Ottawa utichla. Tresty ale účastníky „konvoje svobody“ ještě doženou

S příchodem neděle byla kanadské metropole Ottawa nezvykle tichá. Po 24 dnech totiž jedna z největších policejních operací v historii země ukončila „okupaci“ hlavního města. Za tou stáli demonstranti, kteří nesouhlasili s pandemickými opatřeními vlády a kteří mají za poslední týdny na svědomí hned několik podobných akcí.

V neděli odpoledne tak byly ottawské ulice, které ještě minulý týden ucpávali kamiony, provizorní jídelny a hluční demonstranti, z velké části prázdné. Vystřídaly je vozy policejní, jejichž posádky měly za úkol město vyčistit.

Podle aktuálních informací bylo ve spojení s blokádou města dosud zatčeno 191 lidí, 79 vozidel bylo odtaženo a na adresu 107 lidí bylo vzneseno 389 obvinění z trestného činu. Obvinění zahrnují maření policejního výkonu, neuposlechnutí soudního příkazu i napadení, uvedl tamní dočasný policejní náčelník Steve Bell.

Na postupném dobývání „ztraceného“ území policie pracovala již v předchozích dnech. Počet demonstrantů ve městě podle Bella nyní dramaticky klesl. Opatření, jako je velká policejní přítomnost a oplocení, jsou prý ale stále nutná, aby se protestující davy nevrátily.

Ottawská policie také již dříve zřídila téměř 100 kontrolních stanovišť kolem hlavního místa protestu. Ta by zatím měla zůstat a Bell požádal občany, aby je i nadále respektovali. Co se týče premiérem vyhlášeného nouzového stavu, i ten zůstává stále v platnosti. O jeho další budoucnosti však rozhodnou kanadští poslanci v pondělí.

„Chápeme rozsah a význam opatření, která jsme zavedli. Budou v platnosti jen tak dlouho, dokud to bude nutné,“ uvedl v neděli pro kanadský web Global News tamní ministr pro nouzovou připravenost Bill Blair. Neuvedl žádný časový plán ani kritéria, která by konec opatření mohla přinést, a upozornil, že určitá „hrozba stále existuje“.

Jak již bylo zmíněno výše, demonstrace v Ottawě vedla k zatčením některých protestujících i k několika obviněním. V neděli pak tamní policie na Twitteru informovala také o pokutách, které hrozily demonstrantům, kteří se i nadále zdržovali ve vyklízené oblasti.

Hon k odpovědnosti však zdaleka nekončí. Policie některé z protestujících zachytila na kamerách a nyní bude provádět jejich identifikaci. Podle náčelníka Bella tak bude v následujících měsících probíhat vyšetřování, které povede k finančním sankcím a trestním obviněním.

V neděli podle informací webu CNN navíc kanadské úřady zmrazily finance spojené s určitými jednotlivci a společnostmi, o kterých se věří, že jsou do protestů zapojeni. Zmraženo již bylo celkem 206 finančních produktů, včetně bankovních a firemních účtů. Královská kanadská jízdní policie také zveřejnila informace o 56 subjektech spojených s jednotlivými vozidly.

Nouzový stav, který kanadský premiér Justin Trudeau vyhlásil, aby situaci mohl dostat pod kontrolu, si vysloužil různé reakce. Odpůrci liberálního předsedy vlády v Konzervativní straně, z nichž mnozí „Konvoj svobody“ podporovali, například označili opatření za přehnaná.

Někteří odborníci si navíc nejsou jisti, zda nastalá situace opravdu umožňovala premiérovi sáhnout právě po tomto nástroji. Zákon o nouzovém stavu totiž může být v Kanadě využit až v momentě, pokud „vážné ohrožení životů či bezpečnosti nemůže být odvráceno již platnými zákony“.

Organizace The Canadian Civil Liberties Association, která se věnuje ochraně občanských svobod a ústavních práv, se dokonce opatření rozhodla napadnout u soudu. Nejspíše tak dojde k oficiálnímu soudnímu přezkumu vládních kroků.

Lori Turnbullová, profesorka veřejné správy na Dalhousieově univerzitě v Novém Skotsku, je nicméně toho názoru, že k poškození premiérovy značky v zemi nedojde. Zejména obyvatelstvo Ottawy totiž blokádou města příliš nadšené nebylo.

Jak upozorňuje list Financial Times, protesty se staly také součástí amerických kulturních válek. Donald Trump označil Trudeaua za „krajně levicového šílence“, zatímco kroky protestujících kamioňáků ocenil třeba texaský senátor Ted Cruz a guvernér Floridy Ron DeSantis. Moderátoři Fox News zase kanadskému premiérovi přisoudili nálepku tyrana.

List The New York Times nicméně přichází s důležitou otázkou, na kterou zřejmě odpoví až čas: Byly kanadské protesty jen výkyvem, nebo šlo o něco většího?

Demonstranti byli zapálení, organizovaní, dostávalo se jim finanční podpory a lidé, kteří s nimi sdíleli postoj k očkování, jim na ulicích chodili děkovat. Taková spontánní hnutí mohou mít problém přeměnit energii ve skutečnou změnu. Zda tak lidé sledovali začátek zásadnějšího posunu v politické scéně země, se teprve ukáže.

Protesty vypukly v Kanadě již v lednu, kdy stovky kamionů zablokovaly dopravu v centru velkých měst, včetně důležité dopravní a ekonomické tepny mezi Kanadou a USA. U jejich zrodu byl podle všeho nesouhlas některých řidičů kamionů s nařízením vlády, podle nějž musejí být očkovaní proti covidu-19, aby mohli vjet do země.

Demonstrace nicméně přerostly v obecnější odpor vůči pandemickým restrikcím a vládě premiéra Trudeaua. Ten dokonce minulé pondělí poprvé využil zákon o nouzovém stavu (Emergencies Act), který dává vládě široké pravomoci pro potlačení vlny dopravních blokád.

Hlavní město představovalo poslední baštu protestního hnutí. Zásah proti takzvanému Konvoji svobody, který do metropole přijel na konci ledna, začal v pátek ráno. Protesty například na hraničních přechodech skončily v průběhu minulého týdne.

Demonstrace se neobešly bez agrese ze strany protestujících a někteří policisté proti občanům použili i pepřové spreje. Dva případy policejní činnosti v Ottawě pak prověřuje speciální vyšetřovací jednotka. Obtěžování, urážení či vyhrožování hlásili také reportéři, kteří jednotlivé protesty pokrývali.