Soud pustil neočkované do hospod. Zaskočený Válek se shání po náměstkovi

„Cílem opatření nemůže být nepřímo donutit občany k očkování. Tím by se totiž z dobrovolného očkování stalo prostřednictvím mimořádného opatření očkování povinné, neboť osobám neočkovaným by nezbývalo nic jiného než se nechat naočkovat, pokud by chtěli běžně žít,“ vysvětlil soudce Nejvyššího správního soudu Petr Mikeš.

Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) byl informací očividně zaskočený po jednání vlády ve Sněmovně. Redaktoři Seznam Zpráv se ocitli u situace, kdy se Válek sháněl po náměstkovi pro legislativu Radku Policarovi. „Ať přijede hned, nebo nemusí jezdit vůbec,“ zaúkoloval asistenty, aby náměstka sehnali.

Nejvyšší správní soud zrušil povinnost prokazovat očkování nebo prodělanou nemoc před vstupem do restaurací, klubů či heren a při ubytování v hotelech. Zásah soudu je časově odložený o sedm dní. Poté budou moci využívat restaurace a hotely všichni lidé, kteří aktuálně nevykazují příznaky onemocnění, včetně neočkovaných proti covidu-19. Do té doby má ministerstvo zdravotnictví prostor reagovat na rozhodnutí soudu, které bude během dneška dostupné na úřední desce.

Pandemický zákon podle soudce Petra Mikeše podobnou regulaci restaurací a hotelů neumožňuje. Zákon o ochraně veřejného zdraví by sice regulaci umožňoval, avšak jen za situace, kdy ohniskem choroby je celá země a podezřelým z nákazy každý její občan. Ministerstvo však v odůvodnění opatření s takovou argumentací nepřišlo.

Časový odklad účinnosti zdůvodnil Mikeš vážností současné epidemické situace. „Je nedobrá, zvládání průběhu epidemie není v rukou moci soudní, ale výkonné, my jen zkoumáme zákonnost opatření. Chtěli jsme dát ministerstvu zdravotnictví prostor, aby na situaci mohlo reagovat,“ řekl Mikeš. Ministerstvo buď může prokazovat, že situace je extrémně špatná a celá země je ohnisko covidu-19, anebo by musela vláda vyhlásit nouzový stav a regulaci restaurací a hotelů zajistit krizovým opatřením.

Předseda senátu Mikeš pak dodal: „Nejvyšší správní soud již v minulosti uvedl, že ministerstvo zdravotnictví nemá oporu pro omezování tohoto typu provozoven v tzv. pandemickém zákoně, nejde-li o technická opatření, jako je například používání dezinfekce či rozmístění míst k sezení. Jejich činnost by ministerstvo mohlo omezit jen podle zákona o ochraně veřejného zdraví, nicméně to jen vůči osobám podezřelým z nákazy.“

Soud však také již v minulosti uvedl, že podezřelým z nákazy bez dalšího nemůže být každý. To by bylo přípustné jen tehdy, pokud by bylo možné považovat celou Českou republiku za tzv. ohnisko nákazy, což však musí ministerstvo zdravotnictví tvrdit a prokázat.

Aktuálně platným opatřením, které se týká řady dalších oblastí maloobchodu a služeb, se soud zabýval na podnět ženy z Brna. Soud tak naopak návrhu nevyhověl v části, ve které se navrhovatelka domáhala zrušení prokazování bezinfekčnosti obecně, tedy i pro ty služby a akce, které ministerstvo zdravotnictví regulovat podle pandemického zákona může, například pokud jde o obchodní provozovny, obchodní centra, kadeřnictví nebo bazény.

„Ohledně této části však soud upozorňuje, že nejde o konečné posouzení této otázky. Soud se totiž zákonností mimořádných opatření může zabývat jen z důvodů v návrhu uváděných, které se navíc bezprostředně dotýkají navrhovatele,“ stojí ve stanovisku.

Navrhovatelka neprokázala, že by prodělala onemocnění covid-19, proto se soud nemohl zabývat jejími námitkami týkajícími se údajné diskriminace osob s prodělaným onemocněním, na které se bezinfekčnost vztahuje jen po dobu 180 dnů, oproti očkovaným, kteří splňovali podmínku bezinfekčnosti po neomezenou dobu. Navrhovatelka také relevantně nezpochybnila východiska ministerstva zdravotnictví, že očkovaní se méně pravděpodobně nakazí, a pokud se tak stane, šíří menší množství viru, ani to, že neočkovaným hrozí vážnější riziko těžkého průběhu onemocnění, včetně hospitalizace.

