Po Šanghaji Peking. Tvrdý boj Číny s covidem pocítí celý svět

Po měsíci přísného lockdownu začala křivka nakažených v Šanghaji konečně klesat. Pozornost čínské vlády se tak přesunula na sever. Řádně nervózní je nyní Peking, kde vláda po výskytu několika pozitivních případů vyhlásila masové testování. Obdobný krok byl v případě Šanghaje předzvěstí kompletního uzavření města.

Na poplach bijí i ekonomové. Dopady neutuchající čínské politiky nulové tolerance pocítí dodavatelské řetězce po celém světě.

Peking v pondělí zahájil velké třídenní covidové testování, ze kterého jsou omluveny asi dva miliony lidí žijících v méně obydlených příměstských čtvrtích. Dalších zhruba 20 milionů testu neunikne a rozhodně ne ti, kteří bydlí či pracují v hlavní obchodní čtvrti Čchao-jang.

Právě oblast Čchao-jang, kde se mimo jiné nachází množství ambasád a zahraničních podniků, se se svými 42 nakaženými stala pekingským epicentrem. Testy po celém městě od pátku odhalily 114 případů. Ve středu vládní čtvrť Tchung-čou doporučila rodičům až do odvolání neposílat děti do škol.

Ačkoli je situace v Pekingu v porovnání s ostatními čínskými místy mírná, hlavní město je v nejvyšší pohotovosti i kvůli blížícímu se celostátnímu kongresu komunistické strany.

Vzhledem k síle reakce na desítky nakažených není pochyb, že Čína ve strategii nulové tolerance nehodlá polevit. Po výskytu několika případů uzavírá milionová města, a to včetně těch, která jsou pro čínskou i světovou ekonomiku naprosto klíčová.

Pekingské obchody od pondělí zažívají podobný nápor jako dříve ty šanghajské, wuchanské či hongkongské, ačkoli úřady trvají na tom, že k panickým nákupům důvod není.

25letý Joseph Li a jeho spolubydlící ze čtvrti Čchao-jang, poučeni z videí hladových obyvatel Šanghaje, vyrazili na urychlený nákup mražených i čerstvých potravin. Zásoby udělali nejméně na čtyři dny. Zatím jsou ale poměrně optimističtí.

„Pokud lockdown skutečně přijde, myslím, že vláda, komunita a naše společnost nás podpoří dodávkami,“ řekl pro SCMP Li. „Do vlastních zásob se pustím jen v případě, že nám dojdou balíčky nebo nedorazí nezbytné věci. Zásoby jsou jen pro případ nouze,“ dodává.

O spoléhání se na vládní pomoc by mohli říct své lidé ze Šanghaje. Seznam Zprávy se dříve spojily s Češkou Janou, která ve městě dlouhodobě žije. Popsala, že hladovějící lidé často volali o pomoc ze svých balkonů, načež je drony napomínají, aby „nezpívali“.

„Já třeba zůstávám každý den vzhůru do půlnoci, protože donáškové služby mají každý den omezený počet objednávek, které stíhají vyřídit, a o půlnoci se to číslo resetuje. Už pátý den v řadě se mi však ukazuje ‚vyprodáno‘ i dvě minuty po půlnoci. Jiní lidé vstávají v 5 hodin ráno, aby zkusili zadat objednávku. Jenže systém je přetížen, vyřízeno je jen minimum objednávek,“ popisovala neúspěšné pokusy.

Čínská vláda se snaží zamezit šíření infekce z okolních států všemožnými způsoby. Mimo jiné spoléhá i na schopnosti zvířat – na hranice s Vietnamem rozmístila hejno asi 500 hus, které jsou připravené odhalit a případně štípnout každého, kdo se pokusí hranici nelegálně překročit. Husí armáda je na stanovištích od loňského října a je oceňována jako úspěšný bojovník proti přenašečům viru ze zahraničí. Nepotřebuje žádné speciální školení. Své území si pětikiloví ptáci zuřivě brání, píše National Geographic.

Opeřenou posádku doplňuje asi 400 hlídacích psů smíšených plemen, kteří doprovází pochůzkáře. Husy mají svá pevná stanoviště. Husy jsou po psech nejstarší domestikovaná zvířata, uvádí nedávná studie.

Dva roky od vypuknutí pandemie se opět objevují pochybnosti o čínském způsobu počítání úmrtí souvisejících s koronavirem.

