Příští vláda představila plán proti covidu. Opírá se o obávanou strategii

Článek si také můžete pustit v audioverzi.

Nastupující vláda Spolu (ODS, KDU-ČSL, TOP 09) s Piráty a Starosty a nezávislými (STAN) ve středu poprvé představila svůj plán boje s covidem-19.

Ve většině bodů se neliší od toho, co Česko s menšími či většími úspěchy již zkoušelo nebo zkouší. A obsahuje řadu obecných tezí, u kterých není jasné, jak přesně je hodlá nastupující vláda provést.

Odborníci navíc varují před tím, aby vláda sledovala jen kapacity nemocnic, jež jsou už nyní v kritické situaci.

Nastupující vláda své středeční vystoupení uvedla prohlášením, že pátá vlna covidu zkrátka nejde zastavit. Jediné, co se podle Petra Fialy (ODS) dá dělat, je zmírnění dopadů na nemocnice. Jedním dechem odmítl plošné zavírání škol a ohlásil změnu hlavního indikátoru, podle kterého se mají opatření řídit.

„Bude to obsazenost nemocnic a zejména jednotek intenzivní péče. Toto je důležité, protože už teď je zřejmé, že očkování funguje a řada z těch, kteří se nakazí a jsou očkovaní, jen minimálně končí na lůžkách intenzivní péče,“ uvedl Fiala.

Slova o tom, že většinu pacientů tvoří neočkovaní, data potvrzují. Je však diskutabilní, zda je vhodné opatření řídit právě podle kapacit nemocnic. Jde totiž o ukazatel, který o situaci vypovídá se zpožděním přibližně dvou až tří týdnů. Právě taková doba totiž může uplynout, než nákaza vyústí v potíže vyžadující hospitalizaci.

Už dříve řada odborníků před takovým postupem varovala. Například vědecká iniciativa Sníh to považuje za jeden z rysů takzvané promořovací strategie. „Nákaza se nechává šířit a přísná opatření se zavádějí pozdě a pouze, aby nedošlo k naplnění nemocnic či kolapsu zdravotnictví,“ píše.

Ostatně i odcházející vláda a zástupci ministerstva zdravotnictví ještě v září měnili původně avizované postupy a uváděli, že není třeba striktnějších opatření, protože se počty nakažených ve větším nepřelévají do nemocnic. Ty jsou ale nyní na hraně kapacit a vyhlašují nouzi.

„Jako vždy záleží na detailech, tedy zejména na tom, jak přesně se budou čísla o zaplněnosti používat a jaká opatření se na jejich základě zavedou – což ale nevíme. Obecně ale platí, že obsazenost nemocnic a JIP jsou relativně opožděné následky šíření viru v populaci, a pokud se řízení epidemie založí pouze na nich, hrozí, že budeme opět balancovat na hraně katastrofy a bude to stát kromě absolutního vyčerpání zdravotníků a zdravotnic také tisíce zmařených životů a tisíce lidí s dlouhodobě poškozeným zdravím,“ uvedl pro Seznam Zprávy biochemik a lékař Jan Trnka.

Skepticky se ke kroku staví i viroložka a členka MeSES Ruth Tachezy. „Sledování tohoto parametru se ukázalo jako zcela chybný přístup již loni na podzim. Odcházející vláda a ministerstvo zdravotnictví opět použily k řízení pandemie tento parametr v září letošního roku s argumentem, že díky proočkovanosti a promořenosti je situace zcela jiná. Jak ale víme, použití tohoto parametru znamená řídit pandemii s několikatýdenním zpožděním, kdy při exponenciálním růstu se již nedá rozjetý vlak včas zastavit,“ popsala.

Mezi dalšími základními principy politici jmenují důraz na osobní odpovědnost a solidaritu nebo na kontrolování opatření. Nepřipojili však konkrétní postup, jak hygieny či jejich pravomoci posílit.

