Pět dní neznamená konec infekce. Opatrnost je třeba i poté, ukazují data

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Pravidla pro izolace nakažených lidí a karantény jejich kontaktů jsou v Česku rozvolněna nejvíce od začátku pandemie. Pro obojí platí 5denní lhůta - pokud diagnostikovaní nemají příznaky, mohou se bez testu vrátit zpět do práce.

Nově je tam nebude čekat ani pravidelné testování, a to po následujících 30 dnů.

„Víme, že karanténa u omikronu stačí pět dní, a také víme - a to bylo velké překvapení - že ten, kdo prodělal omikron, tedy měl pozitivní PCR test a byl v izolaci, tak tento člověk od data odebrání testu je 30 dnů de facto bez rizika, že se nakazí, je nulové riziko vážného průběhu,“ komentoval rozhodnutí ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09).

Zkušenosti ze světa ale tak jednoznačné nejsou.

Zkrácení izolací a karantén doporučilo vzhledem k omikronu už v prosinci americké Centrum pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC). Změnu odůvodnilo tím, že „k většině nákaz dochází časně v průběhu onemocnění, obvykle jeden až dva dny před nástupem příznaků a dva až tři dny po nich.“

Například The New York Times ale upozornil, že část odborníků posun hodnotila jako riskantní, někteří vládní agenturu podezírali z kapitulace pod tlakem firem, které trápí personální problémy.

Právě potřebou udržet společnost a ekonomiku v chodu odůvodňuje zkrácení karantén i izolací většina států, které ke kroku přistoupily. Některá nová data však ukazují, že nákaza omikronem není rapidně kratší než u jiných variant.

„Množství virové RNA bylo nejvyšší tři až šest dnů po diagnóze či tři až šest dní po nástupu symptomů,“ shrnují například závěry japonské studie, která zkoumala průběh infekce při nákaze omikronem.

Na to, že pět dní automaticky neznamená konec infekčnosti, upozornila také Britská agentura pro zdravotní bezpečnost (UKHSA). Podle jejích odhadů může být 10 až 30 procent lidí pozitivních ještě šestý den. Důrazně doporučuje ukončovat izolaci až dvěma negativními testy. Ostatně i Izrael, který izolaci pro bezpříznakové zkrátil na pět dní teprve nedávno, udržuje povinnost ji ukončit negativním testem.

Česko zvolilo benevolentnější cestu. Někteří odborníci však upozorňují, že nemusí být z epidemiologického hlediska zrovna výhodná. „V Izraeli zjistili, co dávno víme, že zkrácení izolace na pět dní nefunguje. Většina lidí zůstává pozitivních a infekčních. To v Česku jsme mazanější, po pěti dnech na výstupu z karantény/izolace nedáme test a problém je vyřešený. Do práce se tak vracejí nakažené osoby a dále šíří infekční nemoc,“ uvedl například Marián Hajdúch, ředitel Ústavu molekulární a translační medicíny Lékařské fakulty Univerzity Palackého v Olomouci.

Na to, že by měla být izolace i karanténa ukončena testem, upozorňuje také odborná skupina MeSES.

„Doba karanténních opatření je kompromisem mezi politicko-ekonomickými a odbornými pohledy. U dříve nenaočkovaných lidí ale lze očekávat delší vylučování viru,“ uvedl pro Seznam Zprávy Petr Pazdiora, epidemiolog a přednosta Ústavu epidemiologie Lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Plzni.

Také podle molekulárního imunologa z Ústavu molekulární genetiky AV ČR Václava Hořejšího jde spíše o kompromis. Možný je však i díky tomu, že omikron podle všeho obvykle nezpůsobuje těžké průběhy covidu.

„Kdyby řekněme cca dvě procenta lidí zůstala i nadále infekčních, tak by to asi nebyl problém. Kdyby to bylo 50 procent, tak by to problém byl. Bohužel nikdo neví, kolik procent to je, takže je to jakýsi více méně riskantní odhad, že je to spíše těch málo procent,“ popsal.

„Trvat na mnohem větší bezpečnosti by vedlo k absenci příliš mnoha lidí v zaměstnáních - přitom by velká většina vůbec nebyla nemocná,“ dodal. Doporučuje, aby si lidé udělali na závěr izolace test dobrovolně, zejména pokud jsou ve styku s rizikovými.

Snížit riziko možného přetrvání infekčnosti a šíření viru má také doporučení nosit i po ukončení karantény respirátor při kontaktu s ostatními lidmi. A to minimálně pět dní.