Z nejzasaženějších míst premianti. Cena je vysoká

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Od začátku roku zemřelo s covidem-19 přes 800 lidí. Úmrtí ale nejsou rozložena rovnoměrně po všech regionech Česka. V Moravskoslezském kraji je počet úmrtí v přepočtu na 100 tisíc ve srovnání s Karlovarským krajem téměř čtyřnásobný. Více než 10 lidí na 100 tisíc obyvatel zemřelo od začátku roku mimo Moravskoslezského kraje ještě v Libereckém, Olomouckém a Ústeckém kraji.

Ve značné míře jde ale ještě o dozvuk podzimní vlny delta varianty. Například ve Fakultní nemocnici v Ostravě sice přijímají pacienty s omikronem, z velké části ale leží na standardních odděleních. Zatímco na jednotkách intenzivní péče zůstávají lidé, kteří se nakazili delta variantou a stále potřebují ventilaci nebo dokonce mimotělní oběh.

„Část pacientů, kteří se dostali do nemocnice začátkem ledna, v prosinci nebo někteří už v listopadu, máme stále na jednotkách intenzivní péče. Jejich počet klesá. Bohužel částečně i kvůli úmrtím,“ vysvětluje Peter Sklienka, primář KARIM FN Ostrava a zároveň krajský koordinátor intenzivní péče.

Téměř výhradně jde navíc o neočkované pacienty. A právě proočkovanost populace je zásadní proměnnou, která má pak také vliv na počet zemřelých v konkrétním kraji.

„U moravských regionů byl vysoký zdravotní dopad epidemie na podzim jistě částečně způsoben nižší proočkovaností, zejména v některých oblastech bylo kumulováno mnoho vzájemně sousedících obcí, jejichž populace byly velmi málo proočkované,“ říká ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky Ladislav Dušek.

To opět ukazuje i přepočet úmrtí na 100 tisíc obyvatel od listopadu loňského roku v následující mapě, tedy od chvíle, kdy začal významně narůstat počet obětí po příchodu podzimní vlny koronaviru. První čtyři místa okupují všechny moravské kraje.

Na druhou stranu o rozšíření nákazy nerozhoduje jen míra proočkovanosti populace, i když jde o zcela zásadní faktor, který významně brání těžkému průběhu nemoci a posléze úmrtí. Významnou roli sehrává také imunita po prodělání nemoci, počet starších a potenciálně zranitelných osob v populaci, ale také rychlost a šíření nákazy v tom kterém regionu. Konkrétně v Moravskoslezském kraji tak mohlo na podzim a v zimě dojít k souběhu dvou okolností – nízké proočkovanosti i promořenosti.

„Svůj podíl na významném zdravotním dopadu zde ale jistě také hrálo to, že východní část země byla podstatně méně zasažena šířením nákazy na jaře 2021 a byla tedy méně promořena,“ upřesňuje Dušek.

Demografka Klára Hulíková Tesárková ale upozorňuje také na problém při srovnávání jednotlivých krajů. Ani z přepočtu úmrtí na 100 tisíc obyvatel nemusí vycházet jednoznačně srovnatelné hodnoty.

„Mezi kraji jsou například i rozdíly ve věkové struktuře. Jednoduše vzato, čím větší podíl seniorů, tím větší podíl potenciálně rizikové populace, kde je v průměru vyšší podíl komplikovaných průběhů a tím bohužel i úmrtí,“ vysvětluje Hulíková Tesárková, která působí na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy.

Velký rozdíl pak hraje způsob šíření nákazy. Pokud pronikla do starší a obecně tedy zranitelnější části populace, znamenalo to v konkrétním regionu vyšší riziko hospitalizací a i úmrtí.

„Klíčové pak je, zda právě tyto skupiny osob prošly očkováním, a také, jak je v místě dostupná lékařská péče nebo jaký je průměrný zdravotní stav populace,“ doplňuje Hulíková Tesárková. „S tím souvisí i dostupnost očkování především v menších obcích, kde se osvědčily mobilní týmy,“ dodává demografka.

