Střední Evropa jako covidové epicentrum. Jak se to stalo?

„Evropský region zůstává pevně v zajetí pandemie covidu-19,“ hlásá první věta úterního vyjádření Světové zdravotnické organizace. Aktuálně v oblasti, kam WHO řadí Evropu a střední Asii, vinou koronaviru denně umírají 4 200 lidí, tedy dvakrát více, než tomu bylo ještě letos v září. Celkový počet obětí v regionu navíc nejspíše do března příštího roku překročí hranici dvou milionů. Situace je tak podle organizace velmi vážná.

Covidový boom nyní pozorujeme zejména ve střední Evropě, kam podle webu Our World in Data patří i jedny z nejhůře zasažených evropských zemí. První příčka v žebříčku zemí podle přepočtu nově nakažených na milion obyvatel momentálně patří Slovensku, druhá Rakousku a třetí z přehledu vychází Česko. Proč se právě ze střední Evropy stalo epicentrum nákazy?

Podle epidemiologa Petra Smejkala je hlavním důvodem nízká proočkovanost, se kterou se - zejména kvůli nedůvěře ve vládu - ještě značně hůř potýká i východní Evropa. „Střední Evropa s tou východní podle sociologů souvisí v tom, že třeba v německy mluvícím světě lidé obecně víc věří alternativní medicíně,“ uvedl Smejkal v rozhovoru pro Seznam Zprávy. „Tím myslím takovou tu kulturu zdravého těla, které nepotřebuje léky a volí spíše alternativní cesty léčby.“

Právě to by podle epidemiologa mělo mít na nízkou proočkovanost vliv, roli ale hrají například i šířící se dezinformace, které také ve střední Evropě padají „na úrodnější půdu než jinde“. Například česká vláda navíc včas nezavedla potřebná opatření, která se v boji s epidemií dají dělat, vysvětlil Smejkal.

V podobném duchu se pro Seznam Zprávy rozpovídal i imunolog Václav Hořejší. „Hlavním důvodem je jednoznačně nedostatečná proočkovanost. Druhým důvodem, který s tím prvním ale souvisí, je rozhádanost společnosti, která hraje roli jak v Česku, tak ještě víc na Slovensku. To, že lidi nedůvěřují politikům, nedůvěřují svému vedení.“

„Proč je takhle nastavená společnost? Proč lidé nedůvěřují tomu, co jim vláda říká? Proč jsou ochotni věřit takovým internetovým nesmyslům, které jsou úplně stejné, jako když v minulosti lidé věřili tomu, že za morovou epidemii mohou čarodějnice?“ pokládá Hořejší řečnické otázky s tím, že onu rozdělenost občanů podporují třeba negativní vztahy mezi vládou a opozicí. „Když se podíváme na země, které jsou na tom dobře, což jsou hlavně skandinávské země, tak tam je ta kultura politiky jiná, tam to takhle není.“

Relativně nízkou proočkovaností pak střední Evropu jako „problémovou zónu“ popisuje třeba i britský list The New Statesman. Míra vakcinace v populaci má být produktem samolibosti mezi vládami i váhavosti populace. „Přestože úmrtnost zůstává milosrdně nižší než v předchozích vlnách před očkováním, nemocnice v celém regionu jsou pod tlakem,“ upozorňuje list.

Varování i obecná výzva k očkování už přišly i ze strany Evropského centra pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC). „V současné době je v rámci Evropské unie a Evropského hospodářského prostoru plně očkováno méně než 70 procent celkové populace. To znamená velkou mezeru v očkování, kterou nelze rychle překlenout a která poskytuje dostatek prostoru pro šíření viru,“ nechala se slyšet šéfka ECDC Andrea Ammonová.

Očkování jako zpáteční jízdenku k běžnému a bezpečnému životu vnímá třeba i polský profesor a předseda tamní Lékařské rady Andrzej Horban. „Nedává to smysl. Prevencí je očkování,“ odpověděl profesor na otázku, zda polská vláda neměla již dříve prosadit přísnější opatření, která zavedly jiné evropské země, aby předešly vysokým číslům infikovaných.

Za úterý testy v Česku odhalily 25 864 nových případů koronavirové nákazy a šlo o nejvyšší denní bilanci, kterou země od začátku epidemie zaznamenala. Ve středu pak do statistik přibylo 18 004 nakažených, což je pro změnu rekord středeční. V nemocnicích se momentálně nachází 5886 pacientů, z toho téměř 850 ve vážném stavu. V některých zdravotnických zařízeních již docházejí i potřebná lůžka.

Zhoršující se situace proto přinutila českou vládu přijmout přísnější opatření, která omezují například konání hromadných akcí nebo otevírací dobu restaurací, hospod, klubů a diskoték. Na čtvrtečním jednáním kabinet premiéra Andreje Babiše také odsouhlasil vyhlášení nouzového stavu, který by měl začít platit v noci ze čtvrtka na pátek a trvat by měl minimálně dalších 30 dní.

