Od března pravděpodobně skončí preventivní PCR testy zdarma

„Pokud bude současný epidemický vývoj pokračovat, tak je vysoce pravděpodobné, že mimořádné opatření ministerstva zdravotnictví k proplácení preventivních testů bude ukončeno 28. února,“ sdělil náměstek ministra zdravotnictví Josef Pavlovic (Piráti).

V současné době mají děti, očkovaní lidé nebo ti, kteří se nemohou nechat očkovat ze zdravotních důvodů, nárok až na pět PCR testů měsíčně. Ostatní si musí test, který si sami vyžádají bez žádanky lékaře či hygienika, platit.

Počty provedených testů v současné době podle dat ministerstva zdravotnictví klesají, stejně jako počty jimi pozitivně odhalených případů. Na konci ledna a začátku února bylo i více než 150 000 PCR testů denně, v prvním únorovém týdnu průměrně přes 133 000 v pracovní den a ve druhém zhruba 94 000 denně.

Pozitivita diagnostických testů u lidí odeslaných na vyšetření lékařem kvůli příznakům se v minulém týdnu pohybovala nad 40 procent, což podle odborníků znamená, že v populaci je stále vysoká virová nálož. U epidemiologických testů, na které chodí lidé po rizikových kontaktech, byla pozitivita kolem 20 až 25 procent. U preventivních testů, které by od března ministerstvo chtělo zrušit, je pozitivních v posledních dnech 12 až 15 procent.

Podle dat o denních výsledcích testování bylo v únoru celkem asi 1,2 milionu PCR testů, které odhalily téměř 379 000 nakažených. Zhruba třetina z nich byly právě testy preventivní. Část očkovaných lidí na ně ale chodí i přestože mají příznaky a měli by nárok na žádanku od lékaře nebo po kontaktu s nakaženým, kdy nečekají na žádanku od hygieny. Tím mohou být data zkreslená.

Praktičtí lékaři jsou navíc zahlceni administrativou kolem žádanek na PCR testy na covid-19. Neočkovaní na ně nemají nárok zdarma, volají proto do ordinací, někdy i bez příznaků. Za poslední dva týdny lékaři vypsali přes 400 000 žádanek na testy. Na dnešní tiskové konferenci to řekla praktická lékařka Ludmila Bezdíčková. Dětem a očkovaným se z veřejného zdravotního pojištění podle platných pravidel platí pět testů, neočkovaní na ně nárok nemají.

„Jsme zatíženi tím, že nás často neočkovaní pacienti žádají o žádanky na testy na pojišťovnu, ačkoliv jejich klinický stav to z našeho pohledu neindikuje,“ řekla Bezdíčková. Volají podle ní také pacienti, kteří očkovaní jsou, ale nechtějí si vyčerpat hrazené testy. Podle lékařky se teď ozývají i pacienti, kteří by dříve s podobným onemocněním nevyžadovali kontakt s lékařem a jen sami zůstali pár dní doma.

Pracovních neschopností podle ní lékaři za poslední dva týdny vystavili kolem 100 000.

I v době vlny varianty omikron, která většinou přináší mírnější průběh onemocnění covid-19, se ale podle Bezdíčkové lékaři setkávají s vážnějšími stavy pacientů. U rizikových seniorů může být nákaza omikronem stejně závažná jako u předchozích variant, tvrdí. Setkává se také s neočkovanými, kteří mají dlouhodobě horečky nebo se jim zhorší jejich běžné chronické onemocnění a jsou vyřazeni z pracovního procesu i na několik týdnů.

Bezdíčková připomněla, že od konce ledna mělo pozitivní test zhruba 400 000 lidí. „Většina prošla ordinacemi praktických lékařů nebo byli konzultováni na dálku,“ dodala. Denně má například její ordinace kolem 60 kontaktů s pacienty, 20 jich dorazí do ordinace. Vyřizují také kolem stovky e-mailů denně, někdy i po pracovní době. Kvůli administrativě tak podle ní nezbývá čas na léčbu ostatních pacientů.

V posledních měsících se ale na praktické lékaře ozývala i kritika, že někteří o nakažené nepečovali dostatečně, neumožnili jim třeba návštěvu v ordinaci a při zhoršení je odkázali na nemocnici. Podle předsedy Sdružení praktických lékařů Petra Šonky se takové případy mohly objevit, jako celek ale podle něj primární péče obstála. Během epidemie se podle něj celou dobu starali praktičtí lékaři i o své běžně nemocné pacienty.

„Většina ordinací praktických lékařů u nás pracuje v režimu jeden lékař a jedna sestra. Jestliže k tomu připočteme fakt, že třetina z nich je v důchodovém věku, nezbývá než smeknout před tím, jak situaci zvládají,“ uvedl. Praktičtí lékaři mají jeden z nejvyšších průměrných věků ze všech odborností, ještě hůř jsou na tom dětští praktici.

Primární péče podle Šonky funguje jako obrovský filtr, který zabraňuje zahlcení nemocnic. A to i přesto, že v ČR tvoří praktici jen asi pětinu všech ambulantních lékařů, zbytek jsou specialisté na jednotlivé odbornosti. „V západních zemích je to mezi 30 a 50 procenty. I těch 30 procent by znamenalo o polovinu víc praktiků, než je stávající stav,“ dodal.

Praktičtí lékaři také podali zhruba čtvrtinu všech vakcín proti covidu-19, více než 2,7 milionu dávek. Zaměřovali se podle Bezdíčkové zejména na seniory, ale také ostatní imobilní nebo zdravotně postižené pacienty. Část očkovali i u nich doma.

Pokud ministerstvo zdo další ravotnictví plánuje do budoucna očkování proti covidu-19 jako sezonní, podobně jako u chřipky, a primárně v ordinacích praktiků, je potřeba podle Šonky vyjasnit některé věci. Musí být podle něj stanoveno, jak často a v jakém období roku se budou lidé očkovat, jestli jen rizikoví, nebo všichni. „Pokud bude podzimní, jsme v kolizi s očkováním proti chřipce,“ dodal.

Dřívější doporučení ale nebránila očkovat proti chřipce i covidu najednou, podle Šonky o to ale pacienti neměli zájem a navíc to neumožňují podmínky pro podávání chřipkové vakcíny, které by bylo třeba změnit. Problematická je podle lékařů i logistika, balení po 10 nebo 20 kusech vakcíny často vedou k tomu, že nejsou vypotřebována celá a musí se znehodnotit. „Plánování nám zabírá čas, což musí být také adekvátně ohodnoceno proti ostatním očkováním,“ dodal Šonka.

Aktualizovali jsme o další data Ministerstva zdravotnictví.