Střet propagandy s realitou. Covid vysává i Si Ťin-pchinga

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Novoroční projevy státníků jsou tradicí i v Číně. Prezident Si Ťin-pching vystoupil v televizním projevu pro více než miliardu Číňanů poprvé v takzvané„nové fázi“ – tři týdny poté, co jeho vláda změnila kurz a odvrátila se od přísné covidové politiky k nečekanému rozvolnění.

Dle novoročních slov Si Ťin-pching situaci nevidí tak černě jako média a světoví epidemiologové, které rapidní nárůst nakažených v Číně mírně řečeno děsí. Si uvedl, že Čína překonala v boji proti covidu-19 bezprecedentní obtíže a výzvy. Covidová politika byla jednoduše „optimalizována“ ve chvíli, kdy to situace a čas vyžadovaly.

„Od vypuknutí epidemie (…) většina kádrů a mas, zejména zdravotnický personál a řadoví pracovníci, statečně odolávala těžkostem a odvážně vytrvala,“ řekl Si. „V současné době vstupují prevence a kontrola epidemie do nové fáze, je to stále období boje, všichni vytrvale a tvrdě pracují a před námi je úsvit. Pracujme tvrději, vytrvalost znamená vítězství, jednota znamená vítězství.“

Náhlý přechod Číny od politiky „nulové promořenosti“, kterou udržovala téměř tři roky, vedl k nekontrolovanému nárůstu nakažených a zamoření celé země. Znepokojení dává najevo i mezinárodní společenství - stále další a další země pro cestující z Číny zavádějí omezení.

Země včetně USA, Velké Británie, Indie, Japonska, Austrálie či Kanady a několika evropských států oznámily zpřísnění opatření vůči cestujícím z Číny kvůli obavám z nedostatku údajů o nákaze a možnosti vzniku nových variant.

Tyto požadavky na testování však Peking zkritizoval jako politické a pohrozil protiopatřeními. „Domníváme se, že vstupní omezení přijatá některými zeměmi zaměřenými na Čínu postrádají vědecký základ a některé přehnané praktiky jsou ještě nepřijatelnější,“ uvedla na brífinku mluvčí ministerstva zahraničí Mao Ning. Dodala, že se Peking „důrazně staví proti pokusům manipulovat s covidovými opatřeními pro politické účely a přijme protiopatření na základě principu reciprocity.“

Čínský vůdce Si Ťin-pching je sice přesvědčen, že stojí na „správné straně dějin“, podle odborníků však do roku 2023 vůbec nevstoupil ve výhodné pozici. Si Ťin-pching si sice v anketě Seznam Zpráv o tom, které zahraniční osobnosti v uplynulém roce nejvíce ovlivnily dění v Česku, vydobyl čtvrté místo, chaotický obrat v covidové strategii jeho postavení na domácí půdě naopak oslabuje.

Čína oficiálně eviduje něco přes 5 200 úmrtí spojených s koronavirem. Avšak mezi obrazem, který prezentuje jindy účinný komunistický propagandistický aparát, a skutečností, která se odráží v příspěvcích na sociálních sítích a anekdotách z celé Číny, zeje propast.

Nemocnice jsou přeplněné, dochází lékařské zásoby, na pultech lékáren chybí antivirotika a základní léky proti bolesti. Na konci roku se před krematorii hlídanými policií tvořily dlouhé fronty.

Otázky obyčejných lidí, proč země tak dlouho lpěla na dodržovaní politiky nulové tolerance, když cena za ni byla donebevolající, nebo proč se na rozvolnění lépe nepřipravila, mohou Si Ťin-pchingovi podkopat nohy, píše v analýze server The Guardian. Pravdou ale je, že škody na jeho autoritě v čínských vedoucích kruzích nejsou aspoň na první pohled vidět.

Nejsilnější projevy občanské nespokojenosti od roku 1989 Si Ťin-pchingova vláda „odměnila“ nerozvážným rozvolněním, na které se však předem nepřipravila. Oslavy konce roku 2022 ve Wu-chanu, původním epicentru nákazy, tak provázela nejen naděje, ale i obavy. Téměř všichni přítomní kromě maškarních kostýmů oblékli také roušky.

„V posledním roce mám pocit, že byl covid-19 velmi vážný, a někteří členové mé rodiny byli hospitalizováni,“ řekl agentuře Reuters krátce po půlnoci jeden sedmnáctiletý středoškolák příjmením Wang. „Doufám, že budou v novém roce zdraví. To je nejdůležitější.“

Pětačtyřicetiletá Čchen Mej vyjádřila naději, že její dospívající dcera nebude mít žádné výpadky ve výuce. „Když nemůže chodit do školy a má mít výuku pouze on-line, rozhodně to není efektivní způsob učení,“ řekla.

Přesto Si Ťin-pching v prvním veřejném vyjádření od masových protestů a zásadního obratu v covidové politice prohlásil, že Komunistická strana Číny „celou dobu kladla na první místo lid a život“.

