Článek
Začátkem roku vyvolal bývalý ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO) pozdvižení, když prohlásil, že člověk očkovaný proti nemoci covid-19 se už nemůže nakazit a nemůže virus šířit dál. Odborníci včetně Blatného předchůdce Romana Prymuly tehdy ministrova slova vzápětí korigovali a potvrdili, že očkovaní lidé nejsou proti nákaze úplně imunní.
Způsob, kterým vláda celý rok přistupovala k boji proti epidemii, však může vyznít tak, jako by Blatného slova platila. Potvrzení o absolvovaném očkování, třeba i přes půl roku staré, je stále chápáno jako dostatečné prokázání „bezinfekčnosti“, například při vstupu do restaurací. Děti, které jsou očkované, se nemusejí ve školách pravidelně testovat a nemusejí do karantény.
Vláda v čele s Andrejem Babišem se netajila tím, že zvýhodňování očkovaných mělo přilákat co nejvíce lidí k vakcínám. Podobně ostatně postupovalo i mnoho dalších evropských vlád. Do vzedmutí podzimní vlny infekce však zůstala asi třetina dospělé populace v Česku neočkovaná. Statistické údaje z posledních týdnů pak nasvědčují, že rozmach nákazy postihl i mnoho očkovaných – byť jsou tito lidé lépe chráněni před vážnými zdravotními komplikacemi.
Už od léta se přitom objevovaly zprávy o studiích, které upozorňovaly na klesající účinek vakcín v čase a na fakt, že i očkovaní mohou nakazit další lidi – zvlášť u agresivnější delta varianty koronaviru.
Analýzy sice potvrzují, že infekčnost lidí s vakcínou je nižší než u neočkovaných, pokud se však nákaza začne šířit vysokou rychlostí a prostupuje různými skupinami obyvatel jako v posledních týdnech, nejde o zanedbatelný faktor.
Na skutečnost, že výrazně benevolentní přístup k očkovaným už nedává velký smysl a uvolňuje viru prostor k nekontrolovanému šíření přes tuto skupinu, upozorňují také někteří čeští odborníci.
„Je myslím už všeobecně známo, že ty původní varianty viru byly nahrazeny mnohem infekčnější variantou delta, která může infikovat – i když většinou neškodně – nosní sliznici očkovaných lidí, kteří pak mohou také nákazu šířit. To samozřejmě znamená, že očkované lidi nelze považovat za ‚bezinfekční‘. Těmi jsou pouze ti, kteří mají čerstvý negativní výsledek PCR vyšetření,“ uvedl pro Seznam Zprávy mikrobiolog Václav Hořejší z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd.
„Očkovaní se netestovali a do karantény nešli a po celou dobu tak mezi sebou ‚živili‘ infekci. Někdo prodělal onemocnění asymptomaticky, jiný slabě, ale šlo to jako ‚hrnečku, vař‘,“ poznamenala imunoložka Zuzana Krátká, jedna ze zakladatelek Sdružení mikrobiologů, imunologů a statistiků, které spolupracuje s poradním protiepidemickým týmem nastupující vládnoucí koalice.
K tomu, aby se testováním kontrolovalo šíření nákazy i mezi očkovanými, vyzývali také členové expertní skupiny MeSES, která do května radila Ministerstvu zdravotnictví. Například imunolog Zdeněk Hel, který působí na Alabamské univerzitě v Birminghamu ve Spojených státech.
„V současné epidemické situaci by samozřejmě měli být testováni i očkovaní, a to především v případě kontaktu s infikovaným jedincem, nebo při objevení jakýchkoli syndromů případné infekce,“ vyjádřil se Hel na dotaz redakce.
Několik rozsáhlých studií z Británie, Nizozemska a Švýcarska podle Hela dokazuje, že očkovaní jedinci šíří infekci méně než neočkovaní, udává se rozdíl 25 až 60 procent. „Přesto nelze vyloučit, že člověk, který nemoc již dříve prodělal nebo byl očkován, není infikován a nepřenáší virus ve svém okolí,“ podotkl Hel.
Imunolog také odkázal na analýzu virové nálože u více než 16 tisíc infekcí v Izraeli s převažující variantou delta.
„Bylo zjištěno, že průlomové infekce u nedávno plně očkovaných jedinců jsou spojeny s nižší virovou náloží ve srovnání s infekcí u neočkovaných jedinců. Tento účinek však začíná klesat dva měsíce po očkování a vymizí šest měsíců po očkování nebo déle,“ uvedl Hel. Data podle něj podporují důležitost třetí očkovací dávky pro zvládnutí epidemie.
Některé země už přestaly k očkovaným přistupovat tak, jako by koronavirus nepřenášeli.
Například v Portugalsku, které má asi nejvyšší míru proočkovanosti obyvatelstva v Evropské unii, je pro návštěvu pečovatelských domů, barů, tanečních sálů nebo sportovních a kulturních akcí nutný negativní test na covid-19 – bez ohledu na to, zda je návštěvník očkovaný.
Dosluhující česká vláda se však k podobné změně protiepidemických opatření neodhodlala. Výjimkou bylo rozhodnutí hlavní hygieničky Pavly Svrčinové ze začátku tohoto týdne, kterým se změnil metodický pokyn k nařizování karantény a izolace. Pokud se u některého člena domácnosti potvrdí covid, na PCR test musejí nově i spolubydlící, kteří jsou očkovaní a nemají příznaky.
Změnu pro očkované by přineslo také chystané časové omezení covid pasů, které připravuje ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO). Platnost tohoto potvrzení o bezinfekčnosti po očkování by se měla zkrátit na devět měsíců.
Signály, že by se mohlo přistoupit k testování lidí s očkováním, vycházejí z okruhu nastupující vládní koalice. Například královehradecký hejtman Martin Červíček (ODS) minulý týden vyzval, aby se ve školách testovali i žáci s očkováním.
Kandidát na ministra zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP-09) se k tomuto tématu vyjadřuje opatrně. Připomíná však, že infekci roznášejí i očkovaní, a zdůrazňuje, že se chce vrátit k uznávání PCR testů při prokazování bezinfekčnosti.