Zdroj: Our World in Data

Diskutovaným tématem posledních dnů bylo v Česku i povinné očkování seniorů nad 60 let či zdravotníků. Na čtvrteční tiskové konferenci jeho možnost opět připomněl i premiér Babiš. Podle ankety, kterou provedly Seznam Zprávy, však budoucí ministři Petra Fialy k nařízení vakcinace prozatím sahat nechtějí. „V tuto chvíli nebyly vyčerpány všechny možnosti motivace k očkování, povinné očkování tedy není na pořadu dne,“ sdělil prostřednictvím svého mluvčího budoucí premiér.

Možnost povinného očkování, které momentálně stále leží na stole, se setkala s různými reakcemi. Například představenstvo České lékařské komory vyzvalo politiky, aby kvůli šíření nemoci covid-19 zavedli takzvaný lockdown a aby začali připravovat legislativní změny právě k zavedení povinného očkování. Nová vláda však ani s celostátní uzávěrou stále nepočítá.

V Česku je momentálně necelých 59 % občanů s ukončeným očkováním, což odpovídá více než 6 milionům očkovaných z celkových téměř 11 milionů obyvatel. Očkovací centra v souvislosti s novými omezeními sice hlásí zvýšení zájem o vakcíny, zároveň se však již na internetu rozmohl nešvar v podobě falešných certifikátů o vakcinaci. Ty se nacházejí i v hledáčku Policie ČR a jejich šíření hlásí také sousední země.

Pět minut po dvanácté pak odbíjejí pomyslné hodiny na Slovensku, které je v počtu nově nakažených na milion obyvatel momentálně nejhorší zemí v Evropě. Za úterý v zemi vůbec poprvé přibylo více než 10 tisíc (10 315) nakažených a o den později tamní laboratoře odhalily jen o 150 případů nákazy méně.

V úterý tamní přetížené nemocnice dosáhly kritické hranice 3200 hospitalizovaných. Slovenské ministerstvo zdravotnictví už dříve upozornilo, že po překročení této hodnoty bude země na prahu humanitární katastrofy.

„Nevím, co víc je ještě potřeba udělat, co víc je potřeba slyšet a vidět pro to, abychom změnili přístup,“ vyjádřila se k aktuálnímu vývoji tamní prezidentka Zuzana Čaputová po návštěvě jedné ze slovenských nemocnic. „Co víc je potřeba vidět než přeplněné nemocnice, než lidi, kteří umírají na plicní ventilaci a většina z nich se už domů nevrátí. Co víc je třeba vidět než vyčerpaný zdravotnický personál.“

Podle Čaputové je nyní nutné poslouchat odborníky a nešířit výmysly o covidu. Země se zpřísňováním epidemických opatření začala již v minulých týdnech a další omezení - s platností od čtvrtka - ohlásila ve středu.

V zemi tak nově začal platit celostátní dvoutýdenní lockdown a vláda na 90 dní vyhlásila i nouzový stav. Během uzávěry jsou zavřené obchody, kromě těch s nejnutnějšími potřebami, a Slováci nesmí vycházet ven s výjimkou nezbytností, cest do práce, do školy nebo pobytu v přírodě. Vláda také zakázala shromažďování více než šesti osob mimo členů jedné domácnosti a zaměstnavatelé nyní musí kontrolovat covidové certifikáty zaměstnanců.

Informace k 25. listopadu 2021.

Co se týče očkování, Slovensko s přibližně 5,5 miliony obyvatel momentálně příliš neexceluje ani v něm. Ukončenou vakcinaci má necelých 43 % občanů, což odpovídá přibližně 2,4 milionu lidí. Již před několika dny se slovenský premiér nechal slyšet, že povinné očkování by mohlo být ideální cestou z problémů. Proti se však momentálně staví i jeho koaliční partneři.

Rakousko v pondělí vstoupilo do celostátního lockdownu, který by podle původních plánů měl skončit za tři týdny. Lidé nyní smějí opouštět domov jen v nutných případech – kvůli cestě do práce, do školy, na nákupy nebo kvůli zdravotním procházkám. Země v průběhu čtvrté vlny pandemie po takovém řešení sáhla jako vůbec první z evropských států.

Rakouský kancléř Alexander Schallenberg sice již dal najevo svou lítost, že k celostátní uzávěře muselo dojít, populární nová opatření nicméně nejsou. Na sobotu dokonce opoziční Svobodná strana Rakouska (FPÖ) svolala velký protest přímo do hlavního města. Akce se zúčastnilo několik desítek tisíc lidí.

„Opatření přijatá v posledních dnech mají efekt, dynamika infekcí by se měla mírně zpomalit,“ cituje agentura APA tamního ministra zdravotnictví Wolfganga Mücksteina, podle kterého byl lockdown pro všechny nezbytný, aby se ulevilo nemocnicím a jejich personálu. Nejnovější prognózy expertů podle ministra navíc „dovolují lidem trochu naděje“.

Za středu Rakousko eviduje 13 592 nově nakažených a zatímco počet nových případů oproti úterý klesl, v nemocnicích je lidí o něco více. Hospitalizaci ke stejnému dni vyžadovalo 3246 pacientů s covidem a 619 z nich se nachází na jednotkách intenzivní péče. Podle ministerstva zdravotnictví však za nárůst mohou technické problémy, které ohledně hlášení statistik zaznamenala spolková země Salcbursko, která úterní čísla dodala spolu s těmi středečními.

