Článek
Omikron může být podle vědců z Covid-19 Genomic Project poslední variantou covidu. Britskému listu The Times to řekl ředitel projektu Jeffrey Barrett.
Že se omikron stane variantou poslední, vědci předpokládají proto, že v současné chvíli v populaci výrazně převládá a nové varianty se již ve velké míře neobjevují. V oběhu se navíc tato varianta drží zdaleka nejdéle ze všech, a to včetně té původní.
Podle biochemika Jana Pačese to ale neznamená, že máme zcela vyhráno. Covid stále přichází v rychlých vlnách a vytvářet cílené vakcíny je stále náročné, což boj s nemocí komplikuje.
Seznam Zprávy pro ukrajinské běžence
Znáte nějaké ukrajinské běžence? Máte je ve svém okolí? Nasdílejte jim důležité informace, které pro ně připravují Seznam Zprávy, například o očkování proti covidu.
„To, že nevznikne další nová velká varianta, neznamená, že se nebude dále vyvíjet omikron. Zatím nad covidem nemůžeme mávnout rukou,“ říká v rozhovoru pro Seznam Zprávy vědec a popularizátor přírodních věd, který pracuje v Ústavu molekulární genetiky Akademie věd.
Lze opravdu považovat omikron za poslední variantu?
V podstatě je to pravda. Důvodem je, že vzorky, které ukazují na jiné varianty koronaviru, už skoro nenacházíme, na rozdíl od posledních let. Například ještě před rokem se covid v jednotlivých zemích lišil.
Varianty jako alfa a gama někde vznikly z původního covidu a rozšířily se. Dnes už je ale v podstatě všude omikron.
Očkování proti covidu-19
Modifikované vakcíny proti omikronu už jsou v Česku a od 12.září se mohou lidé registrovat na konkrétní termín očkování. Na některých místech však budou k dostání opět i bez registrace.
Covid už bude všude stejný?
Když mluvíme o omikronu, myslíme samozřejmě jeho různé subvarianty. Světová zdravotnická organizace (WHO) už v tuto chvíli nová jména nedává, z toho hlediska můžeme říct, že se jedná o poslední variantu. V zásadě lze ale říct, že každá další varianta bude dceřinou variantou omikronu.
„Co se změnilo, je pandemie samotná“
Přestanou se tedy objevovat úplně nové varianty?
V podstatě můžeme říct, že subvarianty omikronu se budou vyvíjet podobně, jako se doteď vyvíjely hlavní varianty. Jedna zase vyhraje tím, že nakazí většinu lidí a vytlačí ostatní subvarianty.
Je ale potřeba říct, že například varianta BA.1 a BA.5 se od sebe liší podstatně více než třeba alfa od delty. Opravdu se jedná spíš o pojmenování.
Takže se spíš změnilo to, jak virus zvládáme?
Je to přesně tak. Co se změnilo, je pandemie samotná. Na začátku nikdo neměl protilátky, což už teď neplatí. Naprostá většina už covid prodělala nebo je očkovaná, takže pro virus je mnohem těžší je infikovat.
Předtím vyhrála ta varianta, která se šířila nejrychleji. Dnes vyhrává ta, která se nejlépe dokáže vyhnout protilátkám. Virus se vyvíjí, ale jinak.
Platí stále, že s novou vlnou přijde nová varianta?
Ano, s každou vlnou přijde jiná varianta, která se bude umět lépe vyhnout protilátkám z předchozích vln. Podobně jako u chřipky.
Mutace a varianty koronaviru
Virus SARS-CoV-2 se stejně jako jiné RNA viry šíří prostřednictvím napadených lidských buněk, kde vytváří své kopie. To mu umožňuje další šíření. Při tvorbě kopií mohou vznikat náhodné „překlepy“, tzv. mutace.
V případě, že je tato mutace pro virus z nějakého důvodu výhodná (například urychluje jeho šíření nebo pomáhá unikat imunitnímu systému), bude se taková mutace šířit dále. Pokud nějaká linie nasbírá více mutací, které jsou pro ni výhodné, může taková linie získat výraznou výhodu nad ostatními liniemi a šířit se rychleji. Pak se mluví o významné variantě.
