Stát nechal školy napospas omikronu. Ředitelé si musí poradit sami

Kvůli covidu zoufale chybí stále většímu počtu škol personál. Spolek pedagogů Učitelská platforma se proto obrátil na ministerstva školství a zdravotnictví, aby po domluvě jasně stanovila pravidla –  pokud překročí podíl chybějících pedagogických pracovníků určitou mez, hygienici školu automaticky zavřou. Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) ale řekl, že to není potřeba.

„Já se domnívám, že to nebude nutné tímto způsobem udělat, protože nám budou klesat čísla,“ uvedl Válek v Otázkách Václava Moravce. „Křivka ve školách nám vrcholila minulý týden, teď začíná pomalinku klesat a příští týden už půjde úplně dolů,“ dodal.

Celorepublikové údaje o počtech zavřených škol nebo tříd sice nejsou k dispozici, ovšem z informací, které Seznam Zprávy posbíraly od krajů, hygien a krajských a okresních měst, vyplývá, že právě tento týden v řadě obcí situace teprve kulminuje.

Olomoucká krajská hygienická stanice evidovala v úterý odpoledne 88 tříd v karanténě a 5 zavřených škol. Ještě ve čtvrtek to přitom bylo 74 tříd a žádná uzavřená škola.

„Toto číslo však nemusí být konečné, jelikož ředitelé škol nejsou ze zákona povinni krajské hygienické stanici uzavření tříd hlásit,“ říká mluvčí krajských hygieniků Markéta Koutná. V karanténě nebo izolaci je oproti minulému týdnu o 552 žáků více, konkrétně 4386 v karanténě a 744 v izolaci.

Rekordní čísla zaznamenali při pondělním testování například v Jindřichově Hradci. S covidem se minulý týden výrazněji potýkaly jen dvě školy, v pondělí už prakticky všechny. V Plzni se zase dosud ani jednou nepřehoupli přes jedno procento pozitivních, v pondělí to ale byla téměř tři procenta. Ze všech žáků zdejších základních škol je 10 procent v izolaci nebo karanténě. Pardubické školy se musí v průměru obejít bez čtvrtiny personálu, dvě mateřské školy jsou zavřené a 43 tříd je aktuálně v karanténě.

„Situace se zhoršuje, počet pozitivně testovaných žáků se zdvojnásobil v porovnání s minulým týdnem, a tomu odpovídá i celková situace. Zejména mateřské školy s menším počtem personálu nemusí být schopny zajistit provoz, problém je i výpadek provozních zaměstnanců, jako jsou kuchařky a uklízečky,“ popisuje mluvčí pardubického magistrátu Radim Jelínek.

Do takové situace se dostala i tamní Střední průmyslová škola chemická. Ředitel Jan Ptáček se v pondělí dozvěděl, že kvůli karanténám a izolacím nezvládne zajistit pro své žáky výuku. Vyhlásil proto od úterý ředitelské volno. I kdyby měl ale informaci o neúnosném šíření covidu na škole už o víkendu, mohl by školu uzavřít stejně až od úterý. Zbývaly mu totiž jen čtyři dny ředitelského volna. O rozšíření jejich počtu na celkových 15 se teprve v Parlamentu jedná. V úterý ho odsouhlasili poslanci a putuje na stůl senátorům.

„Tohle se mělo vyřešit už v prosinci, kdy se začalo o omikronu mluvit a v zahraničí jsme viděli, co se děje. Nechtěl jsem školu zavírat. Distanční vzdělávání ale vyhlásit nemohu a bez více než třetiny pedagogů zase nezvládnu zajistit prezenční výuku,“ vysvětluje bezvýchodnost situace Ptáček.

V tom s ním souhlasí i ministr školství Petr Gazdík (STAN), podle kterého měla úpravu už dávno přijmout minulá menšinová vláda hnutí ANO a ČSSD.

„Zákon tady mohl být už rok. Nicméně naše vláda vládne teprve pět týdnů a mezitím byly ještě Vánoce. My jsme to projednali a předložili v co nejkratší době,“ řekl ministr školství Gazdík.

V případě, že by k žádnému dalšímu ředitelskému volnu už škola přistoupit nemohla, musela by prezenční výuka běžet dál, i kdyby žáky neměl kdo učit. Krajské hygienické stanice totiž odmítají uzavírat i školy, které postrádají přes polovinu pedagogického sboru.

