Článek
Omikron se od delty a dalších variant neliší jen v infekčnosti a schopnosti obcházet imunitu, postupně se ukazuje, že jsou s ním zřejmě spojeny i trochu odlišné symptomy, píše německý Focus.
Silné noční pocení
Odborníci v Jihoafrické republice i Velké Británii si všímají „nápadného“ příznaku v podobě intenzivního pocení, píše Focus s odkazem na agenturu AP. Tento u jiných variant netypický příznak často doprovází horečka a bolest celého těla.
Britský lékař Amir Khan to konkrétněji popsal televizi ITV. Jde podle něj „o takové noční pocení, po kterém se člověk musí jít převléct“. Symptom je podle Khana velmi důležitý, a proto ho navrhuje doplnit na oficiální seznam příznaků covidu-19 od státního zdravotního systému NHS.
Nezvyklé příznaky u dětí
O netypickém průběhu nákazy u dětí promluvil v britské televizi Sky News lékař David Lloyd z Londýna, což je v tuto chvíli omikronem nejpostiženější region v celé Británii.
Časté jsou podle něj už dobře známé příznaky, jako je únava, bolest hlavy a nechutenství. Nad rámec toho má ale podle Lloyda nezvykle hodně nakažených dětí vyrážku. Celkem se podle něj objevila u 15 % dětí s omikronem, o kterých má přehled.
Focus k tomu s odkazem na Michelle Groomeovou z jihoafrického institutu nakažlivých chorob NICD dodává, že v JAR také pozorují zvýšenou míru hospitalizací u dětí pod pět let. V hlavním městě Pretorii malé děti tvoří druhou nejpočetnější skupinu hospitalizovaných hned po seniorech nad 60 let. Německý magazín k tomu ale dodává, že se z toho dá těžko něco vyvozovat a vážnost průběhu u dětí zůstává nejasná.
Nedochází ke ztrátě čichu a chuti
Jako třetí specifikum omikronu uvádí Focus absenci ztráty čichu a chuti, na což upozornila už na konci listopadu jihoafrická lékařka Angelique Coetzeeová.
Výpověď této lékařky rovněž odstartovala debatu o tom, jestli má omikron častěji lehčí průběh než delta. Coetzeeová mezi nejčastější příznaky řadila suchý kašel, škrábání v krku a další lehké symptomy.
Má omikron mírnější průběh?
Vědci ze Západu na to většinou reagovali upozorněním, že v JAR je podstatně mladší populace a jiná úroveň promořenosti a v Evropě může být situace po rozšíření omikronu odlišná.
Na lehčí průběh ve srovnání s minulou vlnou v JAR ale následně poukázal i výzkum jihoafrické zdravotní pojišťovny Discovery Health. Jeho výsledkem byl podle Reuters mimo jiné odhad, že šance na hospitalizaci je v porovnání s první vlnou u dospělých o 29 % nižší. Tento týden pak přišel ministr zdravotnictví s prohlášením, že s omikronem končilo v nemocnici ve druhém týdnu vlny 1,7 % nakažených zatímco ve stejném období vlny způsobené deltou to bylo 19 %.
Vědci se přesto obávají, že i kdyby byl skutečně průběh omikronu mírnější, vyšší rychlost šíření i schopnost obcházet imunitu může přesto způsobit zahlcení nemocnic. Od objevení omikronu navíc uběhl teprve měsíc a vyhodnocování vážnosti průběhu vyplývá z dění v nemocnicích, kam se nakažení dostávají týden až dva od infekce. Otázka tak zůstává otevřená.