Velmi opatrný Dušek: Máme signál o zpomalení šíření nákazy

Ve čtvrtek se v Česku potvrdilo 18 582 nákaz, to je o třetinu méně než před týdnem. Také se ale udělalo o 12 tisíc méně testů. Na druhou stranu v pondělí jsme zažili nejvyšší nárůst počtu nakažených v tento den za celou dobu trvání epidemie – 17 607 nově diagnostikovaných v pondělí dosud nikdy nebylo. Je tak otázka, zda se Česko nachází ve chvíli, kdy by mohlo tempo podzimní vlny postupně zpomalovat.

Mírně pozitivní je ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) Ladislav Dušek. Ve svém analytickém souhrnu, který zasílá vybraným politikům a státním úředníkům, zmiňuje příznivý trend. Na druhou stranu varuje před variantou omikron, jež může čísla epidemie opět otočit.

„Nadále je vysoká pozitivita indikovaných testů, růst se ale v posledních dnech mírně zpomalil a osciluje – to je jeden ze signálů zpomalení šíření nákazy v populaci – nicméně stále jde o velmi vysoké hodnoty a o jeden z nejsilnějších indikátorů růstu rizikové prevalence,“ píše Dušek.

To v překladu znamená, že už tak rychle neroste procento nakažených ze všech provedených PCR testů. Týdenní průměr se zhruba od 18. listopadu drží u diagnostických indikací na úrovni 37 procent, tedy u testů pro pacienty s příznaky onemocnění. V případě epidemiologické indikace kolem 15 procent. Tady jde o testování lidí po rizikovém kontaktu.

Podobně jako Dušek je lehce optimistická i mluvčí laboratoří Spadia Lab Simona Součková.

„Pozvolna, ale opravdu velmi pomalu, se snižují počty pozitivních,“ nechce nic zakřiknout Součková.

Druhou větou ale dodává, že tlak na laboratoře je obrovský. Avšak Spadia už nemá možnost navýšit jejich kapacitu výrazně nad současnou hranici 14 tisíc testů denně.

„Situace už je dost vyhrocená. Tým z covidové laboratoře chodí pravidelně na noční směny a je na hranici svých sil. Budeme muset omezit přísun z externích odběrových míst,“ dodává Součková. Nepomáhá mimochodem ani poolování, protože záchyt pozitivních je tak vysoký, že už se tato metoda nevyplatí.

„Ve chvíli, kdy evidujeme 40procentní pozitivitu u indikovaných testů a 10 procent při preventivním testování, tak na takto obrovskou pozitivitu dostatek testů neděláme,“ říká molekulární biolog a bývalý národní koordinátor testování Marián Hajdúch.

V Česku padl v úterý denní rekord v počtu provedených PCR testů – 112 tisíc. Speciálně v některých regionech se ale ukazuje, že kapacity laboratoří a odběrových míst prostě stále nestačí. Podle čtvrtečních dat ÚZIS byly nejvytíženější v Libereckém, Královéhradeckém a Pardubickém kraji. Zrovna v Libereckém kraji už museli omezit PCR testování pro samoplátce.

Nejvyšší pozitivita testů je momentálně na Vysočině, a to průměrně 32 procent za poslední týden. Zároveň se zde provede nejméně testů na 100 tisíc obyvatel, hned po Karlovarském kraji. Počty nakažených tak mohou být na Vysočině vyšší, než se podaří zachytávat. Třeba Praha má podobný záchyt případů na 100 tisíc obyvatel, provede ale dvojnásobek testů a jejich pozitivita je jen 12 procent.

„Podařilo se nám v posledních dnech navýšit kapacitu na čtyři tisíce denně. Zvládneme o tisíc vzorků více než na jaře díky tomu, že jsem se domluvil s ředitelem Fakultní nemocnice Brno a Zdravotním ústavem v Ostravě a část testů vozíme takto napříč republikou,“ uvedl hejtman Kraje Vysočina Vítězslav Schrek (ODS). Podle něj už ale dále navyšovat kapacity skutečně nejde.

Podle ministerstva zdravotnictví není ale stále omezená kapacita testů problém pro sledování vývoje epidemie.

„V tuto chvíli je kapacita laboratoří v rozmezí 160 a 170 tisíc testů za den. Pokud jde o počet testů, tak ČR patří mezi vůbec nejvíc testující země v rámci EU. Například sousední Německo testuje zhruba pětkrát méně než ČR. Celkový počet testů tedy neovlivňuje statistiky, které používáme pro identifikaci velikosti epidemie,“ říká mluvčí ministerstva Daniel Köppl.

Česko je v počtu testů na 100 tisíc obyvatel skutečně nadprůměrné. Na druhou stranu ale testujeme třeba 3,5krát méně než Dánsko nebo 8krát méně než Rakousko. V pohledu brzdění epidemie nevychází dobře ani srovnání s Německem. Ano, testujeme násobně více, nicméně v Německu jsou po celý podzim nastavena daleko tvrdší opatření i přesto, že má o tolik vyšší proočkovanost než Česko. Ukazuje to index přísnosti opatření Oxfordské univerzity.

Zatímco Česko bylo podle posledních dat na úrovni 35 bodů ze 100, Německo je více než dvakrát restriktivnější – 74 bodů. Volnější pravidla než v Česku platí z evropských zemí akorát na severu a pak v Maďarsku, Bělorusku, Moldavsku, Estonsku a na Slovensku. Kapacita testování tak nemusí stačit v kombinaci s omezenými opatřeními na vychytávání nakažených z populace.

„Abychom měli přehled o vývoji epidemie, aktuální počet testů může stačit, ale už nemusí fungovat na její účinné brzdění. Potřebujeme testovat rychle a co největší část pozitivních, aby izolace zabrala,“ říká biochemik a vědecký ředitel české biotechnologické společnosti Diana Biotechnologies Václav Navrátil.

Diana pomáhá laboratořím s navyšováním kapacit pomocí automatizace vyhodnocování vzorků i dalších procesů. Podle Navrátila je tak možné testovat výrazně více, nicméně stát musí nastavit dlouhodobou strategii testování, aby se laboratoře mohly kapacitně připravit. To se ale zatím za celou dobu trvání epidemie nestalo. Nová vláda by chtěla do konce roku navýšit kapacity PCR testování na 200 tisíc denně.

„Všechna čísla svědčí o tom, že epidemie brzdí. Opatření jsou u nás ale naprosto zanedbatelná. Při naší relativně nízké proočkovanosti tak zpomalování souvisí s několika dalšími faktory, zejména nošením roušek a respirátorů a druhé v pořadí je určitě testování, které smysl má, ale testovací strategie není dobře nastavena,“ dodává Hajdúch.

Podle něj se při nedostatečné kapacitě PCR testování a tak vysoké pozitivitě má zvýšit frekvence antigenního testování ve školách nebo na pracovištích.

„Doporučovaná frekvence antigenního testování je jednou za dva až tři dny. Antigenní testy se nehodí při malém počtu nakažených, protože vykazují velké množství falešných pozitivit. Při takto vysoké prevalenci ale jejich výkonnostní parametry špatné nejsou. Používejme tedy to, co máme, ale v adekvátní frekvenci a adekvátním způsobem,“ uzavírá Hajdúch.