Čím více lidí je nakaženo virem, tím více vzniká mutací a tím větší je i šance, že vznikne nová varianta. Očkování proti viru snižuje počet nakažených, a tím omezuje počet mutací a šanci vzniku nových úspěšných variant viru. „Očkování také vytváří nepříznivé podmínky pro virovou replikaci v naočkovaném infikovaném jedinci,“ popisuje vědkyně Petra Mlčochová, která covid zkoumá na University of Cambridge. „Naopak čím více se bude virus replikovat, vytvářet větší počet svých kopií, tím větší je pravděpodobnost, že vytvoří mutace.“
Když mluvíme o covidových vlnách, vědci z Covid-19 Genom Project se domnívají, že jich bude ubývat a časem by se mohly zredukovat na jednu ročně.
To si nemyslím. Původně jsme si mysleli, že vzhledem k charakteru covidu dojde k tomu, že se bude – podobně jako chřipka – šířit sezonně.
Určitě to ale není otázkou nejbližších let. I v tomto roce jsme zažili víc vln včetně té letní. Naopak se zdá, že vlny jdou rychleji za sebou, což je problém.
Pokud by covid přicházel v jedné vlně, mohli by se na něj virologové více zaměřit a lépe s ním bojovat.
Takže zatím není možné vytvářet více cílené vakcíny, jako například proti chřipce?
Není v lidských silách analyzovat novou vlnu každé 3 měsíce, vytvořit cílenou vakcínu, nechat ji testovat, vyrobit a distribuovat. To výrazně komplikuje boj s nemocí.
Například v boji s chřipkou jsme schopní analyzovat vlnu za rok, s vypětím sil za půl. Naopak se zdá, že vln covidu je více a rychleji za sebou.
Z mého pohledu se tedy jedná spíše o předpoklad evoluční, data nás k němu ale zatím neopravňují.
Zatím tedy není na místě brát covid jako klasické sezonní onemocnění podobně jako chřipku?
Jako chřipku určitě ne, ale situace je podstatně jiná než před několika lety. Teď už víme, kdo je na ten vir více senzitivní, takže známe rizikové skupiny. Máme očkování, které zamezuje vážnému průběhu a úmrtí.
Nemá už cenu zavádět tvrdé lockdowny jako třeba v Číně, ale pořád se jedná o smrtelnou nemoc a jednu z nejčastějších příčin úmrtí.
Zatím nad tím nemůžeme mávnout rukou. I v současné chvíli jsou znatelné jeho dopady na dlouhodobé zdraví, ale i na ekonomiku a zdravotní systém.
Máte tím na mysli třeba postcovidové syndromy?
Ano, takzvaný long-covid bude i nadále problém. I člověk, který třeba nebyl v nemocnici, může mít dlouhodobé následky, které budou nadále ovlivňovat zdravotnictví i ekonomiku.
Long covid pod drobnohledem
Postcovidovému syndromu a jeho vlivům na nespavost nebo psychiku jsme se věnovali v analýze. Například se v ní dozvíte, kolik procent nemocných po akutní infekci bojuje s nespavostí a dalšími poruchami spánku a proč to může být do budoucna problém.
Pomohli s výzkumem chování koronaviru zkušenosti z předchozích pandemií, například SARS a MERS?
S tím, jak probíhá pandemie, bohužel ne. V podstatě jsme museli začít od začátku. Obě předchozí pandemie měly výrazně jiný průběh a navíc se nám je podařilo v podstatě zastavit. Tolik lidí tolik různých mutací nikdy nepotkalo.
Samotný rozsah epidemie covidu-19 je pro epidemiology něčím novým. SARS 1 jsme úplně zastavili a MERS se objevuje každý rok pouze lokálně. Obě onemocnění ale měla proti covidu-19 velmi málo nakažených.
Příkladem nám trochu šla chřipka, ale takhle důkladně jsme žádné virové onemocnění dosud zkoumat nemohli.
S čím předchozí koronaviry pomohly, je hlavně jejich biologie. Do doby objevu prvního coronaviru se jimi virologové v podstatě zabývali jen velmi málo.
