Článek
Pandemie koronaviru zasáhne také velké dopravní stavby. Ředitelství silnic a dálnic pro Seznam Zprávy přiznalo, že termín dokončení modernizace D1 příští rok je ve výrazném ohrožení. „Zároveň chceme, aby se propad v oblasti lidských zdrojů a kapacit této dálnice dotkl co nejméně. D1 je pro stát absolutní priorita,“ uvedl pro Seznam Zprávy mluvčí ředitelství Jan Rýdl.
Modernizace D1 mezi Prahou a Brnem za více než 20 miliard korun začala v roce 2013. Termín dokončení se už dříve několikrát posouval. Zbývá opravit přes 70 kilometrů a sedm úseků.
Na stavební firmy pandemie citelně dopadá. Například společnost Eurovia už minulý týden zastavila všechny stavební práce, přitom dálnici D1 modernizuje hned na čtyřech úsecích. Zaměstnanci nemají dostatek ochranných pomůcek. „Snažíme se je získat, ale nikoliv na úkor strategických profesí, jako jsou zdravotníci, hasiči, prodavačky a tak dále. Také nechceme podporovat různé spekulanty,“ uvedla mluvčí společnosti Iveta Štočková.
Společnost stavební práce obnoví nejdříve na začátku dubna. Řeší také odliv dělníků z Ukrajiny či Slovenska, kteří se museli vrátit za rodinami domů. „Samozřejmě se musíme také vyrovnat s nedostatkem pracovníků ze zahraničí, způsobem stravování či ubytování našich zaměstnanců nebo jejich dovozu a odvozu na stavby. Někteří zaměstnanci se starají o své děti a rodiny, někteří jsou v rizikové skupině nad 55 let,“ doplnila Štočková. Všichni lidé pod smlouvami jsou nyní v režimu částečné nezaměstnanosti a náleží jim šedesát procent průměrného výdělku.
Podobné problémy řeší také Strabag. Společně s Metrostavem a Eurovií opravuje patnáctikilometrový úsek na Vysočině u Velkého Beranova. „V příštím týdnu chceme zahájit práce na bourání starého betonového povrchu. Povaha prací na dálnici je především záležitost těžké mechanizace a strojníky pro tuto činnost máme k dispozici. Predikovat vývoj a průběh stavby je teď nemožné. Nemáme tedy v tuto chvíli důvod předpokládat opoždění termínu, ale zároveň ani nemůžeme garantovat, že se situace v průběhu dalších dnů a týdnů nezmění,“ řekla mluvčí společnosti Edita Novotná.
Kvůli pandemii se vůbec nepracuje u Mirošovic ve Středočeském kraji nebo u Koberovic na Vysočině. Silničáři však zdůrazňují, že práce na dálnici se úplně nezastavily. „Třeba na patnáctikilometrovém úseku u Humpolce pracuje přes 200 dělníků,“ řekl Rýdl. Úsek na Vysočině opravuje společnost Skanska.
Termíny modernizace byly už před koronavirovou krizí napjaté. „Firmy se zcela přirozeně ptají, jestli na nich budeme trvat,“ přiznal Rýdl.
Doložky smluv přitom umožňují sjednání nových podmínek, pokud došlo k zásahu „vyšší moci“. Právě pandemie koronaviru takovou definici splňuje. „Formou dodatku lze najít smluvní řešení, kdy si řekneme, že za stávající situace aktualizujeme harmonogram. Tímto směrem nyní jdeme,“ uvedl Rýdl. Může to také znamenat vícenáklady a prodražení úseků.
Eurovii od vlády zatím chybějí jednoznačná stanoviska. „Se zástupci investorů komunikujeme. Bohužel ale zjišťujeme, že například náš největší investor nemá přesná a jasná zadání od vlády, jak s námi situaci řešit. Vyvolává to další nervozitu,“ uvedla Štočková.
Podle informací Seznam Zpráv chce vláda co nejvíce dopravních staveb a zakázek zachovat. Nehodlá je omezit v tak velké míře, jako se to stalo po finanční krizi v roce 2008. „Čím víc bude státních zakázek a projektů, tím víc pracovní síly se udrží v produktivní části ekonomiky. Pro stát bude lepší udržet co nejvíc lidí v pracovním procesu namísto vyplácení podpory v nezaměstnanosti a sociálních dávek,“ řekl ekonom Petr Pelc z investiční společnosti Cyrrus.
Silničáři přiznávají, že zdržení může postihnout menší dálnice a dopravní stavby. Ministerstvo dopravy přitom letos počítalo s rekordními investicemi přes 90 miliard korun. „Může se stát, že se harmonogram u některých staveb prodlouží. Ale budou to opravdu jednotky projektů,“ ujistil Rýdl.
To potvrzuje také Pelc. „Lze očekávat, že asi na půl roku dopravní stavby ztratí své dosavadní tempo, v některých případech se úplně zastaví,“ sdělil.
Podle něj se ve stavebnictví přeskupí pracovní síly. Firmy sice přišly o dělníky z Ukrajiny nebo Slovenska, zároveň budou nově bez práce tisíce lidí z cestovního ruchu nebo pohostinství. „Odliv levné pracovní síly z Východu bude do určité míry negativní aspekt pro jednotlivé stavební firmy. Na druhou stranu využití českých pracovníků znamená pozitivní podporu naší ekonomiky a zpomalení růstu nezaměstnanosti. Bude ale potřeba i finanční podpory státu pro zachování započatých stavebních zakázek a případně těch nových,“ dodal ekonom.
