Pohnuly restrikce vakcinací seniorů? Efekt mají, ale vzniká nový problém

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Česko v posledních týdnech očkuje proti covidu-19 víc, ale pořád ne dostatečně rychle a efektivně. Alespoň pokud jde o vyšší věkové skupiny. Ukazuje to analýza veřejných dat o vakcinaci a prezentace Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS), kterou má redakce Seznam Zpráv k dispozici.

První výraznější restrikci zaměřenou na vyšší proočkovanost proti covidu-19 vláda schválila 20. října. Tehdy vyhlásila mimo jiné zkrácení platnosti testů a konec jejich proplácení od listopadu. Už následující dny se před některými očkovacími centry začaly po dlouhé době tvořit fronty. Zájem se přitom zvedl i ve věkové kategorii nad 60 let.

Během září a první půlky října chodilo pro první dávku očkovací látky jen okolo 500 lidí v tomto věku denně. Hned druhý den po vyhlášení nových pravidel se jejich počet přehoupnul přes tisícovku. A stále setrvale stoupá. Ve čtvrtek si pro první dávku vakcíny přišlo 2 627 takto starých lidí, zatím nejvíc od vyhlášení podzimních opatření.

„Očkovaní roste, za poslední tři týdny přibylo 50 tisíc očkovaných seniorů. Určitý vliv na nárůst zájmu o očkování mají i opatření, ale chci věřit tomu, že si lidé uvědomili, že hlavní výhodou očkovaného člověka je, že má výrazně snížené riziko těžkého průběhu,“ řekl pro Seznam Zprávy Ladislav Dušek, šéf zdravotnických statistiků.

Na první pohled optimistická zpráva o vyšším zájmu o očkování mezi staršími lidmi ale v celkovém kontextu působí poněkud jinak. A to hned ze dvou důvodů.

Za prvé je nově příchozích pro první dávku očkování stále velmi málo. Pro srovnání: nejvyšší zájem byl v této kategorii na konci dubna, kdy se nechalo očkovat v jediný den až 51 170 lidí. Od té doby se i přes aktuální změnu trendu nechává očkovat stále méně lidí.

V Česku žije 2 783 757 lidí ve věku nad 60 let, z toho 2 301 150 má základní schéma očkování dokončeno a zbývajících 482 607 se doposud neočkovalo a ani se k očkování neregistrovalo.

ÚZIS upozorňuje, že 83 078 lidí v tomto věku nemoc prodělalo a vyléčilo se. Teoreticky tak mohou být alespoň do určité míry chráněni protilátkami po prodělání choroby. I po odečtení této masy nicméně v zemi zůstává 399 529 lidí nad 60 let, kteří nejsou před covidem-19 chráněni.

Pokud by se od nynějška každý den dostavil pro první dávku stejný počet lidí z této věkové skupiny jaký přišel ve čtvrtek – během podzimu zatím nejsilnější den – trvalo by plné proočkování všech ještě přibližně pět měsíců, tedy do dubna 2022.

Vše nicméně naráží ještě na jeden problém, a tím je postupné vyvanutí efektu očkování, ke kterému nejsilněji dochází právě u starších lidí.

„Ochranný efekt očkování proti nákaze klesnul u seniorů 65+ pod 60 %,“ popsal Ladislav Dušek. Dodal, že v seniorní kategorii nyní roste také nemocnost. Podle dat ÚZIS týdenní počty nakažených seniorů překročily hranici 520 na 100 tisíc obyvatel.

Pozitivní zprávou je to, že si vakcíny u většiny seniorů stále drží dobrou účinnost, pokud jde o ochranu před hospitalizací a těžkým průběhem. Například ve věku 65+ je redukce rizika pobytu na JIP po dokončeném očkování stále na hodnotě 82 procent.

I přesto však pro další týdny bude klíčové nejen naočkování stovek tisíců seniorů, ale také podávání posilujících dávek. A jak vyplývá ze studie sociologické společnosti P&Q Research, na nízký zájem se stát vymlouvat nemůže. Podle zjištění chce ve věku 60 a více let takzvaný booster až 86 % očkovaných.

Z oficiálních dat však vyplývá, že posilující dávku zatím dostalo 64 % lidí ve věku od 60 let, kteří na ni již mají nárok. Výdej tedy o 22 procentních bodů zaostává za mírou ochoty nechat si dávku aplikovat.

„Výdej boosterů je celkově mírně zpomalený – řada lidí se zájmem o posilující dávku se k ní dostává až týdny poté, co na ni má nárok. To může být důsledkem nedostatku kapacit v některých oblastech, ale také příliš složitý systém registrace,“ popisují sociologové.

Zaostávání výdeje posilujících dávek za ochotou podle nich může být klíčovým problémem pro zvládnutí epidemie do Vánoc a konce roku. „V prosinci navíc problém může zesilovat. Díky zkrácení doby odstupu na pět měsíců v systému jednorázově přibude až 1,8 milionu nových potenciálních žadatelů o posilující dávku, kteří byli doočkováni v červnu 2021. Zhruba 1,2 milionu může mít zájem o posilující dávky,“ dodávají. Řada krajů nyní očkovací kapacity navyšuje.

Jak moc se nakonec v následujících týdnech podaří seniory proočkovat a dalším podat boostery, bude záviset i na postoji nové vlády. Například v otázce povinného očkování, které by se podle ministra v demisi Adama Vojtěcha (za ANO) mělo týkat i lidí nad 60 let a mělo by podle něj začít příští rok v březnu, panuje mezi odcházejícím a nastupujícím kabinetem rozpor.

S přispěním Dávida Pásztora.