Vláda tak zahnala do kouta i ředitelku ústecké Střední školy zdravotnické Miroslavu Zoubkovou. Ani ona kvůli pedagogům v karanténě nedokázala tento týden poskládat rozvrhy tak, aby žáci mohli absolvovat plnohodnotnou výuku. Nicméně nechtěla znovu uzavírat školu, protože učitelé byli ochotní vyučovat z domova. Vyhlásila proto na týden distanční výuku, i když návrh zákona, který by jí to umožnil, ještě nevešel v platnost.

„Vím, že se o tom teprve jedná, ale dostali jsme se do takové situace, že nešlo pro přítomné žáky zajistit suplování. Kdybych ale vyhlásila ředitelské volno, tak žáci zase o výuku přijdou,“ nechtěla připustit další přerušení vyučování ředitelka Zoubková.

Projednávání zákona, který by ředitelům umožnil vyhlásit výuku na dálku či mimořádné ředitelské volno po dobu až deseti dnů, teprve v úterý schválila Sněmovna. Normu ještě projedná Senát, který by souhlas mohl dát příští týden. Pro pardubickou a ústeckou střední školu přichází ale změna příliš pozdě.

Mezi ministerstvy školství a zdravotnictví se také debatuje o uzavírání škol v případě, že by procento chybějících pedagogů přesáhlo mez, kterou je ještě škola schopná zvládnout. Ministerstvo zdravotnictví ale nechtělo na dotaz Seznam Zpráv sdělit nic konkrétního. „Veškerá protiepidemická opatření vychází z debat v rámci expertní skupiny a následně o nich jedná vláda,“ uvedl mluvčí Ministerstva zdravotnictví Ondřej Jakob.

Nicméně ministr Válek není uzavírání škol z rozhodnutí krajských hygienických stanic příliš nakloněn. „Uvědomme si, že bez nouzového stavu, bez jakéhokoliv lockdownu, jsme žádnou školu nezavřeli,“ připomněl znovu v neděli v České televizi.

Pravda je ale taková, že zatím nedošlo jen k žádné plošné uzávěře. Školy a speciálně ty mateřské uzavírají i po desítkách některé krajské hygienické stanice, tedy orgány spadající přímo pod ministra Válka.

„V minulém týdnu jsme uzavřeli 20 školních zařízení, v tomto zatím 17. Jednalo se převážně o mateřské školky, ojediněle první stupeň ZŠ,“ napsala Seznam Zprávám ředitelka Krajské hygienické stanice Ústeckého kraje Lenka Šimůnková.

Na druhou stranu epidemická situace se liší nejen město od města, ale i škola od školy. Ve Žďáru nad Sázavou tak například nemá žádná ze škol ani jednu třídu v karanténě. V Chomutově jsou přítomní téměř všichni žáci v ZŠ a MŠ 17. listopadu. Naopak ZŠ Kadaňská je z rozhodnutí hygieny zcela uzavřená.

Nemusí být tak na první pohled zřejmé, do jak obrovských potíží se dostávají někteří ředitelé, a to především mateřských škol a menších malotřídek, které si omikron vybere za cíl. Pracuje v nich totiž obvykle jen několik pedagogů a provozního personálu. Pokud jich pár vypadne, je provoz neudržitelný.

Mateřské škole v Býkovicích na Blanensku tak do karantény spadli čtyři z pěti zaměstnanců. Hygiena ji proto do středy uzavřela. Ředitelka Zuzana Krejčí ale ví, že nebude možné zajistit provoz až do konce týdne. Přerušení výuky na čtvrtek a pátek si ale už musela vyjednat sama.

„Se zřizovatelem jsme se domluvili, že uzavřeme z provozních důvodů,“ chválí si spolupráci s obcí i s rodiči ředitelka mateřské školy Zuzana Krejčí. Ne každá mateřská škola má ale takové štěstí na zřizovatele, který jí vyjde vstříc při nedostatku personálu.

Návrh zákona o mimořádném volnu by tak měl dát ředitelům další pravomoc, díky které budou mít možnost vyřešit nedostatek pedagogů nebo jiné provozní problémy související s epidemií sami. Nicméně návrh zákona nepostihuje příčinu problému. Uzavírání škol ze zdravotních důvodů je v kompetenci krajských hygienických stanic, které i podle současné metodiky mají přistupovat k šíření covidu-19 mezi žáky a zaměstnanci škol individuálně. Nový zákon tak jen znovu deleguje další pravomoce hygieniků na ředitele.