Koronavirus v Údolí králů: egyptské ekonomice hrozí katastrofa

Stojí zde jedny z nejslavnějších chrámů i slavné Údolí králů, v posledních dnech ale osiřely. Hornoegyptský Luxor se totiž stal hlavním centrem nákazy koronavirem v zemi. Hotely a turistické kanceláře hlásí masivní rušení rezervací, které podle serveru Middle East Eye dosahuje 70 až 80 procent. Výletní lodě připlouvající po Nilu zastávku v Luxoru nyní vynechávají.

Právě na jedné z lodí jménem Sara bylo pozitivně testována 45 lidí. Egyptské úřady výskyt viru v Luxoru dlouho popíraly, o víkendu se to ale změnilo a do starověkého města zamířily lékařské týmy z metropole Káhiry. Ty nyní obcházejí luxorské hotely a turistické kanceláře a provádějí náhodné testy.

Převážně britští a francouzští turisté z lodi byli v karanténě, ve středu pak odletěli domů. U 25 z nich opakované testy nákazu nepotvrdily, informovaly o den dříve egyptské úřady. Luxor nyní navštěvují jen jednodenní turistické výpravy, ostatní turisté svůj pobyt zrušili a přesunuli se do bezpečnějších míst v zemi, jako je Káhira nebo letoviska u Rudého moře.

O pracovní místa tak nyní v Luxoru přicházejí stovky sezónních pracovníků, kteří se starají o turisty – od uklízečů přes kuchaře po turistické průvodce. Kromě těch, kteří pracují v samotném městě, se to týká i zaměstnanců výletních lodí: „Majitelé lodí mají obvykle málo stálých zaměstnanců, ale najímají je vždy na začátku nové sezóny,“ řekl Samí, jenž přišel o práci poté, co přišel jeho zaměstnavatel o příjmy kvůli 50 procentům zrušených rezervací. „Pro mnohé domácnosti v celém Horním Egyptě je to katastrofa,“ říká o současných omezeních kvůli koronaviru.

Problémy ale nepociťuje egyptská ekonomika jen lokálně, ohroženo je její celkové zotavení po problémech, jež odstartovaly arabským jarem v roce 2011. Egyptská ekonomika si od té doby prošla hned několika zatěžkávacími zkouškami, ať už to byla islamistická vláda Muhammada Mursího, následný vojenský puč, vlna teroristických útoků a přítomnost džihádistů na Sinajském poloostrově.

Stabilitu a ekonomický rozvoj se snažila přinést až autoritářská vláda prezidenta Abdalfatáha Sísího, která si na to v roce 2016 půjčila 12 miliard dolarů od Mezinárodního měnového fondu. Půjčka byla podle deníku The New York Times podmíněna reformami – ty zahrnovaly zejména devalvaci egyptské libry o polovinu její hodnoty, snížení dotací energií a zavedení daně z přidané hodnoty. Vláda se také snaží posílit soukromý sektor a přivést do země zahraniční investice.

To vše je nyní kvůli koronaviru ohroženo. Stomilionová populace má už tak problémy se s cenami energií vyrovnat, nyní navíc přichází rozsáhlé propouštění.

Egyptská ekonomika by přitom podle analytiků potřebovala růst nejméně o 7,5 procenta ročně, aby dokázala absorbovat 700 tisíc mladých lidí, kteří přicházejí na pracovní trh. Odhady pro první polovinu letošního roku, dělané ještě před epidemií koronaviru, se pohybovaly okolo šesti procent.

To se ale nyní zdá jako utopie: „Pokud počítáte s 50procentním poklesem turistiky v březnu, dubnu a květnu, bude dopad na růst HDP okolo dvou procent,“ předpovídá Farúk Súsa, ekonom ze společnosti Goldman Sachs. Ekonomika by podle něj nakonec mohla růst jen o 5,5 procenta, což by znamenalo stovky tisíc dalších nezaměstnaných.

Turistický průmysl, na němž je egyptská ekonomika značně závislá (tvoří asi 12 procent HDP), se přitom v posledních letech vyvíjel nadějně. V posledním měřeném období od července do září dosáhly příjmy z něj rekordních 4,19 miliardy dolarů, za celý předchozí rok to bylo rovněž rekordních 12,57 miliardy. Nyní je už prakticky jisté, že se tato čísla opakovat nebudou.

Ohroženy jsou i příjmy, které egyptská vláda získává z mezinárodního obchodu procházejícího Suezským průplavem. Loni se tato částka vyšplhala na 5,7 miliardy dolarů, pokles mezinárodní obchodní výměny, k němuž v důsledku pandemie dojde, se ale zřejmě odrazí i zde.

Egyptská závislost na turistice vyvolává obavy i v ostatních státech regionu – Kuvajt, Katar, Omán a Saúdská Arábie proto v minulých dnech uvalily na přílety z Egypta různá omezení. V těchto zemích přitom pracují miliony Egypťanů, kteří se pravidelně vracejí domů.

V pondělí egyptská vláda zakázala velké přesuny lidí mezi jednotlivými provinciemi a zrušila také většinu kulturních a sportovních akcí. Mnozí Egypťané si však stěžují, že tato opatření přicházejí příliš pozdě: „Neviděl jsem v televizi žádné varovné kampaně, které by lidem vysvětlily, jak se s virem vypořádat,“ citoval deník The Washington Post 28letou malířku Amani Músovou. Lidé podle ní nemají o nemoci informace – dokládá to příkladem z trhu, kde držel prodavač zeleniny tašku se zbožím v zubech. Lidi také znepokojuje, že vláda dosud nezavřela školy, i když k tomuto opatření už přistoupila řada ostatních států.

Otázkou je, zda Sísího režim zveřejňuje všechny informace o nemoci včas. Kromě výše zmíněného utajování nemoci v Luxoru panují i pochybnosti o testování nemocných na lodi Sara. Egypťané určili za pacienta číslo jedna – tedy hlavního přenašeče – turistku s americkým a tchajwanským pasem. Když ji ale později tchajwanští lékaři zkoumali, došli k závěru, že žena si virus z Asie nemohla přivézt, protože se lišil od toho, který byl identifikován na Tchaj-wanu. Koronavirus tedy zřejmě pocházel z jiného zdroje, který Egypťané odhalit nedokázali.