Rychlé rozvolnění je risk, v sázce je mnoho životů, varuje část odborníků

Od 9. února končí povinné předkládání certifikátů o očkování či prodělaném covidu v restauracích a dalších službách. Podle premiéra Petra Fialy (ODS) nejde o reakci na rozhodnutí soudu, ale o reakci na vývoj epidemie a dat kolem ní.

Jak pro Seznam Zprávy uvedl epidemiolog a šéf Národního institutu pro zvládání pandemie (NIZP) Roman Chlíbek, odborníci z poradního orgánu o věci skutečně jednali a krok podpořili.

„Rozhodnutí soudu to možná jen o něco urychlilo. Ale takhle by to skončilo tak jako tak. Nemyslím, že by to teď měl být nějaký velký problém, protože už jsme dosáhli určitého stupně proočkovanosti. Máme 90procentní proočkovanost seniorních skupin. Mnoho lidí také nákazu prodělalo, a to i variantou omikron. Nemyslím tedy, že by to mělo nějak dramaticky ovlivnit křivku nákazy,“ míní odborník.

Právě v těchto dnech počty nakažených v Česku trhaly rekordy – k 1. únoru laboratoře hlásily přes 57 tisíc nově nakažených lidí. Situace v nemocnicích je o poznání klidnější než v předchozích vlnách, i když se v posledních dnech i tam začínají počty hospitalizovaných zvedat, a to skoro na 3 tisíce. Podle epidemiologa Chlíbka by však k uvolnění opatření výhledově dojít muselo.

„Stejně by to výhledově dospělo k tomu, že se certifikát o očkování nějakým způsobem vypne a zapne se třeba s příchodem nějaké nové podzimní vlny. Ale určitě je neudržitelné certifikát používat po dobu dvou nebo tří let. Přejde se na režim respirační nákazy, kde se očkování vyžaduje teprve s příchodem třeba nějaké nové varianty či nové vlny a podobně,“ dodal s tím, že podobným směrem se situace vyvíjí i ve zbytku Evropské unie.

Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) už dříve rozvolnění pravidel avizoval, zmiňoval však až březnové termíny postupného přechodu k běžnému předpandemickému režimu. Že je na uvolnění pravidel stále brzy, se domnívají odborníci, které redakce oslovila.

„Rozvolňovat se někdy určitě musí. Ale nezdá se mi vhodné mluvit o uvolňování, když čísla ještě dlouhodobě neklesají. Opravdu bych proto počkala. Navíc mluvit o přesném datu uvolnění a nikoliv o parametrech, i to je poměrně zvláštní. Měly by se říkat spíše hodnoty určitých parametrů. Ty se samozřejmě mohou měnit a mohou být v různých kombinacích. Ale víme, že když jich dosáhneme, můžeme na to navázat dané kroky,“ domnívá se například viroložka Ruth Tachezy, členka Mezioborové skupiny pro epidemické situace.

Nejsou to jen počty nakažených, které nyní dosahují svých maxim. Stejně jako denní přírůstek je rekordní také incidence, za posledních sedm dní připadá v Česku 2 483 nově potvrzených případů nákazy v přepočtu na 100 tisíc obyvatel.

„Sama bych byla spíš opatrná, i když to možná mnoho lidí nechce slyšet a říkají si, že se zkrátka všichni promoříme. Z toho virologického pohledu ale promoření nemusí fungovat tak, jak doufají. Že virus projde populací a budeme mít vyhráno. Vím, že virus mění své vlastnosti a tolik lidí nekončí v nemocnicích, stále tam ale končí a stále lidé umírají. Není dobré, že jsme si na ta čísla de facto zvykli,“ dodává Tachezy.

Nejvyšší správní soud (NSS) promluvil do opatření ve středu – zrušil aktuálně platnou povinnost prokazovat očkování nebo prodělanou nemoc před vstupem do restaurací, klubů či heren a při ubytování v hotelech. A to s týdenním odkladem účinnosti. Vláda ale následně povinnost certifikátů k 9. únoru ruší sama a ve všech oblastech. Další kroky oznámí podle vývoje.

Například podle Libora Grubhoffera, biochemika a ředitele Biologického centra AV ČR, už nyní hrozí, že se aktuálně avizované rozvolnění promítne do prodloužení omikronové pandemické vlny s vysokými mezidenními nárůsty nemocných. „V důsledku čehož nastanou problémy s fungováním společnosti, škol, výrobní i nevýrobní sféry, státní správy a tak dále. Do toho vláda rozhodla o ukončení testování 18. února ve školách a firmách. To se rovněž promítne do zpomalení zplošťování pandemické křivky,“ poznamenal pro Seznam Zprávy.

„I přes skutečnost, že očkovaní jedinci mohou šířit nákazu, děje se tak s nesrovnatelně menší intenzitou, neboť očkovaní lidé vytvoří podstatně nižší virovou nálož s kratší dobou vylučování koronaviru než je tomu u neočkovaných jedinců,“ dodává odborník.

Zástupci Ministerstva zdravotnictví ve čtvrtek na twitteru avizovali, že se ve druhé půlce února bude debatovat také o ukončení stavu pandemické pohotovosti. Stále však není jisté, jak se bude situace vyvíjet.

Obavy z toho, jak se uvolněná pravidla od příštího týdne projeví na šíření nákazy, zmiňuje také biochemik Jan Konvalinka.

„Rizika zůstávají. Jsem spíš optimista, také myslím, že s omikronem pravděpodobně velká část pandemie skončí. Ale stále jsme před kulminací viru. Uvidíme na číslech tohoto týdne, že obsazenost lůžek v nemocnicích roste, a to velmi rychle. Navíc máme analogii z Velké Británie nebo USA či Izraele, kde roste obsazenost lůžek i počet obětí,“ uvedl Konvalinka pro Český rozhlas Plus.

Lidé by podle něj neměli variantu omikron koronaviru podceňovat, přestože se nezdá být tak nebezpečná jako předchozí delta.

„Je podobně nebezpečný jako původní virus a pořád je nebezpečí, že až se dostane mezi nenaočkované, budou ležet na JIP a budou umírat. Děje se to v USA. Pravděpodobně obsazenost nemocnic vyletí nahoru, ale nedosáhne těch nejhorších čísel z loňského podzimu. Budeme na pěti, možná šesti tisících pacientech v nemocnicích. Ale toto rozhodnutí bude stát něco mezi 500 a 1000 lidských životů a bude znamenat značné zaplnění nemocnic,“ dodal.