Školy dostanou víc dnů ředitelského volna. A rodiče zřejmě nárok na ošetřovné

Řediteli Masarykovy Základní a mateřské školy v Českém Těšíně Michalu Nešporkovi chyběly v polovině listopadu dvě pětiny pedagogického sboru. Na druhém stupni dokonce více než polovina. Hygiena ale celou školu nezavřela. Uspěl až s žádostí u Ministerstva školství, která škole změnila organizaci školního roku a na týden se mohla uzavřít. Protože zkrátka neměl kdo učit.

Dá se očekávat, že do takové situace se v následujících týdnech některé školy opět dostanou. Ministr školství Petr Gazdík (STAN) chce proto rozšířit ředitelům počet dnů ředitelského volna ze stávajících pěti o dalších deset. Návrh chce projednat zrychleně ve stavu legislativní nouze. Právě proto, aby mohli ředitelé co nejdříve operativně jednat a uzavřít školu, pokud bude epidemická situace ve škole neudržitelná.

„Návrh vítám. Podle mě je to krok správným směrem, pokud bude spojený s nárokem na ošetřovné pro rodiče,“ souhlasí ředitel Masarykovy ZŠ a MŠ Nešporek.

Na druhou stranu ale na ředitele tímto krokem Ministerstvo školství uvalí další odpovědnost, která náleží hygienikům. Právě krajské hygienické stanice mají o uzavření škol rozhodovat. Nicméně na podzim si řada ředitelů stěžovala, že hygienici nejednali dost rychle a pružně.

„Pořád si myslím, že by k těmto krokům prostě měla přistupovat hygiena. Ať se na mě nikdo nezlobí, ale není to nic složitého. Pokud přeci překročí počet karantén a izolací nějaké číslo, tak k uzavření školy mohou hygienici přistupovat automaticky,“ říká ředitel ZŠ Šlapanice na Brněnsku Pavel Vyhňák.

Stejně jako jeho kolega v Českém Těšíně musel i on na podzim obtížně u Ministerstva školství vyjednávat uzavření školy. A i podle něj je rozšíření počtu dnů ředitelského volna vhodné. Obává se ale také reakce rodičů. Už nyní se ředitelé musí vyrovnávat se stále větší nevolí ohledně různých ochranných opatření.

„Díky této změně půjde o rozhodnutí ředitele školy, nikoliv hygieny, a tak se ‚hněv‘ rodičů snese zase na ředitele,“ dodává Vyhňák.

Některým rodičům se například nelíbí, že by museli znenadání vyřešit, kdo pohlídá děti, které měly být ve škole.

„Jako zdravotní sestra mám dost směn v práci a je problém si vzít volno ze dne na den, protože nás je málo,“ říká matka školou povinných dětí Monika Novotná.

Problém navíc nastává i s ošetřovným. Když školu zavře hygiena nebo rozhodnutím o změně organizace školního roku Ministerstvo školství, rodiče na výplatu nárok mají, v době ředitelského volna ne.

„Pokud by bylo možno mít ošetřovné, tak by to pro mě i mnoho dalších lidí bylo přínosem. Nebylo by třeba řešit, kdo dítě pohlídá,“ říká Novotná.

O legislativní úpravě, která by rodičům zaručila mimořádně ošetřovné i v době ředitelské volna, se jedná. Informaci Seznam Zpráv potvrdilo Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV).

„V souvislosti s možnou úpravou vyhlašování ředitelského volna z důvodu mimořádných opatření při epidemii covid-19 připravuje ministerstvo úpravu poskytování takzvaného krizového ošetřovného, kdy je počítáno s variantou poskytování dávky i za dny vyhlášeného mimořádného ředitelského volna, které má být poskytováno podle připravovaného mimořádného zákona,“ uvedlo v odpovědi na dotaz Seznam Zpráv ministerstvo. V úterý to potvrdil i ministr školství Gazdík.

Ředitelské volno ale nemusí být jedinou cestou, jak by mohli ředitelé reagovat na velký počet učitelů v karanténě. Podle předsedy Unie školských asociací CZESHA Jiřího Zajíčka se zástupci školských sdružení shodli, že možnost navýšení ředitelského volna by měla být jednou ze dvou variant.

„Uvítali bychom, kdyby to byla alternativa k tomu, abychom mohli v závažných případech přejít do distančního vzdělávání na základě rozhodnutí ředitele školy,“ uvedl Zajíček.

Podle spolku Učitelská platforma by se měl také jasně stanovit podíl zaměstnanců v karanténě, při kterém by výuka mohla být distanční. To, že by školy měly mít možnost v případě potřeby přejít na dálkovou výuku, navrhoval již dříve také spolek Pedagogická komora.