Zdravotníkům má podle plánu pomoci například „včasná distribuce pacientů dle volné kapacity – již ve fázi přijetí k hospitalizaci, nikoliv až ve fázi umístění na JIP.“

Dále se v plánu bez dalších podrobností zmiňuje zvýšená pomoc armády, studentů a dobrovolníků – při testování, trasování nebo přímo v nemocnicích. Zapojení studentů do pomoci v zařízeních má probíhat na základě domluvy. To nicméně už nyní probíhá a nová vláda neuvádí, jak danou pomoc ještě navýšit.

Jak Seznam Zprávy upozornily, medici i zástupci lékařských fakult opětovnou pracovní povinnost studentů odmítají. A ti, kteří mohou, už se do pomoci proti covidu zapojili.

Obdobně praktikována je i řada dalších „okamžitých opatření“, jež mají dle dokumentu nabýt účinnosti do poloviny prosince. Jde například o „výzvu k dobrovolnému snížení počtu sociálních kontaktů, rozhodování hygien na základě lokálních podmínek nebo plošné testování ve školách a firmách“. Také to již zavedeno bylo.

Oblastí, ve které chce naopak nastupující kabinet jít jiným směrem než současná vláda, je testování. Počítá s návratem systému O-T-N, v němž lidé při opatřeních předkládají nejen potvrzení o očkování nebo prodělané nemoci, ale také test. Mluví konkrétně o návratu k PCR testům s platností tři dny.

Podle kandidáta na šéfa zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09) je možné navýšit kapacitu testovacích center na více než 200 000 testů denně. Testování coby efektivní nástroj prevence při pandemii prosazuje i MeSES, odmítavě se k němu naopak staví například náměstkyně ministra zdravotnictví Martina Koziar Vašáková.

„Zvýšit kapacity PCR testů jistě možné je, ale nepředpokládám, že bychom se na deklarovanou kapacitu dostali ze dne na den, ale spíše v řádech týdnů, což bude pro tuto vlnu pandemie v ČR pozdě. Nicméně je to důležité z hlediska potenciální další vlny, která by mohla během zimy přijít,“ míní Ruth Tachezy.

Velká změna by se mohla týkat také lidí očkovaných proti covidu. Nově by měli jít na PCR test v případě rizikových kontaktů i lidé, u kterých uplynulo půl roku od očkování druhou dávkou. Část odborníků už delší dobu uvádí, že podobný krok není od věci. Také vakcinovaní totiž mohou – i když s menší virovou náloží a po kratší dobu – nákazu šířit. Alespoň omezené testování by se tak mělo týkat i jich. „Je to rozumné, i když to může zmenšit motivaci některých k očkování,“ míní Jan Trnka.

S krokem souhlasí i viroložka Tachezy. „Testování rizikových kontaktů, ať už se jedná o očkovaného, či neočkovaného, je samozřejmé, nejen z důvodu omezení šíření infekce, ale i včasné diagnostiky z důvodu včasného podání monoklonálních protilátek,“ dodává.

Obrat kormidla znamená i deklarovaný postoj vládní koalice k povinnému očkování. Debaty o něm sílily v posledních dnech a premiér v demisi Andrej Babiš (ANO) zmiňoval vznik komise, která věc posoudí. Průchozí by například mohlo být zavedení očkovací povinnosti alespoň v rámci profesních skupin, jako jsou zdravotníci nebo pečovatelé. K povinnému očkování, ale i k lockdownu, který by umožnil snížení kontaktů mezi lidmi, vyzvala stávající vládu v demisi i Česká lékařská komora.

Nová vláda ale debaty o zavedení povinnosti smetla ze stolu. „Povinné očkování není řešení, ještě více rozděluje společnost,“ poznamenal Válek. Dodal, že pokud budou chtít povinné očkování samotné profesní organizace, stát jim má vyhovět. Sám ale ruku pro takovou iniciativu nezvedne.

Debatovat chce naopak o protilátkách proti covidu-19, kterými by se případně po určitou dobu mohli lidé prokazovat podobně jako ostatními certifikáty. Podle Válka se nyní čeká na stanovisko odborníků. Výčet dalších opatření, která mají aktuálně bojovat proti doposud nejdramatičtějšímu nárůstu nakažených covidem, končí návrhem na prodloužení vánočních prázdnin o jeden týden.