Momentálně je v zemi s necelými 9 miliony obyvatel plně naočkováno více než 65 % občanů. Zájem o vakcíny v zemi prudce stoupl ve chvíli, kdy se začalo o plánovaném lockdownu pro neočkované mluvit veřejně. Od února chce země očkování proti covidu-19 nicméně zavést jako povinné.

Německo se od středy řídí protiepidemickým zákonem. Pro cestování veřejnou dopravou nebo zaměstnání je nově nezbytný doklad o očkování, prodělání nemoci nebo testu. Pravidla zpřísnily i některé spolkové země. Neočkovaní nesmí v Bavorsku a Durynsku do obchodů, které neprodávají zboží denní potřeby. Skončit tam musí také adventní trhy. V Severním Porýní-Vestfálsku mohou do restaurací a dalších volnočasových podniků už jen očkovaní či lidé s dokladem o prodělání nemoci.

Ve středu navíc svůj plán pro boj s koronavirem představila i nová německá vláda. Nové vedení prý plánuje iniciovat zřízení krizového týmu a ošetřovatelský personál by od ní měl dostat nový finanční bonus kvůli stresu i napětí, kterému kvůli koronavirové krizi čelí. Budoucí kancléř Olaf Scholz se vyslovil také pro povinné očkování pracovníků v zařízeních s rizikovými skupinami obyvatel.

Německo zaznamenalo za středu 75 961 nových nákaz koronavirem, což je nejvíce od začátku pandemie. Sedmidenní incidence již v úterý poprvé přesáhla hranici 400 infekcí na 100 000 obyvatel a nyní země hlásí hodnotu 419,7. Co se týče proočkovanosti, stát s více než 83 miliony obyvatel už naočkoval přes 68 % své populace.

Jednotní v případě epidemie však nejsou ani němečtí politici. Tino Chrupalla, předseda strany Alternativa pro Německo (AfD), například vyjádřil pochyby nad tím, jak moc vakcíny lidem doopravdy pomohly. Strana je podle webu Deutsche Welle domovem jak dalších skeptiků, tak i popíračů existence koronaviru.

AfD také označila mnohá německá restriktivní opatření za „nepřiměřená“ a uvedla, že by mnohá z nich měla být zrušena. Řada poslanců AfD navíc v současné době nemůže zasednout v hlavním jednacím sále Bundestagu, protože se odmítají podřídit pravidlům prokazování bezinfekčnosti.

Nemocnice v některých spolkových zemích už jsou tak vytížené, že budou nezbytné převozy pacientů, varoval v pondělí Gernot Marx, mluvčí německých lékařů pracujících na jednotkách intenzivní péče. Šéf asociace nemocnic v Bavorsku Roland Engehausen pak ve čtvrtek agentuře DPA řekl, že kolem Vánoc očekává kritickou situaci. „Všechny prognózy směřují k tomu, že počet pacientů bude dál stoupat a v Bavorsku nebudeme mít dostatečné kapacity.“

V Polsku za středu přibylo 28 128 nově nakažených a 497 pacientů, nejvíce v současné vlně epidemie, s covidem-19 zemřelo. Tamní premiér Mateusz Morawiecki přitom již v pondělí před novináři prohlásil, že čtvrtá vlna bude delší, ale s menším počtem obětí. Současně upozornil, že zdravotnický systém má své meze a lidi neočkované proti covidu-19 trápí těžší průběh nemoci a také častěji umírají.

Podle polského ministra zdravotnictví Adama Niedzielského nyní tamní vláda pracuje se dvěma scénáři. První z nich předpokládá vrchol čtvrté vlny pandemie začátkem prosince s přibližně 25–30 tisíci nakaženými za den. Druhý scénář vrchol odkládá do první poloviny stejného měsíce a odhaduje 35–40 tisíc infikovaných denně. Niedzielski si ovšem nemyslí, že by měl covid narušit Vánoce. Podle náměstka ministra zdravotnictví Waldemara Krasky by země vrcholu mohla dosáhnout už v příštím týdnu.

Politici ale v Polsku zatím nepřistupují k přísným opatřením a neplánují ani zavedení povinného očkování. „Musíte si uvědomit, že některá donucovací opatření jsou u nás nejen špatně vnímána, ale mohou pak působit i kontraproduktivně, odradit lidi a vyvolat ještě negativnější a agresivnější postoj,“ nechal se minulý týden v rozhovoru s PAP slyšet Niedzielski.

Ve čtvrtek pak zmínil i to, že vláda zvažuje různé nápady, jak na stoupající trend nakažených reagovat. „Omezení nejsou jedinou metodou boje s pandemií,“ podotkl ministr s tím, že nyní již „máme efektivnější nástroje“, jako je třeba očkování.

Zpravodajský server Onet.pl citoval názor lékaře, experta na viry Tomasze Dzieciontowského, podle kterého se vláda nerozhodla zpřísnit opatření proti šíření nákazy výlučně z politických důvodů. Polsko by ale podle tohoto experta mělo následovat příklad Rakouska.