Článek
Článek si můžete pustit také v audioverzi.
Pandemie koronaviru prohloubila dlouhodobý problém české populace – dětskou obezitu. Obavy, které lékaři doposud vyvozovali spíše z vlastních dojmů a pozorování v rámci svých praxí, už se začínají opírat o první data.
Do sbírání údajů se minulý rok zapojilo téměř 70 praktických dětských lékařů, kteří vyšetřili asi 4500 dětí. Závěry studie ještě čekají na svou finální publikaci. Jak ale Seznam Zprávám potvrdil lékař Bohuslav Procházka, který studii organizoval, už nyní lze říci, že jsou výsledky alarmující.
Bohužel pozorujeme výrazný nárůst, a to především v kategorii dětí, které již měly nadváhu či mírný stupeň obezity. Máme v péči i několik dětí, které za rok přibraly 30 kilogramů, jedna dívka dokonce 42.
„Obezita výrazně stoupla. Nejhorší je poměr ve věkové kategorii chlapců od 11 do 13 let – nadváhou či obezitou trpí 37 procent z nich. U dívek je to 29 až 30 procent,“ popsal lékař.
„Situace u chlapců je tedy stále o něco horší než u dívek. Procento obézních chlapců je na celou populaci obecně asi 18,5 procenta, u dívek je to 14,5. Dříve jsme nicméně byli hrdí na to, že alespoň ty pětileté až sedmileté děti měly normální váhu. Teď se ale zdvojnásobila obezita i v tom raném věku,“ dodává Procházka.
Situace tak jde podobným trendem, který už loni na podzim zaznamenala Česká lékařská společnost mezi dospělými. Nadváhu nebo obezitu měly loni podle průzkumu dvě třetiny české populace. Jejich počet od posledního zjištění z roku 2013 výrazně vzrostl, tehdy mělo nadváhu nebo obezitu 55 procent lidí.
Zátěž do budoucna
Prohloubení problému dětské obezity si všímá i dětský a tělovýchovný lékař Dalibor Pastucha z kliniky ReFit Clinic. Některé děti za rok přibraly i desítky kilogramů.
„Bohužel pozorujeme výrazný nárůst, a to především v kategorii dětí, které již měly nadváhu či mírný stupeň obezity. Máme v péči i několik dětí, které za rok přibraly 30 kilogramů, jedna dívka dokonce 42. Například u dětí ze sportovně založených rodin se ale váha relativně udržela, protože si často našly nějakou náhradní sportovní aktivitu,“ popsal pro Seznam Zprávy Dalibor Pastucha, který je zároveň členem výboru pediatrické sekce České obezitologické společnosti.
„Roli nehrál pouze úbytek pohybu, ale také celkové zhoršení stravovacích návyků. Děti byly zavřené na online výuce, často jedly nepravidelně a zcela se narušil pravidelný koncept pěti jídel za den. Právě to je ve výsledku největší problém – ztráta stravovacího režimu. Děti chodily spát později, trávily mnoho času u počítačů, k online výuce také vstávaly později a přes den jedly prakticky kdykoliv,“ shrnuje důvody nepříznivého trendu.
Metabolický syndrom
Obezita je jedním ze základních faktorů rozvoje metabolického syndromu. Termín zahrnuje řadu rizikových faktorů nebo nemocí, které se často vyskytují společně a které vedou k předčasným komplikacím zdravotního stavu. Syndrom vede k rozvoji diabetu 2. typu a předčasným komplikacím oběhového systému, jako jsou ateroskleróza, infarkt myokardu, mozková mrtvice a další.
Obezita a nadváha přitom negativně ovlivňuje řadu oblastí života dětí a většina z nich si s sebou zdravotní zátěž nese i do dospělého života.
„Za uplynulé dva roky bezpochyby u dětí došlo k nárůstu obezity. Jednoznačně bohužel přibylo i dětí, které mají metabolický syndrom – to znamená kombinaci obezity a zdravotních komplikací, kromě vysokého tlaku je to porucha metabolismu tuků a cukrů. To jsou děti, které mají známky pre-diabetu a v řádu měsíců, maximálně let se z nich stanou diabetici,“ vyjmenovává Jan Boženský, primář dětského oddělení Vítkovické nemocnice v Ostravě. Lékař zároveň působí jako předseda Sekce pediatrické obezitologie České obezitologické společnosti JEP.
„Na co jsme bývali zvyklí u starších, to dnes vidíme u relativně velmi mladých. Děti staré 10 nebo 11 let mají jasné známky metabolického syndromu, to jsme v minulých letech určitě nevídali a nárůst je obrovský. Nedokážu si ani představit, že bychom před deseti lety měli tolik dětí indikovaných k terapii a léčbě,“ popisuje Boženský.
Vyhlídky dětí trpících obezitou a na ní navázanými komplikacemi jsou podle něj velmi špatné.
„Když si vezmete, že metabolický syndrom se u dětí objevuje už mezi tím pátým až desátým rokem života, a přičtete k tomu 20 let, tak před sebou máte 30letého mladého člověka, který je reálně ohrožený infarktem,“ dodává.
Lékaři se shodují v tom, že pandemie umocnila řadu nezdravých stravovacích návyků a mnoha dětem omezila pohybové aktivity. Dostat problém dětské obezity pod kontrolu ale bude vyžadovat mnohem více než jen znovuotevřená sportoviště a školy. Zásadní roli hraje také rodina a nejbližší okolí.
„Víme, že pokud je dítě obézní, tak bude se 75% pravděpodobností obézní také v dospělosti. Nemůžeme zatím říci, zda to platí i pro děti, které přibraly během pandemie covidu. Je určitá naděje, že u nich je riziko menší, ale to zatím nevíme,“ uzavírá lékař Procházka.