Ostatně dopad těchto hledisek i předchozích vln na počet úmrtí je možné ilustrovat na příkladu z opačného konce tabulek. V Karlovarském kraji zemřelo v přepočtu na 100 tisíc obyvatel nejméně lidí s covidem-19 jak od začátku roku, tak v porovnání s ostatním kraji od listopadu 2021. Proočkovanost seniorní a také nejzranitelnější populace nad 65 let je tam přitom ještě o malinko nižší než v Moravskoslezském kraji a celkově nejhorší v republice.

„Zásah populace Karlovarského kraje v prvním pololetí loňského roku byl extrémní a vedl i k velmi významnému nadúmrtí. Tato předchozí období po sobě zanechala velkou část populace regionu s postinfekční imunitou a také bohužel během nich zemřelo mnoho zranitelných obyvatel kraje, a pro další sezóny tak ubylo osob s rizikem těžkého průběhu,“ shrnuje Dušek jeden smutný faktor, který nyní Karlovarskému kraji přilepšuje.

Jen pro ilustraci: za první polovinu loňského roku zemřelo v Karlovarském kraji s covidem 1057 lidí, tedy v přepočtu na 100 tisíc obyvatel zdaleka nejvíce ze všech regionů Česka. V Jihočeském kraji například ve stejném období dosáhl počet úmrtí 1139. Region má ale více než dvakrát tolik obyvatel než Karlovarský kraj. Podle Českého statistického úřadu byl covid v první polovině roku obecně nejčastější příčinou úmrtí a celkově mu podlehlo 17,2 tisíce lidí.

„Covid-19 byl nejčastější příčinou smrti ve všech krajích, avšak jeho podíl na všech zemřelých se v jednotlivých krajích lišil. Zatímco v Karlovarském kraji mělo covid-19 jako příčinu smrti 38 % zemřelých, ve Zlínském a Moravskoslezském kraji to bylo jen 18 %,“ říká Pavel Hájek, vedoucí oddělení informačních služeb Krajské správy ČSÚ pro Středočeský kraj.

Naopak zcela jednoznačně nelze nyní vysvětlit, proč od začátku roku zaznamenali vyšší počet úmrtí v Libereckém a Ústeckém kraji. Roli může hrát posun v předchozím šíření nákazy, stejně jako odložený dopad delta varianty do úmrtí právě až na leden.

Liší se ale vlastně nějakým významným způsobem kraje v Česku, aby bylo možné vysledovat významnější dopad covidu do některého regionu, ať už co se týče nákaz nebo právě úmrtí?

„Koronavirus je velmi nakažlivý virus a ve svém vývoji nakažlivost dále silně navyšuje. Tedy ve vrcholných sezónách pro respirační onemocnění se šíří velmi rychle a hranice krajů jsou mu doslova malé – z tohoto pohledu jsme spíše homogenní populací,“ říká Dušek.

Jak už bylo výše řečeno velmi ale záleží na proočkovanosti zvláště rizikových skupin v regionu a míře imunizace díky předchozímu prodělání covidu.

„I v rámci relativně malé republiky, která se může na první pohled zdát značně homogenní, je ale třeba vnímat regionální specifika. Ať už jde o postupné šíření epidemie nebo také obecné charakteristiky krajů, jako jsou hustota zalidnění, dostupnost zdravotní péče, rozdílný průměrný zdravotní stav populace nebo věková struktura,“ doplňuje Hulíková Tesárková. Roli pak hrají socioekonomická struktura obyvatelstva, průměrný životní styl, kvalita životního prostředí nebo vykonávané povolání.

Jeden region ale v současné epidemii covidu-19 vždy vystupuje – hlavní město Praha.

„V poněkud excentrické pozici je vždy populace Prahy, která je z řady objektivních faktorů, jako jsou hustota populace, velká každodenní migrace obyvatel i z jiných krajů, hustota MHD nebo turismus, většinou novými vlnami zasažena jako první,“ dodává Dušek.

Na druhou stranu ale počtem úmrtí na 100 tisíc obyvatel se Praha loni i letos řadí k nejméně zasaženým. Roli hraje zásadně vysoká proočkovanost, ale do čísla mohou promlouvat také další odlišnosti – například nižší podíl seniorů na celkové populaci nebo dostupnost a kvalita zdravotní péče.