Školy se učí nová pravidla pro karantény. Přibývá ale výjimek a ubývá sil

Co platilo včera, neplatí dnes. Bez špetky pochopení pro anarchii se školy zkrátka v době covidové neobejdou. Od 31. ledna se zase mění pravidla, která budou mít na školy přímý dopad. A kdyby jen dopad. Opět bude na ředitelích a učitelích, aby převzali za dodržování nových opatření odpovědnost.

Stejně jako v celé společnosti už nepůjdou do karantény žáci ani pracovníci, kteří prodělali nejméně před 30 dny onemocnění covid-19. Rovněž se nemusí testovat. Pro uplatnění výjimky ale nestačí antigenní test, dítě i zaměstnanec musí doložit potvrzení o pozitivním PCR testu.

„Takové dítě, žák nebo pedagogický pracovník musí doložit, že prodělal laboratorně potvrzené onemocnění covid-19, uplynula u něj doba nařízené izolace a od pozitivního PCR testu, na jehož základě byla nařízena izolace, neuplynulo více než 30 dnů,“ vysvětluje podmínky mluvčí Ministerstva zdravotnictví Ondřej Jakob.

Všechny tyto informace ale musí schraňovat ředitel, respektive u něj se budou certifikáty scházet a na jejich základě bude upravovat seznamy pro testování a trasování rizikových kontaktů pro hygieny. Někteří dodavatelé školních informačních systémů už kontrolu lhůty do softwaru přidali, další o to požádalo Ministerstvo školství.

„Z hlediska škol to ale nedává moc smysl, protože škola nemá povinnost shromažďovat informace, zda některé dítě mělo, nebo nemělo covid. Pokud nebude existovat nějaký jednoduchý systém, tak není v lidských silách to uhlídat,“ uvažuje ředitel pražské Bratrské školy Rostislav Konopa.

Hygienickým stanicím ale zasílá seznam rizikových kontaktů ředitel, pracovníci jej nijak dál nevalidují a vypíší vytrasovaným karanténu. Pokud ředitel nemá od žáka certifikát, do karantény padnou všichni bez ohledu na prodělání covidu. Hygienická stanice může maximálně poskytnout řediteli na vyžádání informaci o pozitivitách konkrétních žáků.

„Když někdo ze školy zavolá s otázkou, jestli některý z jejich žáků měl před méně než 30 dny pozitivní test, zjistíme jim to, není problém,“ říká ředitelka Krajské hygienické stanice Ústeckého kraje Lenka Šimůnková. V běžném provozu ale hygienici seznamy dodané školami automaticky prověřovat nebudou.

Ani po téměř dvou letech od první potvrzené nákazy covidem-19 v Česku se však nepodařilo státu zajistit, aby systém vypisování karantén fungoval podle zákona. Hygienické stanice nestíhají karantény vypisovat, natož je „rizikovým“ doručovat písemně. Ředitelé tak musí spoléhat na to, že si rodiče nechají děti dobrovolně doma s tím, že jim potvrzení o karanténě nebo izolaci přijde klidně několik dní po jejich ukončení.

„Dá se předpokládat, že v hlídání termínů bude velký chaos. Navíc někteří rodiče si testování nepřejí a může docházet ke konfliktům, když žáci budou omylem zařazeni mezi povinně testované,“ popisuje potíže s fungováním systému Petra Mazancová, předsedkyně spolku pedagogů Učitelská platforma.

Díky novému opatření se pravděpodobně sníží absence učitelů ve škole, nicméně stejně může dojít ke komplikacím. Část žáků, kteří nebudou mít nařízenou karanténu, bude moct docházet do školy, většina jejich spolužáků ale zůstane po rizikovém kontaktu doma. Nastane tedy stejná situace jako na podzim, kdy se netestovali očkovaní – hybridní výuka.

Podle šéfky Učitelské platformy to ale pro školy příliš velká změna nebude. Už nyní totiž padají do karantény děti i po rizikovém kontaktu mimo školní kolektiv, nejčastěji v rodině nebo během volnočasové aktivity. Už před začátkem platnosti nového opatření se tak část žáků učila prezenčně a druhá skupina jejich spolužáků se do hodiny připojovala z domova.

„Hybridní výuka běží průběžně. Dost dětí je navíc samozřejmě nemocných, takže se do hodin nepřipojují,“ dodává Mazancová.

Aby se školy vyhnuly karanténám mezi pedagogy, doporučují někteří ředitelé učitelům nošení respirátorů i ve třídě. Hygieny totiž nemají kontakt v respirátoru s pozitivním za rizikový, a pedagog tak díky tomu neskončí v karanténě.

„Učitelům doporučuji, aby respirátory nosili,“ potvrzuje ředitelka Gymnázium a SOŠ Plasy na Plzeňsku Markéta Lorenzová.

To samé by měli podle metodického pokynu hlavní hygieničky udělat i žáci, kteří se vrací z karantény nebo izolace. Jde ale pouze o doporučení. Každopádně u dětí do 15 let stačí pro vyčlenění z karantény po rizikovém kontaktu v kolektivu i rouška.

„Výše uvedené vychází i z principu nastavení mimořádného opatření pro ochranu dýchacích cest, kdy je adekvátní prostředek dýchacích cest brán jako ‚ochrana‘, takže pokud mám správně nasazen respirátor, jsem ‚chráněn‘, i když jej ostatní v mém okolí nemají, tudíž bych neměl být pro účely posuzování brán jako rizikový kontakt,“ doplňuje ve stanovisku Ministerstvo zdravotnictví.

Stále platí, že respirátory musí povinně nosit všude ve škole neočkovaní učitelé, tedy i ve třídě na rozdíl od svých vakcinovaných kolegů. Do skupiny s povinnými respirátory se ale nově přidají i učitelé, kteří byli na druhé dávce před více než 270 dny a zatím si nedošli pro posilující dávku. I oni budou muset respirátory nově nasadit.

Nově se také od 31. ledna nařizuje povinné testování na vyšších odborných školách. To ale neznamená, že by snad fungoval jednotný testovací systém. V mateřských školách se kupříkladu děti netestují vůbec, zaměstnanci včetně pedagogických pracovníků ale ne jednou, dokonce dvakrát týdně, tedy podle firemního, nikoliv školního režimu. Stejně jako v základních uměleckých školách, dětských domovech nebo výchovných ústavech.

A to má ještě jeden důsledek. Zatímco učitelé na základních a středních školách včetně vychovatelů nebo třeba zaměstnanců jídelny musí po pozitivním antigenu povinně i na PCR test, pedagogové v mateřských školách ne. U učitelů, kteří jsou zároveň zaměstnanci jiné firmy, pak záleží na náhodě. Když jim pozitivní test vyjde v podniku, na konfirmační PCR nemusí, pokud ve škole, ano. Pravidla nastavovaná Ministerstvem zdravotnictví jsou pro mnohé čím dál složitější, za jejich dodržování navíc ručí opět pouze školy, tedy hlavně ředitelé.