Odhalí antigenní test omikron? Některé zřejmě mají nižší citlivost

Článek si můžete pustit také v audioverzi.

„První data naznačují, že antigenní testy dokážou detekovat variantu omikron, ale mohou vykazovat sníženou citlivost,“ uvedl ve svém prohlášení americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) a vyvolal tím debaty o tom, jak účinné tyto testy skutečně jsou.

Úřad vychází ze zatím nerecenzované vědecké práce, která posuzovala několik testů. Zároveň upozornil, že je třeba počkat na klinická data a další hodnocení.

Podle biochemičky Jany Jaklové Dytrtové z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR je však pravděpodobné, že se předběžná data potvrdí.

„V antigenních testech se nejčastěji stanovuje takzvaný nukleokapsidový protein. Ten se nachází uvnitř viru. V případě omikronu – ale i delty – došlo ke vzniku několika mutací i v rámci tohoto nukleokapsidového proteinu. Proto antigenní testy vyvinuté proti původní variantě už nemusí být tak citlivé pro omikron, ale i deltu. Dá se říci, že čím více se protein změní od původního, tím horší je pak citlivost testů,“ uvedla pro Seznam Zprávy.

Vlastnosti omikronu, jehož inkubační doba se udává přibližně okolo tří dnů, by teoreticky mohly omezit i dobu, po kterou je možné se na výsledek testů spoléhat. V případě antigenních testů by je například bylo nutné opakovat častěji než vládou aktuálně navrhovaná dvě kola týdně.

Americký úřad uvedl, že chce potřebnou frekvenci i další parametry nadále hodnotit. Dodává, že antigenní testy zůstávají důležitou zbraní proti šíření viru. Je ale třeba počítat s tím, že jsou obecně méně citlivé i efektivní než PCR testy a mohou ukazovat falešné výsledky. Pokud lidé pociťují příznaky, přitom jim test vyšel negativně, měli by jeho výsledek ověřit ještě PCR testem.

Biochemik Martin Dientsbier ze společnosti DIANA Biotechnologies upozorňuje na to, že roli hraje i to, jak kvalitní testy se užívají. „Určitě jsou na trhu takové, které bez větší ztráty citlivosti detekují variantu omikron. Zároveň se ale objevila řada studií dokládajících, že některé antigenní testy od některých výrobců mají citlivost vůči omikronu výrazně nižší. Tady by bylo nutno jít test po testu a posuzovat citlivost,“ popsal pro Seznam Zprávy.

Dodal, že citlivost některých plošně aplikovaných testů je už nyní minimální. „Počty záchytů, které se vrací z firemního a školního testování, jsou malé a neodpovídají výskytu viru v populaci. Bylo tomu tak už v případě předchozích variant a v případě omikronu to může platit ještě dvojnásobně, protože většina z těch testů nebyla na omikron validována,“ míní.

V Česku na nižší citlivost antigenních testů vůči omikronu upozornil například brněnský neurobiolog a šéf laboratoře Elisabeth Pharmacon Omar Šerý.

„Analýzou několika desítek vzorků pozitivních na variantu omicron odebraných v našem centru jsme zjistili, že více než 65 % pozitivních vzorků mělo Ct hodnotu 28 až 31. Znamená to, že dvě třetiny na koronavirus pozitivních osob s variantou omicron zůstanou antigenním testem nezachyceny,“ napsal Šerý. Na širší data a recenzované studie je však třeba ještě počkat.

Ct hodnota umožňuje rozlišovat mezi vysokou a nízkou virovou náloží. Čím je Ct hodnota nižší, tím více je detekovaného viru ve vzorku. Mezi hodnotami Ct 30 až 35 leží hranice infekčnosti jedince.

Vláda se na masivní antigenní testování v následujících týdnech hodlá spolehnout. Jak novinářům ve středu sdělil ministr zdravotnictví Vlastimil Válek z TOP 09, nedostatky by měla vynahradit i plánovaná vyšší frekvence testování.

„Existuje několik studií, které prováděly různé ústavy v České republice, které říkají, že opakování antigenního testu zvyšuje to, že když vyjde správně, tak zachytí všechny, kteří jsou nakažení, a těch, kteří nejsou nakažení, uvázne minimum,“ řekl Válek.

Od 17. ledna se budou všichni zaměstnanci a další pracovníci testovat dvakrát týdně. Zůstává i pravidelné testování ve školách. Válek zároveň všechny vyzval, pokud budou mít pozitivní samotest a pocítí symptomy nákazy, aby se odebrali k lékaři. S ohledem na vývoj varianty omikron by podle Válka měl tento režim platit maximálně tři týdny.

S přispěním Josefa Mačího.