Oteklé prsty a vážné záchvaty. Děti po covidu trpí i méně známými potížemi

Článek si můžete pustit také v audioverzi.

Malé Julii bylo patnáct měsíců, když se u ní potvrdil covid-19. Příznaky byly zpočátku mírné, lehká rýma a zvýšená teplota.

„Hodně si ale ukazovala na hlavičku a chvílemi měla šílené záchvaty pláče. V jedné chvíli se zadívala takzvaně do blba a padla k zemi. Hned jsem k ní běžela, zvedla ji a ona prakticky nereagovala. Manžel volal sanitku,“ popisuje pro Seznam Zprávy paní Lucie z Prahy.

Dívka se dostala do péče lékařů, v nemocnici ale dostala další záchvat – podobný tomu, který mívají pacienti s epilepsií – a byla převezena na dětskou neurologii Fakultní Thomayerovy nemocnice.

„V Krči ještě ten večer dceru čekaly odběry krve, CT vyšetření a lumbální punkce. Další den EEG (vyšetření aktivit mozku, pozn. red.). Dle výsledků to byla epilepsie vyvolaná covidem,“ dodává maminka malé pacientky. Ještě několik týdnů po záchvatu měla holčička problémy s chůzí a podle maminky trvalo, než to „byla zase ona“. Rodiče ji musejí nadále sledovat, zejména když onemocní. „Takže jsem pořád jako na trní,“ dodává paní Lucie.

Přestože podobné neurologické potíže u dětí související s covidem nejsou veřejně tak často skloňované, v zahraničí se jim věnuje již celá řada studií. Jedna z retrospektivních prací amerických vědců dokonce poznamenává, že nejde o zcela raritní záležitost. „Záchvaty, včetně delších epileptických záchvatů, se mohou objevit bez předchozí horečky i u dětí, které do té doby epilepsií netrpěly a nemusí být spojeny s těžším průběhem covidu,“ zmiňují odborníci.

Pokud jde o dopad covidu na dětské zdraví, podle dat jej většina malých pacientů překoná bez příznaků nebo s mírnými zdravotními problémy, jako je rýma, kašel nebo zvýšená teplota. Lékaři však zároveň upozorňují na to, že ani dětem se nemusí vyhýbat závažné potíže.

Nejvíce zmiňovaným je zejména vzácný syndrom multisystémové zánětlivé odpovědi spojené s covidem-19 (PIMS-TS). „Od začátku pandemie v České republice evidujeme přes 400 případů,“ říká lékař Jan David z Pediatrické kliniky FN Motol.

Syndrom se objevuje dva až tři týdny po infekci a jeho podstatou je opožděná imunitní odpověď u nakažených dětí, která vede k zánětu cév a může vyústit v multiorgánové selhání.

Podle lékaře se pouze u několika pacientů s PIMS-TS objevily neurologické potíže, například ochrnutí. Většina dětí se z nemoci během několika týdnů zotaví. Proces ale vyžaduje například omezení fyzické aktivity nebo omezení kontaktů jako prevenci nákazy jinou infekcí.

Lékaři nicméně uvádí, že se na ně rodiče obracejí i s jinými potížemi, které děti po covidu hlásí. Některé například trápí neobvyklá a silná únava. Jiné mají problémy s bolestivými otoky kloubů a končetin či vznikem takzvaných covidových prstů.

„Čtvrtý den covidu se objevil otok palce u nohy a ostré bolesti i v klidovém režimu, nemohla se na nohu postavit,“ popisuje pro Seznam Zprávy zdravotní potíže své 11leté dcery Kateřiny paní Tereza.

Průběh samotného covidu byl u dívky obvyklý: dvoudenní horečka, bolest kloubů a svalů, únava. Potíže s otokem palce ustaly asi po týdnu, bolest se ale vrací při větší aktivitě do všech prstů.

„Dokonce po běhu při tělocviku měla i fialové zbarvení prstů na nohou. Bolest kloubů se objevila i na rukou. Po námaze, jako je hod míčkem, se dceři zbarvily nehty na rukou do fialova, přidala se bolest kloubů. Vše ustane po zklidnění. Dcera je aktivní, před covidem běhala orientační běh a chodí na karate, takže pohyb pro tělo není novinka, jako je tomu u mnohých jejích vrstevníků,“ dodává.

Po odběrech krve a sérii vyšetření lékařka konstatovala zřejmou návaznost na covid, dívku čekají další konzultace se specialisty.

Popis potíží odpovídá právě komplikaci známé jako covidové prsty. Podle vědců vzácnými kožními projevy trpí především děti a teenageři. Teprve loni na podzim se ale podařilo lépe ozřejmit, jak covid tyto potíže způsobuje.

Na vině je nejspíš reakce imunitního systému na infekci. Protilátky se mylně zaměřují a reagují na vlastní buňky a tkáně, podobně jako když napadají virus. Proces se následně může projevit na prstech.

O tom, jak si s problémem poradit, však stále není zcela jasno. „Potvrzení příčiny (vzniku covidového prstu) pomůže vyvinout novou léčbu, která by ji efektivně zvládla,“ uvedl tehdy britský podolog Ivan Bristow.

Možnost závažných či dlouhodobých potíží po prodělání covidu se už dříve stala důvodem, proč pediatrické odborné společnosti doporučily očkování dětí. Například v Česku ho ale doposud mnoho dětí nevyužilo. Ukazují to data Ministerstva zdravotnictví.

V nejmladší věkové kategorii od pěti do 11 let, pro kterou je vakcína dostupná, se nechalo očkovat alespoň jednou dávkou necelých 55 tisíc dětí. Proočkovanost je tedy v této skupině asi 7 procent. O něco vyšší je v kategorii od 12 do 15 let. Alespoň jednu dávku má skoro 224 tisíc dětí a mladistvých, tedy asi 49 procent osob z této věkové kategorie.