Šanghaj je největším čínským městem a momentálně i největším epicentrem covidu-19. Od 1. března eviduje úmrtnost (CFR) 0,036 procenta – 36 úmrtí na 100 000 infikovaných lidí. Takový počet obětí je nízký i v porovnání se zeměmi, které jsou celosvětově chváleny za příkladný boj s pandemií.

„Kdyby Šanghaj měla podobné CFR jako Nový Zéland, tedy 0,07 procenta, pak by musela zaznamenat více než 300 úmrtí,“ řekl agentuře AFP Michael Baker, profesor veřejného zdraví na University of Otago na Novém Zélandu.

Přestože si podle oficiálních statistik covid s příznaky prožilo asi 200 000 lidí a bez příznaků více než 470 000, viru podlehlo méně než 5 000 lidí.

Jedním z vysvětlení čínských údajů může být přísnější klasifikace „úmrtí souvisejícího s covidem“, uvedl pro AFP Paul Tambyah, prezident Asijsko-pacifické společnosti klinické mikrobiologie a infekcí.

Čínská zdravotnická komise pro agenturu uvedla, že počítá virem nakažené lidi, kteří zemřou dřív než se z covidu-19 zotaví. To ponechává otevřenou možnost, že pacienti, které už předtím trápily zdravotní potíže, nejsou v celkovém počtu zemřelých zohledněni.

Podle čínské vlády jsou nízká čísla důkazem, že se jí striktní přístup ke koronaviru vyplácí. Podle odborníků tato data neříkají celý příběh. Čínskou veřejnost nedávno pobouřila uniklá nahrávka diskuse mezi zdravotnickými úředníky. „Tato pandemie se stala politickým problémem, který spotřebovává tolik lidské síly, zdrojů a peněz, jen aby řešil nemoc podobnou chřipce. Která další země podle vás nyní sahá po podobné prevenci epidemie?“ ptal se úředník v nahrávce.

Odpověď na jeho otázku je „žádná“. Ani ty nejvíc autokratické státy, které disponují sledovacími sítěmi a mechanismy na kontrolu společnosti, strategii nulového covidu, tak jak ho aplikuje Čína, nezavádí.

Vyhlídky na lockdown dalšího klíčového města vyvolávají úzkosti především v ekonomických kruzích, zejména mezi investory a společnostmi, jejichž dodavatelské řetězce procházejí Čínou. Od poloviny března zavedlo proticovidová opatření více než 70 měst, která představují 40 % národní ekonomické síly.

Elisabeth Waelbroecková-Rochaová, hlavní mezinárodní ekonomka společnosti S&P Global Market Intelligence, uvedla, že kromě narušení globálních dodavatelských řetězců a podpory inflace covidová omezení podkopala i čínský hospodářský růst.

Čína si pro rok 2022 dala za cíl nárůst hrubého domácího produktu o 5,5 procenta, což je podle ekonomky za těchto okolností nedosažitelné. Čínské úřady se snaží udržet v provozu alespoň továrny a zejména přístavy tím, že zaměstnanci pracují v „uzavřených bublinách“. Na pracovišti tedy prakticky žijí a stýkají se s minimem lidí.

I tak se ale prodlužují dodací lhůty do mnoha globálních společností, které jsou na čínských továrnách závislé. Podle odhadů analytiků je pravděpodobné, že se šanghajský lockdown projeví jako dominový efekt. Odvětví automobilové a spotřební elektroniky dle nich zasáhne i v červnu a červenci.

„Přetížení čínských přístavů naznačuje, že celosvětové zpoždění lodní dopravy pravděpodobně přetrvá po celý rok 2022, i když zůstane pod maximem zaznamenaným v roce 2021,“ dodala Francoise Huangová, hlavní ekonomka Allianz Trade.

Samotný lockdown Šanghaje znamená „nevyhnutelný nepříznivý vedlejší efekt na celou ekonomiku a narušení dodavatelského řetězce doma i v zahraničí“, uvedl Tung Ťin-jüe, hlavní čínský ekonom společnosti BBVA Research.

Přesměrování produktů z Šanghaje do přístavů v Su-čou a Jang-čou v provincii Ťiang-su pak opozdí i dovozy materiálů, jako jsou například plastové háčky na věšáky ze Švýcarska. Za zpoždění může i zpřísněná administrativa.