Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Textový dokument hýřící červenou barvou na dvou stránkách A4 nejspíš nikomu zásadně neublíží. Ale dá se na něm dobře ukázat, jak snadno se mohou mezi lidmi šířit ničím nepodložené informace obsahující nesmysly.
„Kvůli kolapsu systému zdravotní péče jsme my, zdravotníci, připravili tuto zprávu pro veřejnost,“ stojí hned v úvodu. Ovšem žádní konkrétní lékaři pod ním podepsaní nejsou. Což může sloužit jako první varování, že se v žádném případě nejedná o autentický dokument, který by byl zaštítěný například odbornou či profesní organizací.
Samotný dokument obsahuje vcelku přesný popis možných příznaků covidu a pak rady, jak je mírnit. Některé jsou ovšem minimálně sporné a jiné vyloženě matoucí.
Voda bez minerálů raději ne
Mezi radami je například pití „čištěné vody“, třeba kojenecké. Pomiňme, že dospělý člověk ani děti kromě těch nejmenších nepotřebují kojeneckou vodu, ale složitější je to i se samotným pojmem čištěná voda. Není totiž úplně jasné, co mají autoři na mysli.
Skutečná „čištěná voda“ neboli aqua purificata je totiž surovinou pro výrobu lékových roztoků, připomíná destilovanou vodu, ale – zjednodušeně řečeno – není až tak sterilní. Často se pojem čištěná voda zároveň objevuje v souvislosti s různými filtry na čištění vody a znamená více méně voda demineralizovaná, která se ovšem k pití také příliš nehodí, protože tělu nedodává například některé důležité ionty a minerály, což může způsobit i zdravotní potíže.
Někdy se také můžeme setkat s pojmem voda osmotická. Před jejím pitím odborníci opakovaně varují, jako například loni Státní zdravotní ústav.
Léky na bolest a horečku při covidu smysl mají
Seznam Zprávy daly dokument posoudit několik lékařům. Ti za jednu z problematických pasáží označují zejména tu, která varuje před užíváním ibuprofenu či paracetamolu, aniž by uváděl důvod.
„Je to dezinformace, hoax nebo jak to chceme nazvat,“ má jasno například jindřichohradecký dětský praktik Daniel Dražan. Potvrdil zároveň, že ibuprofen i paracetamol jsou symptomatické léky na horečku anebo bolest a tento význam mají i při covidu.
Je pravda, že vloni na jaře se jeden čas mluvilo o tom, že právě ibalgin může při léčbě covidu napáchat více škody než užitku, zmínil to dokonce i francouzský ministr zdravotnictví. Jenže jak se následně ukázalo, pouze svými slovy dodal váhu hojně šířenému hoaxu. Šlo o kompilaci různých informací, které samy o sobě nic podobného nedokazovaly. Zdrojem varování měla být mimo jiné Medizinische Universität Wien, která se od něj však rázně distancovala. Její odborníci žádnou takovou studii nezveřejnili. Před hoaxem varovala i Česká lékárnická komora.
Alkalické citrony a pomeranče
Některé z rad z šířeného dokumentu jsou přitom vlastně docela rozumné – podle odborníků například skutečně má smysl, aby člověk infikovaný koronavirem začal s léčbou co nejdříve, hodně spal a doplňoval vitamíny nebo prvky jako zinek či selen, které posilují imunitu.
Ovšem rady ohledně toho, co jíst, jsou zase trochu zamotané. Za důležité totiž označuje konzumaci „alkalických“ potravin, mezi nimiž ovšem vyjmenovává například citrony, pomeranče či mandarinky.
„To jistě nebudou alkalické potraviny,“ podotkl Petr Šonka, předseda Sdružení praktických lékařů pro dospělé. Podle něj je naštěstí většina doporučení z letáčku v podstatě neškodných.
Na stránkách sdružení praktiků pak lze nalézt právě lékaři validovaná doporučení pro pacienty. Například rozcestník týkající se různých témat souvisejících s covidem nebo rady konkrétně pro domácí léčbu.
Dala je dohromady praktická lékařka Ludmila Bezdíčková, která zároveň připomněla, že nemá smysl, aby všichni pozitivní lidé chodili do ordinace, protože v takovém případě se vyšetření doporučuje hlavně rizikovým pacientům a seniorům. Což je zároveň jeden z důvodů, proč se seznamy neodborných rad internetem tak dobře a rychle šíří – část lidí s covidem si totiž stěžuje, že je lékař nechce ošetřit a předepsat jim léky.
„Poslal jsem to, protože mi to přišlo zajímavé“
A jak se vlastně letáček nebo jemu podobné materiály šíří? Dohledat autora původního textu je v podstatě nemožné.
Verzi, která doputovala do redakce Seznam Zpráv, uložil do svého počítače jistý Miroslav Dimiděnko, což lze snadno zjistit z vlastností souboru. Redakci Seznam Zpráv se podařilo muže kontaktovat a položit mu otázky, odkud doporučení má, zda je autorem či jestli ví, kteří zdravotníci ho sepsali.
„Přišlo mi to, přečetl a přeposlal jsem to – bylo to pro mne zajímavé a nevím, kdo to zpracoval,“ napsal muž v odpovědi.
Svou odpovědí nevědomky přesně vystihl princip existence řetězových e-mailů. Internetem se snadno a mohutně šíří právě proto, že stačí, když jej jeden z mnoha adresátů rozešle opět nikoliv jen jednomu, ale mnoha dalším příjemcům, aniž by zkoumal a ověřoval původní zdroj informací. Adresáti se pak spokojí s faktem, že jim e-mail přišel od člověka, jehož znají a případně mu důvěřují.