Předseda senátu k tomu uvedl: „Ministerstvo je oprávněno podle tzv. pandemického zákona přijímat opatření nejen pro zabránění šíření epidemie covidu-19, ale i pro její zvládání. To v sobě zahrnuje i situaci pouhého snížení šíření nemoci, ale také zmírnění nejvýznamnějších dopadů epidemie, mezi které v prvé řadě patří riziko přetížení systému zdravotní péče.“

„Pokud tedy navrhovatelka nezpochybnila, že u osob očkovaných a těch, které onemocnění prodělaly, je výrazně nižší riziko hospitalizace, pak nelze dospět k závěru, že by byla ve srovnatelném postavení jako tyto osoby, i kdyby se na přítomnost viru testovala. Testování totiž může prokazovat nízké riziko toho, že je daná osoba nakažená, ale pokud se nakazí od jiného, pak je u ní vyšší riziko, že se bude podílet na přetížení zdravotního systému,“ píše se v usnesení soudu.

Soud však zároveň konstatoval, že toto odlišné zacházení může být uplatňováno jen v nezbytném rozsahu, který odpovídá těm odborným poznatkům o účincích očkování, které přispívají ke zvládání epidemie covidu-19.

Denní přírůstek případů koronaviru v Česku byl v úterý rekordní, testy jich potvrdily 57 195. To je téměř o polovinu víc než před týdnem. Opakovaných nákaz bylo 9 775, víc jich bylo jen minulý týden ve čtvrtek, kdy ale číslo zvýšily dohlášené případy z předchozích dní. V nemocnicích bylo s covidem-19 v úterý 2 653 lidí, zhruba o 700 víc než o týden dříve. Nad 200 se vrátil počet pacientů ve vážném stavu. Vyplývá to z informací na webu ministerstva zdravotnictví.

Úterní rekord případů za den překonal maximum z minulé středy, kdy se prokázalo 54 692 nákaz. Čísla rostou v souvislosti se šířením nakažlivější koronavirové varianty omikron, která je výrazně nakažlivější než předchozí typy viru a častěji proráží imunitu získanou proděláním nemoci i očkováním. Většinou má ale mírnější průběh.

Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) v tomto týdnu očekává vrchol epidemie, zástupci výrobce PCR testů Diana Biotechnologies ho předpokládají mezi 3. a 10. únorem. Nových případů za den je podle nich také mnohem víc, než testy zachycují, a to výrazně přes 100 000. Vliv může hrát nová varianta BA.2, která v Dánsku či Velké Británii prodloužila období s vysokým počtem nákaz.

Testy v České republice od počátku epidemie předloni v březnu prokázaly 3,1 milionu případů koronaviru, s nákazou zemřelo 37 281 lidí. Počet úmrtí za den se v posledních dvou týdnech jen jednou dostal nad 30, právě v pondělí jich bylo 31, v úterý 17. Nejnovější čísla ale při pozdějších aktualizacích rostou. S covidem-19 je ve vážném stavu v nemocnicích 213 lidí, prakticky stejně jako před týdnem. V mezidobí ale těchto pacientů ubylo pod 200.

Stejně jako denní přírůstek je rekordní také incidence, za posledních sedm dní připadá v Česku 2 483 nově potvrzených případů nákazy v přepočtu na 100 000 obyvatel. Před týdnem bylo incidenční číslo 1 690. Nejvyšší je nyní na Mladoboleslavsku, kde na 100 000 obyvatel za poslední týden připadá 3 229 nákaz, následují dva okresy obklopující Prahu. Nejnižší incidenční číslo, a to 1 526, je aktuálně na Bruntálsku.

Incidenční číslo pro kraje je pod 2 000 už jen v Karlovarském, na 100 000 obyvatel tam odhalili za posledních sedm dní 1 998 nákaz. Nejvyšší je incidenční číslo nadále v Praze a Středočeském kraji, a to na hodnotách 2 875 a 2 834.

Reprodukční číslo udávající, kolik dalších lidí se v průměru nakazí od jednoho pozitivně testovaného, zůstalo kolem 1,2. K dnešku činí 1,22, o den dříve bylo 1,18. Nad hodnotou jedna, která znamená zrychlování epidemie, se drží už téměř měsíc.

Počet laboratorních testů na koronavirus byl v úterý mírně nižší před týdnem. Laboratoře provedly podle dosavadních údajů zhruba 146 400 testů PCR a 25 000 antigenních, což bylo přibližně o 5 300 méně než minulé úterý.

Podíl potvrzených nákaz mezi testovanými v mezitýdenním srovnání roste. U takzvané diagnostické indikace, kdy se testují lidé s příznaky, byla v úterý pozitivní skoro polovina testů. Podíl prokázaných nákaz u epidemiologické indikace, kdy se testují lidé například po rizikovém kontaktu s nakaženým, byl třetinový. Z nejčastějších preventivních testů v úterý koronavirus ukázala téměř čtvrtina.

Očkovacích dávek proti koronaviru zdravotníci v úterý rozdali 24 922, před týdnem v úterý jejich počet přesáhl 37 000. Zájem o očkování v posledních týdnech klesá, většina zájemců si přichází pro posilující dávku. Od začátku vakcinace v prosinci 2020 bylo v Česku aplikováno přes 17 milionů dávek. Plně očkováno bylo téměř 6,8 milionu lidí, posilující dávku dostalo skoro 3,8 milionu lidí.