Omikron zatím neplní nemocnice, systém dostal na hranu jinde

Článek si také poslechněte v audioverzi.

„U nás přišel hlavní nápor teď v pondělí. A to velmi výrazný. Jen během pondělí jsme přímo v naší ordinaci provedli 42 PCR testů, všichni to byli jednoznačně symptomatičtí pacienti. Sledujeme opravdu výrazný nárůst nemocných,“ popisuje pro Seznam Zprávy David Halata, který pracuje jako praktický lékař v Hošťálkové na Vsetínsku.

Praktičtí lékaři přitom vývoj sledují s obavami, už nyní jsou jejich ordinace přeplněné.

„V tomto týdnu pociťujeme opravdu velký nápor a vydatný nárůst počtu pacientů. Do toho samozřejmě běží očkování, jen za minulý týden jsme naočkovali asi 130 tisíc lidí proti covidu. Začínáme se potýkat i s tím, že celá řada z nás také onemocněla omikronem, nebo vypadl někdo z personálu kvůli karanténě. Musíme se proto různě vzájemně zastupovat. A řeší se i další agenda, je toho opravdu hodně,“ přidává se s popisem aktuální situace Petr Šonka, předseda Sdružení praktických lékařů.

Sílící vlna nákaz ovlivňuje i samotnou organizaci péče – je třeba zařídit, aby se v čekárně nepotkávali infekční pacienti s těmi, kdo si přišli pro očkování nebo na vyšetření kvůli svým chronickým potížím. Pacienti si museli zvyknout na telefonické objednávání nebo využívání virtuálních sester – komunikačních online softwarů.

„Po celou pandemii se snažíme nic neomezovat a chceme zuby nehty držet i ostatní péči. Veškerá očkování, ostatní nemoci a lékařská péče, například o diabetiky, pacienty s vysokým tlakem, to vše běží dál. I když už je to někdy nad hlavu a znamená to 12 i 14 hodin v práci denně. Ale zatím se to dá držet,“ pokračuje David Halata.

Varianta omikron v Česku převažuje už řadu dní, podle lékařů ji nicméně nelze rozpoznat pouze z příznaků. Ty jsou totiž podobné nejen deltě, ale také nachlazení nebo chřipce. Zdůrazňují proto význam PCR testů. Pokud jde o samotnou léčbu, mají však stále poměrně svázané ruce – prim stále hraje především léčba příznaků.

V případě rizikových pacientů nakažených omikronem navíc nezabírají monoklonální protilátky dostupné v tuzemsku. Částečně je nahradilo antivirotikum molnupiravir. Také to má ale své limity a nedávno zveřejněné výsledky klinických zkoušek ukázaly nižší účinnost, než se kterou se původně počítalo.

„Teď opravdu máme jen ten molnupiravir, včasné očkování a symptomatickou léčbu. To je vše, co je podloženo daty a je smysluplné to v ambulantní péči využívat,“ shrnuje lékař Halata.

Kromě toho zmiňuje pilotní projekt využití ultrazvuku v ordinacích praktických lékařů, do kterého se zapojilo více než sto praktiků v Česku.

„Výsledkem je, že jsme při vyšetření v ordinaci schopni během 10 minut diagnostikovat covidový zápal plic s větší přesností než na příjmové ambulanci v nemocnici, a jsme tak schopni okamžitě reagovat. Přišli jsme také na to, že ultrazvuk zápal plic vidí dříve než rentgen. Takže dost často vidíme zápal plic na ultrazvuku o den nebo o dva dny dříve, než se pacient začne zhoršovat. Má to obrovský efekt, v naší ordinaci to změnilo péči o covidové pacienty,“ popisuje David Halata s tím, že by projekt zasloužil větší podporu ministerstva i pojišťoven.

Lékaři se shodují, že zcela zásadní je, aby lidé nadále dodržovali všechna opatření, očkovali se a před nákazou chránili sebe i okolí. S jakýmikoliv příznaky respirační nákazy by především neměli chodit do pracovního či jiného kolektivu. Vzhledem k infekčnosti omikronu se však praktici obávají, že přetížení ordinací bude ještě pár týdnů trvat.

„Na primární péči to vše leželo už před omikronem. To, co se nyní rozjíždí, se silně podobá té nejvyšší kulminaci podzimní vlny. A pravděpodobně to bude ještě horší. Pozitivní je pouze to, že zatím lidé stonají relativně lehce,“ uzavírá Petr Šonka.