Článek
Ústavní soud rozhodl o škrtech v pandemickém zákoně. Zrušil pojem „návratné finanční výpomoci“, který se týká náhrad škod poškozeným.
Fakticky to znamená, že stát při pandemické pohotovosti nemůže krátit náhrady škod poškozeným o návratné kompenzace, třeba zvýhodněné půjčky podnikatelům. Náhrady je možné i nadále snížit o výši dotací a jiných podpor, které podnikatel obdrží.
Na soud se obrátila skupina senátorů ze STAN, Pirátů a ODS. Podle nich bylo na přípravu pandemického zákona málo času. Vadí jim nepřiměřenost některých opatření, především úzce pojatá náhrada škod, kterou zákon vymezil.
Soud jim dal za pravdu jen částečně. „Návratné finanční výpomoci se logicky vracejí státu, tudíž krácení náhrady škody o takovou částku není důvodné a je v rozporu s Listinou základních práv a svobod,“ odůvodnil verdikt soudce zpravodaj Jaroslav Fenyk.
Doplnil, že jde o zásadní úpravu. Při vracení určité částky pak uplatnění škody ztrácelo význam.
Podle soudu vzniká nerovnost mezi poškozenými, pokud stát na základě zákona žádá zpět některé finanční kompenzace. „I když (soud) konstatoval, že neexistuje veřejné subjektivní právo na určitý způsob náhrady škody způsobené mimořádnými opatřeními ani veřejné subjektivní právo na zavedení určitého konkrétního programu veřejné podpory za účelem zmírnění ekonomických dopadů, musí být respektován ústavní požadavek zachování rovnosti,“ píše se v nálezu.
Jako celek však zákon podle Ústavního soudu obstál. „Soud zákon shledal ústavně konformním,“ doplnil Fenyk. Soudci podle něj brali v úvahu, že stát musí mít účinný nástroj, jak brzdit dopady pandemie. Pandemický zákon platí do konce února. Pro další použití jej zákonodárci musí změnit.
Za stěžovatele verdikt soudu sledoval i místopředseda Senátu Jan Horník (STAN). „Možná jsme měli větší očekávání, ale chápeme, v jaké situaci byl pandemický zákon přijatý,“ uvedl a připomněl, že na projednání zákona v parlamentu bylo jen 12 dní.
Polčák: Dvojí právní režim pokračuje
Podle právního zástupce stěžovatelů, europoslance Stanislava Polčáka, však středeční verdikt neřeší „rozdílný metr“ státní pomoci při nouzovém či pandemickém stavu. „Je tak nastavený dvojí právní režim. Jedna škoda se bude hradit podle krizového zákona a nouzového stavu, kde se hradí veškerá škoda v souvislosti třeba s uzavřením provozoven. V případě pandemického zákona bude stát hradit jen škodu skutečnou, takže ne třeba ušlý zisk za dříve zavřené provozovny,“ uvedl.
Právě toto skupina senátorů napadala ve stížnosti. „Zkažené pivo se podle tohoto zákona nahradit může, ale zavřená hospoda nikoli,“ uvedl už dříve Polčák.
Pandemický zákon schválili poslanci 26. února, a to i se senátními úpravami. Umožňuje zavádění striktních protiepidemických opatření i bez opory v nouzovém stavu, který je určen pro nejvážnější dobu. Na základě pandemického zákona je také možné omezit obchody, služby a další provozy či volnočasové a hromadné akce a řeší také mechanismus odškodňování.
Opatření může ministerstvo zdravotnictví ve spolupráci s hygieniky uplatnit pouze při pandemické pohotovosti. Na základě normy však nelze omezit pohyb nebo vyhlásit pracovní povinnost jako při nouzovém stavu.