„Skutečnost, že se postoj KSČ k pandemii po lidovém povstání zcela změnil, může jen narušit Si Ťin-pchingovo pečlivě pěstované zdání neomylnosti,“ uvedl Orville Schell, ředitel centra pro americko-čínské vztahy při Asia Society v New Yorku. „Si je vůči veřejným projevům kritiky v Číně prakticky imunní,“ dodal. „Všichni moji čínští přátelé však nevěřícně kroutí hlavou nad rozporuplností Siovy politiky.“

Zahraniční analytici odhadují, že už nyní na covid-19 denně umírají tisíce lidí a další budou přibývat.

Ve studii, která byla zveřejněna 29. prosince v odborném časopise Frontiers of Medicine, matematické modelování předpovídá, že druhá vlna v Číně semele venkovské oblasti v polovině až na konci ledna.

Šíření by mohlo být „dramaticky posíleno“ cestováním, které se očekává během nadcházejícího svátku jara, kolem lunárního Nového roku, který připadá na 22. ledna, uvedla studie.

„Výsledky ukázaly, že Kanton si vlnou již prošel, zatímco městské oblasti Pekingu, Šanghaje a Čchung-čchingu jsou uprostřed současné vlny, která pravděpodobně pomine do konce roku 2022,“ stojí ve studii.

Uvolnění cesty covidu-19 může mít i ekonomické dopady. Někteří analytici uvedli, že očekávají odliv elit a zároveň obnovení snah přesunout peníze do zahraničí. To by mohlo vyvolat další tlak na rychle zpomalující hospodářství.

Si svou osobní prestiž s drakonickou covidovou politikou spojoval už dříve. Na klíčovém říjnovém summitu komunistické strany, kde si upevnil svou autoritu a zajistil si třetí funkční období, slíbil, že se přísných opatření bude držet i nadále.

V listopadu však zemí otřásly masové veřejné demonstrace. V jejich důsledku Peking náhle změnil kurz a téměř ze dne na den od kontrol upustil. Od té doby vyvolala spirála úmrtí znepokojení i mimo Čínu, zejména kvůli obavám, že by obrovský počet nových případů mohl vytvořit podmínky pro vznik nové nebezpečné varianty.

Světová zdravotnická organizace vyzvala Peking k větší transparentnosti a požadovala více údajů o genetické sekvenaci, hospitalizacích na jednotkách intenzivní péče, úmrtích a míře proočkovanosti.

Mnozí odborníci rychlé rozvolnění zkritizovali jako reakci, jejímž cílem je spíše uklidnit veřejné mínění než chránit veřejné zdraví.

„Faktické opuštění politiky nulového covidu bez přípravy je nyní politickou misí komunistické strany, a tedy i čínské vlády,“ řekl pro The Guardian Steve Tsang, ředitel čínského institutu SOAS v Londýně. „Vzhledem k tomu, že tomu tak je, budou muset být statistiky ‚vlastenecké‘ a musí podporovat oficiální linii.“

Oficiální stanovisko se může setkat se stejnou skepsí na domácí půdě jako v zámoří. Šance, že by se Siovi někdo postavil, je však malá. Čínský prezident si pojistil svou pozici mimo jiné tím, že se zbavil všech potenciálních rivalů a dosadil na klíčové pozice své lidi.

„Ve vládě panují nesouhlasné názory, například ohledně načasování otevření a přípravy, kterou mohla vláda provést. Jsou však účinně umlčovány,“ řekl britskému listu Jün Sun, ředitel čínského programu washingtonského think-tanku Stimson Center.

Na znamení toho, že jeho autorita zůstává absolutní i uprostřed snah jeho vlády zvládnout pandemii, předsedal Si minulý týden dvoudennímu zasedání, na němž byl každý člen politbyra donucen veřejně přiznat své nedostatky za uplynulý rok.

Si se také vrátil k osvědčené tradici čínského vedení, která vznikla ještě před nástupem komunistické vlády – z problémů obvinil místní samosprávy, nikoli centrální vládu. „Pak to vypadá, že Si přisuzuje místním vládám vinu za setrvačnost a obecně nedodržování směrnic Pekingu,“ uvedl pro The Guardian Wen-Ti Sung, vedoucí lektor Centra pro Čínu ve světě při Australské národní univerzitě.

Vláda po léta obhajovala vedlejší efekty politiky nulové tolerance tím, že zachraňuje čínské životy. Mohla poukázat na hrozné utrpení v zemích, jako je Velká Británie, kde se pandemie vymkla kontrole, a přesvědčivě argumentovat, že Peking odvádí lepší práci než většina ostatních vlád. Tehdy, ve dnech, kdy byl Wu-chan zahlcený neznámou nemocí, to pomáhalo zmírnit hněv lidí a přijmout lockdownový experiment.

„Lidé by rádi věřili propagandistickým příběhům, ale když uvidí, že se v jejich vlastních kruzích, zejména u příbuzných a rodinných příslušníků, dějí skutečné věci, budou čínské vládě věřit méně,“ doplnil Alfred Wu, docent na Národní univerzitě v Singapuru. „Lidé vidí, jak členové rodiny trpí a umírají, vláda už nemůže používat propagandu k odvedení pozornosti.“