poukazuje na to, že se diskutuje o tom, že by se měli lidé přeočkovat po jednorázové vakcíně dřív, a mohla by se jim tak omezit i platnost bezinfekčnosti.
