Článek
Analytici Financial Times zkoumali dopady koronavirové varianty omikron na obou stranách Atlantiku.
Počet lidí s koronavirem v amerických nemocnicích tento měsíc vystoupal až na rekordních skoro 162 tisíc. V USA jsou při tom ke dnešnímu dni alespoň částečně naočkované asi tři čtvrtiny populace, 26 procent obyvatel dostalo i tzv. posilující dávku vakcíny. Přestože USA s očkováním začaly dříve než země Evropské unie, již delší dobu za mnohými z nich v proočkovanosti zaostávají. V Portugalsku dostalo nejméně jednu dávku přes 90 procent obyvatelstva, v Dánsku zase 61 procent lidí absolvovalo i „booster“.
Podle FT by aktuální vlna v amerických nemocnicích vyvrcholila na 91.000 hospitalizacích, kdyby byly v USA jednotlivé věkové skupiny stejně pokryté vakcínami jako v Dánsku. V případě obdobné proočkovanosti jako v Británii by se růst hospitalizací zastavil na hranici 100.000, při stejných očkovacích statistikách jako v Portugalsku pak na hodnotě 109.000.
„Data ukazují, že velké bubliny neočkovaných nebo částečně očkovaných lidí ve Spojených státech dostaly během omikronové vlny nemocnice pod větší tlak než tomu je v evropských zemích s vyššími mírami proočkovanosti,“ píše FT. „Nová data podtrhují logiku často klopýtajících snah amerického prezidenta Joea Bidena přesvědčit dosavadní odmítače, aby se nechali naočkovat,“ pokračuje deník.
Poukazuje mimo jiné na to, že rok po začátku očkovací kampaně měla v USA značná část lidí starších 60 let pouze jednu dávku vakcíny. Ke 20. prosinci tam také bylo 30 procent seniorů, kteří neměli posilující dávku vakcíny a zároveň byli šest a více měsíců po absolvování té druhé. V Portugalsku takovéto případy tvořily jen dvě procenta seniorů, v Anglii pět. Podle amerického Střediska pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) byli na konci loňského roku američtí senioři bez posilující dávky s koronavirem hospitalizováni víc než pětkrát častěji než ti s boosterem, pro zcela neočkované je riziko ještě mnohem výraznější.
Všechny tyto okolnosti zřejmě přispívají k aktuálním vysokým počtům úmrtí v USA. Země s více než 330 miliony obyvatel nyní registruje kolem 2500 úmrtí po nákaze koronavirem na den, což podle deníku The New York Times znamená 0,76 úmrtí na den na 100.000 obyvatel. V Británii a Španělsku, kde je epidemická vlna v podobném stadiu jako v USA, je přepočet na obyvatele zhruba poloviční.
Epidemická situace se v USA po rekordních počtech nákaz podobně jako ve zmíněných dvou evropských zemích zlepšuje. Přírůstky infekcí klesly za 14 dní o více než třetinu a začínají klesat už i ve státech, kde rozmach omikronu začal později. Bilance hospitalizací federálního ministerstva zdravotnictví poprvé od 8. ledna spadla pod 140.000.
I přes rekordní počty nakažených a hospitalizovaných se přírůstky úmrtí drží pod maximem z loňské zimy, nicméně lze očekávat, že tato čísla ještě nějakou dobu zůstanou vysoká a že celková americká bilance obětí brzy překoná 900.000. Aktuálně eviduje Univerzita Johnse Hopkinse na 884.000 úmrtí připisovaných koronaviru od počátku pandemie.
