Článek
Cestu k normálnímu životnímu režimu nyní připravuje Národní institut pro zvládání pandemie (NIZP).
„Já bych v podstatě chtěl opatření téměř úplně uvolnit. Když dospějeme ke shodě, která bude funkční, rád bych, abychom tu změnu udělali někde na konci března, začátku dubna,“ uvedl pro Seznam Zprávy ministr zdravotnictví Vlastimil Válek z TOP 09.
Je to poprvé za posledních několik měsíců, co se zcela otevřeně mluví o ukončení protiepidemických opatření. A to přesto, že počty nakažených právě nyní trhají absolutní rekordy. Čísla se však nepropisují do stavu pacientů v nemocnicích a průběhy omikronem způsobeného covidu jsou v drtivé většině lehké.
„Řada předchozích vln u nás i jinde trvala zhruba dva měsíce a predikují to v současnosti i některé naše modely pro vlnu omikronu. Tedy ukončení omikronové vlny ve druhé polovině března. Ruku do ohně za to pochopitelně nedám, ale považuji to za reálné,“ míní Luděk Berec, matematický biolog a člen BISOP z Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity. Odborník se zároveň podílel na formování původního protiepidemického systému (PES).
Zda už v březnu bude po všem, je podle něj však stále otázkou. Stále je totiž ve hře například vznik nových variant viru, které mohou mít jiné vlastnosti, než nyní dominující omikron. „Imunita nastavená nedávnou deltou a omikronem však pravděpodobně po nějaký čas bude výrazně bránit dalším reinfekcím, navíc jaro a léto šíření koronaviru velmi pravděpodobně opět zbrzdí. Po opadu omikronové vlny a za nepřítomnosti případných dalších znepokojivých variant bych se k téměř úplnému rozvolnění přikláněl,“ dodává odborník.
Sjednotit noty, myslet na nemocnice
Jak upozornil Válek, celý proces ukončení restriktivních opatření může ovlivnit ještě jeden faktor – postup je třeba sladit s ostatními zeměmi Evropské unie a zbytkem světa. Pokud by totiž Česko zrušilo covidové certifikáty pro restaurace či služby, hrozilo by podle Válka, že do země začne jezdit víc lidí ze zemí, kde opatření jsou. Uvolňování opatření tedy bude muset platit pro všechny.
S Válkem prezentovaným postupem jarního návratu k normálu nicméně souhlasí i epidemiolog a exministr zdravotnictví Roman Prymula.
„Ten postup predikuje to, že na konci března už tady epidemie nebude, což se dá odhadovat z čísel, která tu jsou,“ uvedl pro Seznam Zprávy. Například testování by podle něj mohlo skončit ještě dříve.
Masivní testování začíná postrádat smysl, protože zátěž je tak velká, že stejně hygieny nestíhají trasování.
„Myslím, že bychom měli vyčkat ještě pár týdnů. Mohlo by to nastat do měsíce, kdy bychom mohli opatření rozvolnit poměrně intenzivně s tím, že některá bychom měli rozvolnit už dříve, do jednoho nebo dvou týdnů. Třeba to masivní testování. V tuto chvíli to postupně začíná postrádat smysl, protože zátěž je tak velká, že stejně hygieny nestíhají trasování,“ dodal. Podle něj je třeba stále sledovat situaci v nemocnicích. Aktuální vlna se v nich může projevit s větším odstupem.
Nyní je hospitalizováno asi 1 900 lidí a data nevykazují žádné markantní výkyvy. Právě testování je ale v těchto dnech na hraně kapacit. Podíl pozitivity z provedených testů se zároveň šplhá na téměř 50 procent. Je tedy otázkou, jak moc ještě indikátor vypovídá o reálné situaci.
Co přinese podzim
Úvahy o konci opatření se nicméně dnes nesou velkou částí Evropy. Například dánský šéf zdravotnictví Magnus Heunicke už od příštího týdne nechce označovat covid-19 jako nemoc ohrožující společnost. Skončit mají téměř všechna opatření.
Znovu otevřeny by mohly být noční kluby, restaurace by mohly podávat alkohol i po desáté hodině večerní a hosté by v nich nemuseli předkládat očkovací pasy. Cestující by mohli jezdit veřejnou dopravou bez roušek a obchody by již nemusely omezovat počet zákazníků uvnitř.
Návrhy toho, jak konkrétně se bude rozvolňovat v Česku, ale ministerstvo zatím neodtajnilo.
„Troufám si tvrdit, že léto – nebo už jaro – bude podobně klidné jako loňské a předloňské. Na co je třeba se připravit, je podzim. Ted už jsem ale hodně optimistický, protože i kdyby se objevily nějaké ošklivé varianty, budeme mít novou generaci očkovacích látek a virostatika,“ sdělil Českému rozhlasu biochemik Jan Konvalinka.
Podle Luďka Berce je však stále riziko, že se na podzim situace zkomplikuje. „Je velmi pravděpodobné, že ochrana očkováním včetně posilovacích dávek, ale také ochrana proděláním nemoci do té doby prakticky všem do značné míry vyvane. Pokud bychom se pak dočkali podobné varianty, jako byla delta, a naopak nedočkali nové účinné vakcíny, může nás to vrátit o dost zpět. To je ale nejčernější scénář, který věřím, že nenastane,“ uzavírá vědec.
