Článek
Minus sedm procent. To je revidovaný odhad do roku 2023, který budou muset evropské banky odečíst od očekávaných zisků. V účetnictví to budou vykazovat jako „dopady koronaviru“. Takové ztráty vyvolá podle analytika Jerneje Omanena a Jean-Francoise Neueze zvýšené úvěrové riziko, které banky kvůli vachrlaté kondici podniků ponesou.
Banky se marně zotavovaly z burzovních propadů, které se udály během úterý. Důvodem byly obavy kolem epidemie a také válka o cenu ropy. Saúdská Arábie od dubna zvýší těžbu na rekordních dvanáct milionů a tři sta tisíc barelů denně, oznámila to státní ropná společnost Saudi Aramco. Ministr energetiky pak uvedl, že nevidí důvod, aby se konala nová schůzka předních těžařských států. Krach této schůzky závěrem minulého týdne spustil pád cen ropy.
Evropské akcie zahájily středeční obchodování nečekaně silným růstem, který byl reakcí na nečekaný krok britské centrální banky. Ta se rozhodla citelně snížit základní úrok, aby zmírnila dopady šíření nového koronaviru na ekonomiku.
Panevropský index STOXX 600 přibližně hodinu po otevření připsal 2,2 procenta na 342,70 bodu, než část zisků smazal. Londýnský index FTSE 100 ve stejnou dobu vykazoval růst o 1,7 procenta na téměř 6060 bodů. Krok britské centrální banky povzbudil také akcie obchodované na německém, francouzském a španělském trhu. I ty přidávaly asi dvě procenta. V posledních dnech oslabovaly vinou dvojího šoku z propadu cen ropy a z rychlého šíření epidemie nového koronaviru.
Jenže pak se situace obrátila, investoři si přebrali další rizika a nakonec skončily hlavní evropské indexy v minusu. A stejným směrem se pak vydaly také akcie v USA, které v polovině obchodování ztrácely téměř pět procent.
