„My jsme snad na jiné planetě“. Zoufalé Číňany dráždí fotbalové mistrovství

O frustraci by Číňané mohli vyprávět. A tím spíš, když miliony z nich sedí v povinném lockdownu bez možnosti zajít na nákup bez čerstvě negativního testu v kapse, a z obrazovek na ně kouká ten rozjařený svět, kde najednou není problém jen covid, ale ani lidská práva.

Fotbalové mistrovství světa v Kataru je velkou událostí i pro Číňany, kteří se sice na šampionát nekvalifikovali, čínská státní média mu však věnují velkou pozornost.

Sám prezident Si Ťin-pching je fotbalový fanoušek, který se netají přáním, aby jeho země mistrovství světa jednoho dne vyhrála. (A zázraky se dějí, stačí vzpomenout na vítězství Japonska nad Německem).

Zatímco se fotbaloví fanoušci potí buď přímo v Kataru, nebo se svými přáteli obklopují televizní obrazovky, čínská média se snaží svým lidem ušlou příležitost kompenzovat trochu jinak – vyvolávají dojem, že ačkoli Číňané nemůžou sledovat fotbal ve společnosti, týká se jich katarská událost víc, než by se na první pohled mohlo zdát.

Například deník Global Times informoval o tom, že jsou na akci hojně zastoupeny výrobky vyrobené v Číně „od autobusů po stadion Lusail, a dokonce i klimatizační jednotky“. CCTV pak zpropagovala přítomnost čínských vlajkonošů na zahajovacím ceremoniálu.

Číňané se sice do Kataru dostanou jen těžko, místo nich tam ale dorazily dvě pandy velké, které se „setkaly“ s návštěvníky, píše BBC.

Samotní Číňané mohou dle Global Times prožívat „zápasy doma s rodinami“. Ve velkých městech kvůli nárůstu případů totiž znovu zavírají podniky a lidé mají opět „omezovat svůj pohyb“.

A protože není kam jít, je čas na stěžování. Na sociálních sítích díky množství sdíleného obsahu o fotbalu vznikla skvělá příležitost poukázat na temnou stránku čínské covidové strategie.

Před zásahem internetových cenzorů se v aplikaci WeChat šířil otevřený dopis zpochybňující pokračující politiku nulové tolerance. Jeho součástí byla také řečnická otázka, zda je Čína vůbec „na stejné planetě jako Katar“.

Na Weibo se množí komentáře diváků, kteří se při sledování letošních zápasů cítí „odříznutí od zbytku světa“. Někteří hovoří o tom, že vnímají jako „divné“ vidět, jak se někde shromažďují statisíce lidí, aniž by měly na sobě roušky nebo se musely prokazovat platným testem.

„Nejsou tu žádná oddělená místa, aby si lidé mohli udržovat sociální odstup, a u postranních čar nestojí nikdo oblečený v bílomodrém lékařském hábitu. Tato planeta se skutečně rozdělila,“ stojí v jednom z komentářů.

„Na jedné straně světa probíhá karneval, kterým je mistrovství světa ve fotbale, na druhé straně platí pravidla pět dní nenavštěvovat veřejná místa,“ říká další z nich. Jiní si stěžují, že mají problém svým dětem vysvětlovat, proč jsou scény z mistrovství světa tak odlišné od těch, které znají z domova.

Peking stále prosazuje politiku nulového výskytu covidu-19, což znamená i zavírání statisíců až milionů lidí kvůli nakaženým jednotlivcům.

Za středu Čína zaznamenala více než 28 000 nově nakažených. Peking dokonce přiznal několik úmrtí.

Čínský covid opět plní i světová média. Víc než statistiky však rezonují příběhy zoufalých rodičů, kterým v lockdownu zemřely děti, které potřebovaly akutní ošetření, nebo třeba videa z největší továrny na iPhony na světě.

Továrnu ve městě Čeng-čou minulý měsíc úřady nařídily zavřít kvůli výskytu několika nakažených, což mezi zaměstnanci vyvolalo paniku a chaotický útěk domů. Chybějící personál se projevil i ve výrobě nejnovějších modelů iPhonů, společnost Foxconn tak s příslibem štědrých bonusů nabrala nové zaměstnance.

Jenže ani pro ty prý nebyly nastoleny vhodné podmínky pro práci. Údajně měli sdílet ubytovny i s nakaženými zaměstnanci, což ale Foxconn popřel.

Nespokojenost zaměstnanců, kteří si mimo jiné stěžovali i na opožděné výplaty, tak přerostly do protestů. Od středy na sociálních sítích kolují videa rozbouřeného davu, který křičí „Braňte naše práva“, rozbíjí holemi bezpečnostní kamery a okna a bojuje s policií.

„Změnili mi smlouvu tak, že jsem nemohl dostat slíbené bonusy. Dávají nás do karantény, ale neposkytují nám jídlo,“ řekl jeden z dělníků Foxconnu během živého vysílání na sociálních sítích. „Pokud nebudou řešit naše potřeby, budeme bojovat dál.“

Jeden ze zaměstnanců, který v továrně v Čeng-čou začal pracovat teprve nedávno, BBC řekl, že změny ve smlouvách jsou jen jedním z důvodů, proč lidé protestují. Někteří noví zaměstnanci se dle něj obávali, že se nakazí covidem-19. „Ti, kteří protestují, chtějí dostat peníze a vrátit se domů,“ uvedl zaměstnanec.

Ve středu ráno podle něj do závodu dorazily policejní jednotky. Na dalších živě přenášených videích byly na místě vidět také davy ozbrojených policistů. Jiný čerstvý zaměstnanec BBC řekl, že na místě protestů viděl „jednoho muže se zakrvácenou hlavou ležet na zemi“. „Neznal jsem přesný důvod, proč lidé protestují, ale míchají nás nové pracovníky se starými pracovníky, kteří byli pozitivní,“ řekl BBC.

Společnost Foxconn ve čtvrtek vydala prohlášení, že „během přijímacího procesu došlo k technické chybě“, a dodala, že mzda nových zaměstnanců je „stejná, jak bylo dohodnuto na oficiálních náborových plakátech“. S dotčenými zaměstnanci prý komunikuje ohledně výše mzdy i bonusů a „aktivně řeší obavy a požadavky zaměstnanců“.

Od čtvrtku platí lockdown v celém Čeng-čou. Šest milionů lidí tak může opustit město jen s negativním testem. Mezinárodní měnový fond (MMF) už Čínu vyzval, aby přehodnotila svou covidovou strategii a myslela i na své upadající hospodářství. Druhá největší ekonomika světa zaznamenala za tři měsíce do konce června pokles hrubého domácího produktu (HDP) o 2,6 % oproti předchozímu čtvrtletí.

Světová finanční organizace rovněž vyzvala Peking, aby očkoval více lidí a nabídl další úlevu svému krizí postiženému sektoru nemovitostí.

Covidová vlna tentokrát zasáhla i Peking a na sociálních sítích se tak nezřídka objeví i zadoufání: Když v tom bude muset žít i elita, třeba se něco změní.