Stát vzal školkám peníze a nevrátil. Šetří se tedy na dětech

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Mateřské školy byly kvůli covidu-19 uzavřené nejkratší dobu ze všech stupňů českého školství – za dva uplynulé školní roky „jen“ 28 dní. Jenže to je pouze oficiální číslo. Na jaře roku 2020 Ministerstvo školství doporučilo, aby se mateřské školy uzavřely, a většina to dodržela. Další rok a půl pak střídala karanténa karanténu s jednou pauzou na celoplošnou uzávěru loni na jaře.

Důsledkem toho se mateřské školy už rok a půl průběžně potýkají s nedostatkem personálu a absolutním vytížením všech, kteří zůstávají zdraví a zajišťují nepřetržitý desetihodinový provoz. Kvůli různě dlouhým uzavírkám ale školkám chybí také peníze za školné, které rodiče při přerušení provozu neplatí.

„Za rok 2020 jsme přišli na školném o 140 tisíc korun. Loni to bylo téměř 58 tisíc. V rozpočtu jsme ale s těmito prostředky samozřejmě počítali,“ vysvětluje ředitel MŠ Borovany na Českobudějovicku Vít Sumerauer.

Má ale štěstí na zřizovatele, který škole pomáhá ušlé prostředky dorovnávat. Ne každá obec si to ale může dovolit. Nebo naopak požaduje, aby zkrátka ředitel našel úspory jinde.

„Zřizovatelé tvrdí, že mateřské školy ušetřily za energie, když byly zavřené. Ale v zimě musím temperovat budovu, běží lednice, mrazáky i bezpečnostní zařízení. Při uzavření se ušetří jen malá částka. Ta rozhodně nevyrovná ušlé školné. Přitom zálohy na energie naopak stoupají,“ dodává Sumerauer, s čím se setkává při diskuzi s kolegy v rámci platformy Ředitelky a ředitelé mateřinek.

Výsledkem pak je, že mateřské školy musí šetřit na dětech.

„Školné je určeno na neinvestiční náklady v mateřinkách. Ve školkách nám kvůli tomu chybí peníze na neinvestiční náklady, jako jsou pomůcky pro handicapované děti, materiál jako papír, pastelky, knihy i stavebnice na rozvoj motoriky,“ popisuje Yvona Hrstková, která řídí Mateřskou školu Křeslice v Praze.

Ministerstvo školství ani žádný jiný z rezortů ale kompenzaci mateřským školám neposkytl. A ani se s tím nepočítá. Podle ministerstva postačuje, že školky mají možnost žádat o převody prostředků z důvodu nemoci či karantény zaměstnanců.

„Šetření MŠ na pomůckách je tedy nedůvodné,“ říká mluvčí Ministerstva školství Aneta Lednová.

Studie Institutu pro sociální a ekonomické analýzy (ISEA) ale ukazuje něco jiného. Z mateřských škol, které byly zasažené nákazou covidu-19, pociťuje ztrátu prostředků celá třetina. Situace se ale výrazně liší region od regionu. Právě kvůli odlišnému vývoji nákazy v jednotlivých krajích a okresech se liší i dopad na rozpočet. V Praze a Jihomoravském kraji chybí peníze 42 procentům školek. V Pardubickém kraji oproti tomu jen pětině.

„Rozdíly se odvíjí samozřejmě i od velikosti školek. Mezi neinvestiční náklady se ale řadí i třeba výdaje na úklid nebo IT podporu,“ vysvětluje předsedkyně ISEA Simona Weidnerová, která studii zpracovávala.

Ještě individuálnější je pak konkrétní dopad do rozpočtu. U některých školek může jít o tisíce, někde o vyšší desetitisíce. ISEA zjistila, že v roce 2020 například chybělo velkým mateřských školám průměrně 111 tisíc korun na školném.

Paradoxní ale je, že na školném neušetřili v době covidu-19 rodiče, ale pouze stát. Výše školného vycházela v letech 2018/2019 a 2019/2020 podle České školní inspekce průměrně zhruba na 750 korun měsíčně. Loni pak číslo stouplo na 1 027 korun. Částku ještě výrazně nadhodnocují soukromé školky. V mateřinkách, které zřizují obce, se průměrně „platilo“ 373 korun. Tomu odpovídá i školné v MŠ Borovany, zmíněné v úvodu, které je letos stanoveno na 400 korun měsíčně.

A proč „platilo“ v uvozovkách? Rodiče totiž úhradu školného dostanou od státu proplacenou zpětně ve formě daňové slevy. Maximální výše školkovného je pro takový případ stanovena na roveň minimální mzdě, tedy zjednodušeně u veřejných zřizovatelů stát proplatí rodičům plnou částku školného za rok. V době uzavření školek ale ředitelé rodičům tuto platbu odpouštějí. Pro zákonné zástupce se ale mění akorát to, že si na konci roku řeknou státu formálně o méně peněz.

Paradoxně jsou tak mateřské školy jediným sektorem, kterému stát nejenže nekompenzoval náklady, jako například podnikatelům, ale ještě na něm vydělal. Respektive ušetřil na daňové slevě pro rodiče částku, kterou nemuseli zákonní zástupci zaplatit školkám.

„Přes skutečnost, že jsme mnohokrát Ministerstvu školství předkládali data o chybějícím školném v českých mateřinkách, přes to, že jsme zpracovali podrobnou padesátistránkovou studii o školném, kde dokazujeme, že školné placené rodiči není privátní zdroj, ale že jde o kvazi státní podporu mateřinkám, Ministerstvo školství alibisticky tvrdí, že chybějící školné v mateřinkách je problém zřizovatele školky,“ dodává Weidnerová.

A opět, nejde o úplně malé částky, které školkám někteří zřizovatelé zpětně proplácejí. Průměrná mateřská škola má v Česku 67 dětí. Pokud je zavřená kvůli covidu i jen týden, přijde za tu dobu o zhruba 16 tisíc korun. Měsíc stojí 64 tisíc.

Přitom, jak dokládá v analýzách ISEA, v zahraničí mateřské školy kompenzace od státu obdržely, a to i v zemích, které mají podobně decentralizované řízení škol jako Česko. Finsko zaslalo na předškolní vzdělávání obcím mimořádný příspěvek 84 milionů eur. Německo pak například vypsalo pro školky dotace, které mohly čerpat i na investice nutné v souvislosti s pandemií.

„Ve Slovinsku vláda mateřinkám poskytla finanční kompenzaci za ztrátu příjmu ze školného, když upustila od povinnosti rodičů platit poplatky za děti, které nenavštěvovaly školku, ať už z důvodu uzavření školky, nebo omezeného provozu. Díky těmto opatřením se slovinské mateřinky nedostaly do finančních potíží,“ dodává další příklad Weidnerová. Podobně postupovala i Belgie.

ISEA proto doporučuje, aby vláda v případě lokálních epidemických uzavírek mateřských škol flexibilně kompenzovala dílčí výpadky příjmů ze školného. Co totiž školky letos ušetří, na tom budou tratit příští rok. Protože školné se vypočítává z neinvestičních výdajů, které v posledních dvou letech musely školky omezovat. Rostou ale naopak ceny energií, takže se tímto způsobem mohou ještě více prohloubit ekonomické nerovnosti mezi školkami, na které dopadl covid výrazněji než na jiné.