Článek
Rychlost šíření různých variant viru SARS-CoV-2 může ovlivňovat řada faktorů a pojmenovat konkrétní příčinu je komplikované. Studie hongkongských vědců přišla s poznatkem, který by mohl pomoct tuto otázku zodpovědět v případě nové varianty omikron.
Test v laboratoři ukázal, že se varianta ve srovnání s deltou dokáže ve tkáni z lidského respiračního traktu množit 70krát rychleji, s odkazem na ve středu publikovanou a zatím nerecenzovanou studii Hongkongské univerzity o tom informuje americká rozhlasová síť NPR.
Na rychlejší tempo šíření omikronu už upozornilo Dánsko nebo Velká Británie. Podle britských expertů je riziko, že se varianta rozšíří v jedné domácnosti, asi třikrát vyšší, než tomu bylo u delty. Nastupující vlnu omikronu pozoruje podle NPR i americké Středisko pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC), které upozornilo, že se přítomnost omikronu v sekvenovaných vzorcích za týden sedmkrát zvýšilo z 0,4 na 2,9 procenta.
NPR k tomu dodává, že tento týden vyšla i jiná předběžná studie od vědců z USA, která naznačuje, že omikron zároveň disponuje lepší schopností vázat se na lidské buňky a způsobovat infekci. Vedl ji imunolog Wilfredo Garcia-Beltran z lékařského institutu Ragon v Massachusetts, podle kterého se oba výzkumy dobře doplňují.
Výsledky podle něj naznačují, že mutace varianty omikron „urychlují proces vstupu viru do buněk, nebo replikaci viru v tkáni, nebo obojí naráz“. Odborník ale upozornil, že zůstává nejasné, do jaké míry zjištění z lidské tkáně zkoumané v laboratoři odpovídá realitě a vlivu na virovou nálož přímo v lidském těle.
Hongkongští vědci v laboratoři pracovali s lidskou tkání z průdušek. Zkusili ji infikovat deltou, omikronem a původní verzí viru z roku 2020 a pak dva dny sledovali, jak se různé varianty viru v tkáni množí
V plicní tkáni se omikronu nedařilo, může to být dobrá zpráva
Zajímavý poznatek přineslo i testování tkání z lidských plic. Tam se totiž omikronu dařilo hůř než staré variantě viru.
To možná naznačuje, že by omikron mohl mít častěji mírnější průběh. Na potvrzení této teorie to ale nestačí a otázku nejspíš definitivně zodpoví až časem data o počtu hospitalizací nakažených omikronem. Nápadně menší podíl hospitalizovaných pozorují u nakažených omikronem v Jihoafrické republice.
Vědci se ale obávají, že ve starší populaci západních zemí může situace po rozšíření omikronu vypadat odlišně. Upozorňují i na riziko, že rychlejší šíření omikronu a také horší fungování vakcín proti nákaze touto variantou, na kterou upozornilo už několik výzkumů, způsobí tak velké množství nákaz, že se nemocnice přetíží, i kdyby omikron skutečně měl lehčí průběh než delta a další varianty.
Studie o efektivitě vakcín proti omikronu
- Vyšlo několik výzkumů hodnotících účinek vakcíny proti variantě omikron. Všechny výsledky jsou předběžné a všechny studie zkoumaly jen vakcínu Pfizer.
- Výzkum z Jihoafrické republiky, vlastní studie společnosti Pfizer, další výzkum z Izraele i anglická studie, o kterou se v současné strategii opírá i premiér Boris Johnson, došly k podobným závěrům.
- Dvě dávky vakcíny od Pfizeru jsou podle nich na ochranu před nákazou málo a třetí dávka ochranu navyšuje.
Výsledky studie pro NPR okomentoval i virolog Alejandro Balazs z Harvardu. Vypadá podle něj „zcela určitě velmi zajímavě“, ale v tuto chvíli je potřeba dát si pozor na předběžné interpretace.
Izolovaná lidská tkáň se totiž může chovat odlišně, než se chová v lidském těle, a generuje podle virologa například slabší imunitní odpověď.
Dalším limitujícím faktorem hongkongské studie podle něj byla pouze 48hodinová pozorovací doba. „Ten experiment se odehrál za velmi krátký čas. Nemůžeme vědět jistě, jestli omikron infikuje tkáň z průdušek lépe než tu plicní, nebo co se stane za dalších 72 hodin,“ řekl Balazs.
Dalším důležitým krokem ve výzkumu bude podle NPR změřit virovou nálož z respiračního traktu skutečně nakažených lidí. Když tohle vědci udělali při zkoumání varianty delta, zjistili, že je v průměru až tisíckrát větší než u původní varianty.
