Článek
„Poslední objednávky jsou kolem půl desáté. To je úplně nejhorší doba pro rozpitého zákazníka,“ komentuje vládní opatření hospodský ve smíchovském podniku. Naráží na to, že má touto dobou host největší „splávek“ a „v nejlepším“ za ním z důvodů vládních protipandemických opatření musí provozovatelé zavřít dveře.
V tomto pražském podniku je narváno k prasknutí, přestože je všední den. Pár dní před Vánocemi se totiž chtějí vidět všichni, kamarádi i kolegové z práce. „Nad tím přimhouříme oči,“ čepuje hospodský pivo a ukazuje na stůl, u kterého sedí dobrých deset lidí. Podle vládních opatření jich může být maximálně šest. Doklad o očkování ale tady kontrolují poctivě.
Na respirátory obsluha rezignovala
Na druhém břehu Vltavy, na Starém městě, je v kavárně jiná politika. „Už jsme na to rezignovali,“ reaguje majitelka podniku na dotaz o kontrole hostů. Argumentuje také tím, že prostor není přeplněný a stoly jsou tu daleko od sebe. „Ani respirátory už nenosíme. Zaprvé, nemá to smysl, protože i když to svým zaměstnancům nakážu, sundají si ho, jakmile odejdu z placu. A zadruhé, tu spoustu hodin se to nedá udýchat,“ vysvětluje, zatímco energicky leští skleničky na víno.
Desátou hodinu večerní ale podle majitelky dodržují vcelku poctivě. „Necháme hosty dopít a dojíst, samozřejmě, ale nové objednávky už nepřijímáme. Občas nás přemlouvají, jestli by to jako opravdu nešlo. Nešlo,“ vypráví drobná brunetka. Nikdo se ale vyloženě nehádá, nikdo není protivný nebo agresivní.
Tato kavárna pořádá i vlastní kulturní program. „Chodí ale málo lidí. Teď jsme museli i jeden koncert zrušit. Lidé se asi trochu bojí,“ říká majitelka.
V oknech kavárny se odráží vánoční osvětlení z ulice. V rohu sedí čtveřice dvacátníků, kteří si přišli popřát hezké svátky. Na stole leží pár dárečků. „Kde jsem za poslední dobu byla, tam tu desátou večerní opravdu dodržovali a zavřeli,“ říká Aneta. Dodává ale, že ví o pražských podnicích, kam jít i po desáté. „Mimo Prahu na to ale všichni kašlou, jakmile jedu za rodiči na Moravu, žádná opatření jako by neexistovala,“ doplňuje.
O pár stanic metrem A dál, směrem na východ města se také odehrává dost klidný pondělní předvánoční večer. Oblíbené adventní trhy na Náměstí Míru se nekonají. Právě ty ale často Pražáci vyhledávají daleko častěji než ty na Staroměstském náměstí. Letos před kostelem svaté Ludmily stojí jen vánoční stromeček. Jinak tu je liduprázdno.
„Nedá se to stíhat“
Rozjařená nálada ale pokračuje v nedaleké hospodě. Ani tady si příliš nelámou hlavu s nařízeními, jako je omezený počet hostů u jednoho stolu nebo kontrola dokladu o očkování nebo prodělané nemoci.
„To se nedá stíhat. Museli bychom si najmout ještě dalšího člověka, aby tu jen chodil s tou čtečkou a kontroloval QR kódy. Navíc, nemá to ani smysl, když si to každý může falšovat,“ komentuje jeden z majitelů. Zavírací dobu ale dodržují. Je přibližně půl jedenácté a za barem právě hospodský kasíruje jeden z posledních stolů.
Vlastně mi to hodně vyhovuje, že se v deset zavírá. Krásně se vyspím a nemusím hledat výmluvy pro kamarády, proč odcházím dřív.
„Měli jsme tu kontrolu, obrátili nám to tu vzhůru nohama, ale prošli jsme na jedničku. Máme slušné zákazníky,“ doplňuje kolegu za barem druhý z majitelů. Vyměňuje právě nádobí v myčce a neskrývá svůj dlouhodobý vztek. „Tam nahoře se něco rozhodne a nás v tom nechají koupat. Jsme v milionovém dluhu, na to nám žádné kompenzace nestačí,“ říká frustrovaně.
Jan Daněk, mluvčí pražských policistů, má v ruce zatím nejčerstvější čísla kontrol. „Za pátek jsme v Praze udělali 735 kontrol, zachytili jsme 184 pochybení. Valná část byla řešená pokutami, zbytek nahlášením správním orgánům. Za sobotu jsme řešili 855 kontrol a zjistili 60 pochybení. Jsou to ale kontroly všeho, jsou v tom bary, roušky, pití alkoholu na ulici,“ komentuje víkendové statistiky.
Podle Daňka se jedná buď o nahlášení na linku 158, kam přijedou policisté na oznámení. Chodí ale i běžné hlídky, které, když vidí otevřenou hospodu nebo jiné porušení pravidel, řeší to na místě. „Příkladem nyní z víkendu byl třeba podnik, kde po desáté hodině seděla asi šestice lidí, která nesouhlasila s tím, že porušují vládní opatření. Ty jsme nahlásili správním orgánům. V jiném případě třeba majitel provozovny tvrdil, že jde o soukromou akci. Podle nás to bylo ale jasné obcházení pravidel,“ ilustruje Daněk.
„Na Žižkově klidně do sedmi ráno“
Po desáté hodině se do ulice Korunní vyvalí lidé ze zavřených hospod. Někteří si ještě na cestu v ruce nesou v kelímku natočené pivo. I konzumace alkoholu na veřejnosti je ale zakázaná. Vládní nařízení ovšem neodrazuje ani ty, kteří z hospody zamíří přímo naproti do večerky. Jede se dál.
„Já už jedu domů, je pondělí. A taky mi to vlastně hodně vyhovuje, že se v deset zavírá. Krásně se vyspím a nemusím hledat výmluvy pro kamarády, proč odcházím dřív,“ směje se mladík, který ještě postává před podnikem, kde obsluha postupně zvedá židle na stoly. Stojí tu v hloučku tří kolegů. „Kontrolovali nás poctivě. Obsluha byla trochu otrávená, ale potvrzení viděli,“ popisuje dnešní návštěvu.
„Jasně, taky víme, kam třeba na Žižkov zamířit i po desáté hodině. Tuhle jsem domů přišel v sedm ráno,“ prozrazuje trochu opatrně další z nich.
Mezitím hlouček míjí asi třicátník a nakukuje zvědavě do oken hospody. „Kluci, mají fakt zavřeno? Jakože zavřeno zavřeno?“ ptá se ostatních. „Opravdu zavřeno zavřeno,“ odpovídají mu. Ten se nezastaví a pokračuje v lovu piva na Vinohradech.
V okolí už mají zhasnuté všechny podniky. Sem tam ještě někde svítí, většinou tam, kde ještě dopíjí poslední sklenku nebo lidé čekají frontu u kasy. Na žádnou pulsující hospodu nebo bar se reportérce narazit nepodařilo. V klidných ulicích jen sem tam zablikala vánoční výzdoba, všichni už jsou doma.
Anebo na tajných místech na Žižkově.
